Novou muziku přestáváme objevovat zhruba ve 30. Kvůli dětem, práci i nostalgii
Nový průzkum hudební streamovací služby Deezer naznačuje, že dosažením třicátých narozenin přestáváme objevovat novou muziku. Důvodem může být málo času kvůli práci a rodinnému životu. Nebo taky fakt, že hudbu nevnímáme stejným způsobem jako dřív.
Například mezi 12 a 22 rokem prochází mozek mnoha změnami a je vůči hudbě více vnímavý. Tématu si všímá web Business Insider. Průzkumu se zúčastnilo 1 000 lidí, jeho cílem bylo zjistit, jak se liší hudební vkus mezi různými věkovými skupinami a jak jsou různí lidé vnímaví k hudbě, kterou nikdy předtím neslyšeli nebo která narušuje jejich komfortní zónu. Nejvíce otevření jsou k nové hudbě podle studie čtyřiadvacetiletí. 75 % z nich prý hledá víc než deset nových písní za týden. 64 % zase objeví pět nových interpretů za měsíc, píše web indy100. Nejčastěji mají podle výzkumu tendenci přestat objevovat novou hudbu lidé ve věku 30 let. Výsledky naznačují, že kromě osobních povinností může být důvodem i příliš široká nabídka. Jiná studie, publikovaná v časopise Memory & Cognition, naznačuje, že posloucháme stejné písně pořád dokola kvůli hudební nostalgii. Muzika má údajně na mysl silný účinek, který vyvolává vzpomínky.
-
Co Brňan, to zahradník. Město nabízí k adopci kus zeleně nebo semínka rostlin
19. březen 2024Zvýšit zájem o péči o veřejné prostranství se snaží městská část Brno-sever tím, že místním nabízí k adopci kus silniční zeleně. Radnice akci spojuje s projektem patronství semínek. Ten má za cíl uchovat a chránit odrůdy rostliny, které jsou na lokalitu vhodně adaptovány. Píše o tom server Ekolist.cz.
Městská část chce obyvatele přimět k větší účasti na zeleni, které má Brno-sever poměrně velké množství. Kromě lepší kultivace veřejného prostoru nabízí prostor pro ty, kdo nemají vlastní zahrádku, ale mají zahradnické choutky. Zatím bude možné adoptovat místa mezi chodníky a dopravními komunikacemi. Zájemci se mohou městu přihlásit skrze formulář na webu radnice.
„Lidé tam mohou pečovat o to, co tam je, ale spíše očekáváme novou výsadbu. Podporujeme zakládání nového trávníku, letničkový, luční nebo trvalkový záhon, případně i výsadbu nízkých a mělce kořenících keřů,“ řekl místostarosta městské části Martin Glogar z KDU-ČSL. Svůj kousek trávníku můžou mít i obyvatelé dalších městských částí. Program nabízí taky třeba Brno-střed a Židenice.
Radnice spolu s tím podpořila i projekt patronství semínek. To funguje spolu s semínkovnou Zahrada 5 elementů, kde si mohou lidé semínka bylinek, trvalek nebo i letniček vyzvednout a osázet jimi kus silničního pásu.
„V Brně-sever není komunitní zahrada, vymezili jsme na zkoušku 30 metrů čtverečních a hned jsme měli plno,“ uvedla Zuzana Řezáčová Lukášková, zakladatelka Zahrady 5 elementů, podle které je mezi Brňany o zahradničení velký zájem.
-
Británie chce do dvou let zavést létající taxi. Plánuje i doručování pošty pomocí dronů
19. březen 2024V roce 2026 by mohly ve Velké Británii vzlétnout první létající taxíky. Ve svém plánu to zveřejnilo ministerstvo dopravy. Za dalších šest let by pak taxi služba mohla být dokonce bezpilotní. Plán taky počítá s tím, že zavede dopravu pomocí dronů, třeba pro doručování pošty nebo zdravotnického materiálu. Upozorňuje na to server BBC.
Akční plán ministerstva dopravy s názvem Future of Flight se zabývá inovativními druhy dopravy, hlavně na bázi leteckých a dronových dopravních prostředků. Vláda si od něj slibuje nejen zlepšení dopravní sítě, ale i nakopnutí ekonomiky. Do roku 2030 by ji plán měl posílit až o 45 miliard liber.
„Od létajících taxíků po drony záchranné služby. Zajistíme, aby Spojené království stálo v čele této dramatické změny v dopravě, která zlepší životy lidí a podpoří ekonomiku,“ uvedl ministr letectví a technologií Anthony Browne.
Zavést by se měly létající taxíky typu „eVTOL“ s kolmým startem a přistáním. Tyto dopravní prostředky fungují na elektrický pohon a jejich kapacita bývá kolem pěti lidí. Využívány by měly být hlavně pro dopravu na delší vzdálenosti a zpočátku pravděpodobně budou nahrazovat hlavně vrtulníkové lety, než se poptávka rozšíří do všech vrstev populace.
Ministerstvo plánuje rozšířit i dopravu materiálu drony. Třeba pro doručování poštovních zásilek do odlehlých oblastí nebo pro dopravu zdravotnického materiálu. Sloužit by drony mohly ale i policii, třeba při pátrání po zločincích. Předpokládá se, že tento vzdušný systém začne fungovat do roku 2027.
Odborníci tvrdí, že zavádění nových typů dopravy bude čelit překážkám hned v několika sférách. Jednou z nich bude třeba infrastruktura, protože pro provoz létající taxi služby bude potřeba budovat třeba síť speciálních mini letišť. Výzvou bude ale i přijetí nové služby ze strany veřejnosti.
-
Celosvětová produkce masa a mléčných výrobků roste. Podle zveřejněné zprávy za to mohou velké banky
18. březen 2024Hnací silou neudržitelného nárůstu celosvětové produkce masa a mléčných výrobků je miliardové financování. Závěry zprávy britské skupiny Feedback zveřejnil The Guardian.
Zpráva uvádí, že celosvětová produkce masa vzrostla v letech 2015-2021 o 9 %, zatímco produkce mléčných výrobků se v tomto období zvýšila o 13 %. Během téměř stejného časového období, tedy v letech 2015 až 2022, poskytli finančníci 55 největším světovým průmyslovým živočišným společnostem průměrné roční úvěrové injekce ve výši 77 miliard dolarů. Zdá se, že někteří z nich kvůli tomu ohrozili své vlastní závazky vůči odlesňování, uvádí se ve zprávě.
„Vyzýváme finanční instituce, aby co nejdříve zrušily financování společností zabývajících se průmyslovým chovem hospodářských zvířat,“ uvedl Martin Bowman, manažer pro politiku a kampaně britské skupiny Feedback, která zprávu vypracovala.
Rozsáhlá rizika průmyslového živočišného zemědělství uvedená ve zprávě zahrnují jeho podíl na klimatické krizi, odlesňování, znečišťování, týrání zvířat, ztrátě biologické rozmanitosti, vykořisťování pracovníků, lidských nemocech a rezistenci vůči antibiotikům. Výzkumníci dále uvádí, že nejlepším způsobem, jak snížit emise z chovu hospodářských zvířat, je jíst méně živočišných bílkovin a chovat méně zvířat. Zpráva uvádí, že se to týká zejména bohatších zemí.
Z průzkumu vyplynulo, že pro splnění cílů Pařížské klimatické dohody je třeba, aby celosvětové emise z chovu hospodářských zvířat dosáhly do roku 2025 svého maxima a do roku 2036 klesly o 61 %, přičemž v bohatších zemích by mělo dojít k ještě rychlejšímu snížení.
Zpráva rovněž zjistila, že některé banky ohrožují svou vlastní politiku proti odlesňování, aby mohly financovat brazilské masné společnosti Minerva Foods, Marfrig a JBS. Všechny tři společnosti jsou přitom často spojovány s odlesňováním, připomíná web The Guardian.
-
Radio_Head Awards 2023 ovládl Fvck_Kvlt. Bodovali i Vojtik nebo Erik Šulc
18. březen 2024V pátek 15. března ve Slovenském rozhlase vyhlásili vítěze 16. ročníku Radio_Head Awards. Hudební fanoušci hlasovali v přímo v kategoriích Album roku, Píseň roku, Debut roku a Objev roku. V dalších žánrových kategoriích pak vítěze vybírala odborná porota. Vojtik se zdál být se čtyřmi nominacemi jasným favoritem, ale nakonec v Radiohlavách dominoval Denis Bango aka Fvck_Kvlt.
Ještě v únoru se zdálo, že slovenské Radio_Head Awards ovládne Vojtík se hned čtyřmi nominacemi, ale nakonec zvítězil pouze v jedné kategorii. Cenu slovenského veřejnoprávního Rádia_FM si odnesl v kategorii Debut roku s albem Květy z Podpoľania. Jako překvapení večera se ukázal rapper Fvck_Kvlt, který je známý také jako zpěvák punkové skupiny The Wilderness. Ten ve výhru proměnil dvě ze svých tří nominací. Jeho album Cigán zvítězilo v kategorii album roku a navíc také získal novinářskou cenu.
Objevem roku se stal Erik Šulc, známý také z kapely Medial Banana, který loni zahájil sólovou kariéru. Cenu Nadace Advance Investments získala Greta Pogany, která obdrží finanční podporu na vznik svého debutového alba.
V kategorii speciálních ocenění převzaly tři ženy cenu Women in Music Award za přínos hudebnímu průmyslu. První z nich je promotérka, booking agentka a manažerka Táňa Lehocká, která se v současné době podílí na organizaci festivalu Sharpe. Druhou laureátkou je písničkářka, zpěvačka, skladatelka, ale také „hlas“ legendárního pořadu Folkfórum Soňa Horňáková. Trojici oceněných dam uzavírá Sláva Daubnerová, která je rovněž uznávanou operní režisérkou v zahraničí.
Skladbou roku se stala spolupráce kapely Berlin Manson s producentem FVLCRVM Hotel Kyjev. Na pódiu se v průběhu večera vystřídalo několik skvělých umělců - letošním vystoupením klavír, který doprovázel vystoupení Vojtíka, Katarzie a dokonce i Fvck_Kvlta.
Kompletní seznam vítězů Radio_Head Awards najdete zde.
-
Až čtvrtina mladých lidí v Německu se cítí osaměle. To může ohrozit nejen jejich zdraví, ale také demokracii
18. březen 2024Stále víc mladých lidí v Německu tvrdí, že se často cítí osaměle. To pro ně představuje určité zdravotní riziko. Podle vědců ale existuje také souvislost mezi osamělostí a protidemokratickými postoji.
Osamělost je v Německu často označována za moderní pandemii. Psychologové ji definují jako nesoulad mezi skutečnými sociálními vztahy a těmi, které bychom si přáli. Statistiky ukazují, že v Německu jsou tímto neduhem postiženi hlavně mladí lidé: čtvrtina mladých dospělých ve věku 18 až 29 let uvádí, že se často cítí osaměle, píše na svém webu Deutsche Welle.
Německá ministryně pro rodinu Lisa Pausová ze Strany zelených to označila za jeden z nejpalčivějších problémů současnosti. A to nejen kvůli souvisejícím zdravotním rizikům - včetně vyššího rizika srdečních onemocnění, mrtvice, demence a deprese - ale také proto, že to oslabuje sociální soudržnost.
Studie "Extrem Einsam" (Extrémně osamělý), která je součástí projektu Kollekt financovaného Spolkovým ministerstvem pro rodinu, naznačuje, že osamělost by mohla znament i hrozbu pro demokracii. Výzkumníci totiž zjistili souvislost mezi osamělostí a protidemokratickými postoji. A to zejména se sklonem k populismu a vírou v konspirační teorie, autoritářské postoje a schvalování násilí.
Podle Claudie Neu, socioložky a jedné z autorek studie, lidé, kteří dlouhodobě zažívají osamělost, vnímají svět negativněji. „Méně důvěřují ostatním lidem a také demokratickým institucím.“ To je podle Neu problém, protože podpora demokracie závisí na tom, jak silně se člověk cítí být spojen se společností jako celkem.
Studie Kollekt zjistila, že pochybnosti o demokracii jsou mezi mladými lidmi rozšířené. Z tisícovky dotázaných ve věku od 16 do 23 let si méně než polovina (48 %) myslí, že demokratický systém v Německu funguje dobře. Ještě méně, čtyřicet procent, pak věří, že politici jsou schopni čelit výzvám budoucnosti. Podle Björna Milbradta, sociologa a odborníka na radikalizaci mladých lidí z Německého institutu mládeže, však neexistují žádné empirické důkazy o tom, že by dnešní mladí lidé měli extrémnější politické názory než předchozí generace. Podle Milbradta výzkum prokázal, že pravděpodobnost radikalizace mladých lidí závisí na více faktorech, nejen na osamělosti. Svou roli podle něj může hrát socioekonomické zázemí, nestabilní život v rodině a špatné schopnosti kritického myšlení.
-
Obyvatelé amerického městečka si postavili písečnou dunu. Měla ochránit jejich domy, ale po pár dnech ji pohltilo moře
15. březen 2024Skupinka bohatých Američanů v Massachusetts si nechala postavit písečnou dunu za statisíce dolarů, která měla ochránit jejich domy před postupujícím oceánem. Čtrnáct tisíc tun navezeného písku ale během pár dní odnesla voda. Informuje o tom server BBC.
Zhruba patnáctka domů v městečku Salisbury na východním pobřeží Spojených států tak zůstává nadále ohrožena postupujícím oceánem. Obyvatelé devítitisícového města teď doufají, že stát představí komplexnější řešení.
O projektu informovali správci skupiny Salisbury Beach Citizens for Change na Facebooku. Organizátorům akce se podařilo vybrat 565 000 dolarů, to je v přepočtu víc než 13 milionů korun. Krátce poté ale na pobřežní městečko udeřila bouře a písečná duna zmizela v oceánu.
„Projekt takového rozsahu měla dělat specializovaná firma nebo stát a federální vláda, museli jsme si ale pomoct sami,“ řekl serveru BBC jeden z obyvatel městečka. Kdyby podle něj dunu nepostavili vůbec, tak jsou následky po poslední bouři horší.
Obyvatelé si stěžují na apatii místních úřadů, které podle nich nedělají dost pro ochranu jejich majetku. Stát Massachusetts zasáhla podle BBC silná bouře v roce 2022 a od té doby se obyvatelé snažili přimět úřady, aby pobřežní domy více ochránily.
-
Fanouškům na Glastonbury zahrají Dua Lipa, SZA nebo PJ Harvey
15. březen 2024Na festivalu v Glastonbury zahrají americká zpěvačka SZA, britská popová hvězda Dua Lipa a také anglická skupina Coldplay. Informuje o tom server Pitchfork.
Dua Lipa na festivalu v anglickém Somersetu představí svoji novou desku Radical Optimism, která vychází 3. května. Z alba už vyšly singly Houdini a Training Season, které naznačují, jak bude deska produkovaná z větší části hudebníkem Kevinem Parkerem z kapely Tame Impala znít. Pro skupinu Coldplay to zase bude páté vystoupení na legendárním festivalu.
Kromě toho na jednom z největších světových festivalů zahrají také anglická umělkyně PJ Harvey, americký projekt LCD Soundsystem, britská popová zpěvačka Jessie Ware nebo britský umělec James Blake.
Glastonbury se bude konat od 26. do 30. června. Ceny lístků začínají na 360 librách, to je v přepočtu přes 10 tisíc korun.
-
Olivia Rodrigo bojuje za právo na potrat. Na svých koncertech rozdává pilulky po i kondomy
15. březen 2024Antikoncepční pilulky byly k dostání na koncertě americké zpěvačky Olivie Rodrigo ve státě Missouri, kde jsou potraty zakázané. Kromě toho si mohli návštěvníci koncertu ve městě St. Louis rozebrat i kondomy.
Podle britského serveru BBC je to součástí zpěvaččiny kampaně Fund 4 Good, jejímž cílem je podpořit právo žen na potraty. Část výdělků z koncertního turné půjde právě na podporu této kampaně.
Nouzová antikoncepce je ve Spojených státech legální, v některých státech ale úřady zakázaly potraty. Jedním z nich je právě Missouri, kde může žena uměle přerušit těhotenství pouze v případě ohrožení života.
Republikánský senátor parlamentu v Missouri Bill Eigel na sociální síti X rozdávání pilulek na koncertě zpěvačky zkritizoval. Podle něj tím Rodrigo zranila ženy.
Autorka hitů Drivers Licence nebo Good 4 U kritizuje omezování práv žen na potrat dlouhodobě. V roce 2022 se na festivalu v Glastonbury vyslovila proti rozsudku Nejvyššího soudu Spojených států, který zrušil rozsudek známý jako Roe vs. Wade z roku 1973 a tím dal možnost jednotlivým americkým státům rozhodovat o právu na potrat. Server New York Times připomíná, že řada konzervativních států poté potraty zcela zakázala. Několik dalších je zase výrazně omezilo.
-
Znečištění vzduchu v Evropě se za 20 let zlepšilo. V ovzduší kleslo množství škodlivých polétavých částic
14. březen 2024Kvalita ovzduší se za posledních 20 let zlepšila. Podle nové studie polétavý prach v ovzduší za tuto dobu klesnul. I přesto ale stále 98 % Evropanů žije v oblastech, kde je podle WHO úroveň znečištění vzduchu zdraví škodlivá. Píše o tom server The Guardian.
Barcelonský Institut pro globální zdraví zkoumal znečištění vzduchu v 35 evropských zemích, což zahrnuje přes 1400 evropských oblastí s více než 543 miliony lidí. Snížení pozorovali v celkovém objemu polétavých částic. U PM10 došlo k ročnímu poklesu o 2,72 %, u PM2,5 o 2,45 %. Pokles zaznamenaly i hladiny oxidu dusičitého v ovzduší a to o 1,72 %.
I přes zlepšení ale 98 % Evropanů žije v oblastech, v nichž může být podle Světové zdravotnické organizace množství polétavých částic ve vzduchu i zdraví škodlivé. Jde o hlavně hodnoty částic PM2,5 a PM10, které mohou způsobovat řadu zdravotních problémů, včetně kardiovaskulárních onemocnění nebo rakoviny.
Podle odhadů může v důsledku nezdravých koncentracích těchto částic pouze v Evropě předčasně zemřít až 400 tisíc lidí. Odborníci tvrdí, že by se dalo zhruba polovině těchto úmrtí zabránit, kdyby znečištění ovzduší odpovídalo hodnotám, které Světová zdravotnická organizace považuje za bezpečné.
Ke zlepšení kvality ovzduší pomáhá například legislativa, třeba evropská směrnice o průmyslových emisích. Snížit znečištění se snaží i města, některá zavádějí v některých svých částech nízkoemisní zóny pro vozidla. I tak je ale znečištění, které produkuje energetický průmysl, teplárenství a automobilová doprava, stále významné.