Nový lék na deprese má obsahovat ketamin. Podávaný v nosním spreji

Pohled z okna. Žena, smutek, deprese, problémy
Pohled z okna. Žena, smutek, deprese, problémy

Ketamin, populární klubová droga 80. a 90. let, se má stát novým pomocníkem v boji s určitými druhy deprese. V USA ji schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Pacientům by se měl nový lék podávat formou nosního rozprašovače.

Podle deníku The New York Times by se měl jmenovat Esketamine a jeho nasazení se plánuje převážně u depresí doprovázených sebevražednými myšlenkami. Federální panel tvořený 17 experty z řad psychoterapeutů a spotřebitelů se téměř jednohlasně shodl na tom, že jeho užití přináší výrazně víc pozitivních účinků než těch vedlejších. The New York Times uvádí, že v minulosti se ketamin k léčbě depresivních poruch už používal nitrožilně, ovšem podobným způsobem, jako probíhala například léčba elektrošoky – pacient na specializovaných klinikách absolvoval sérii sezení, kdy mu byla látka během několika dnů či týdnů aplikována. Následně mohl pak docházet na tzv. doléčovací dávky. Celá procedura je dost nákladná, cena se pohybuje kolem 3 000 dolarů, a přestože její výsledky nebyly řádně zkoumány, pacienti si prý chválili nástup rychlé a trvající úlevy. Pokud se podaří Esketamine zavést na trh mezi léčiva, měl by být hrazen většinou pojišťoven.

Spustit audio
  • Trailer na 3. sezonu Stranger Things ohlašuje konec dětství hlavních postav. Věří tomu vůbec někdo?

    20. březen 2019
    Z traileru třetí sezony seriálu Stranger Things

    Unikátní seriál kombinující dobrodružný příběh s dětským hrdinou a mysteriózní horor se dočkal své 3. řady a my se, aspoň soudě podle traileru, můžeme těšit na další tísnivou a napínavou prázdninovou story.

    Zase se setkáme s pěticí hlavních dětských představitelů a dalšími obyvateli žijícími v městečku Hawkins v Indianě, které jako by z oka vypadlo některé z osmdesátkových Spielbergových produkcí. Právě dokonalou imitací estetiky vzorových filmů a seriálů a odkazy na kultovní popkulturní díla je seriál Netflixu proslulý a už upoutávka na nadcházející sezonu významně pomrkává na diváky znalé věci – děj se bude točit kolem oslav Dne nezávislosti a 4. červenec je symbolicky i datem, kdy si letos třetí Stranger Things odbydou premiéru.

  • Po obřím úklidu bombajských pláží se domů vrátily ohrožené karety zelenavé

    20. březen 2019
    želvičky - želví mláďata

    Dva roky dobrovolníkům trvalo, než vyčistili bombajskou pláž Versova Beach, a to v rámci projektu World's Largest Beach Clean Up. V jeho čele stojí právník a ekologický aktivista Afroz Shah. Se svým týmem odstranil z pláže celkem pět tisíc tun odpadu, který se tyčil až do výše 180 centimetrů.

    Informoval o tom server Inhabitat. Versova Beach teď vypadá jako každá jiná pláž – můžete přijít, zapíchnout slunečník, hrát si v písku. Stalo se ale i něco neobyčejného – do svého domova, kterým pláž desítky let byla, se vrátily karety zelenavé a svůj život tady teď začalo osm desítek jejich mláďat. „Brečel jsem, když jsem viděl, jak se vydávají k oceánu,“ řekl Afroz Shah deníku Guardian. Pláž zůstává dál čistá, dobrovolníci kromě ní vyčistili koryta blízkých řek a iniciovali programy pro místní, aby jim zabránili používat pláž jako skládku. Shah, který mezitím za svoji snahu dostal cenu Champion of the Earth, se svým týmem postupuje dál – vyčistili už víc než pět desítek veřejných toalet a podél pláže zasadili 50 kokosových palem. V budoucnu se chystají vysadit mangrovový háj, což by, jak doufá, mělo oblast ochránit před povodněmi.

  • Skoro 20 % Finů plánuje do pěti let přestat s používáním osobních automobilů, tvrdí studie

    20. březen 2019
    rozbité auto - staré auto

    Před blížícími se volbami do parlamentu nechalo finské ministerstvo životního prostředí zpracovat průzkum postojů obyvatel ke klimatické změně i politice finského státu v této oblasti.

    Jednou z tázaných oblastí byla i problematika osobních automobilů. Konkrétně měli respondenti vyjádřit míru přesvědčení ve vztahu k tvrzení „Do pěti let se vzdám osobního auta a začnu využívat udržitelné dopravní služby, jako jsou hromadná doprava, sdílení kol nebo spolujízda“. 12 % dotázaných odpovědělo, že takový postoj vyjadřuje jejich plány do budoucna spíše dobře, 6 % dokonce uvedlo, že velmi dobře. Zkoumaný vzorek populace tvořilo 1013 respondentů. Johanna Särkijärvi, vedoucí odboru environmentálního a klimatického výzkumu na finském ministerstvu dopravy, označila takové výsledky za „světoborné“. „Způsob života bez vlastnictví osobního auta má vliv nejen na formy mobility, ale také například na rozhodnutí činěná ve vztahu k místu a typu bydlení,“ napsala Särkijärvi v blogovém příspěvku na webu ministerstva dopravy. Ve Finsku je momentálně registrováno 3,4 milionu aut určených k dopravě osob, z toho 2,7 milionu je užíváno přímo v provozu. Bez zajímavosti ani není, že mezi nejprodávanější automobily na finském trhu patří dlouhodobě modely značky Škoda. Zprávu přinesl web Helsinki Times.

    Podívejte se také na Stává se z auta překonaný symbol statusu? Jak pro koho. Cyklista a řidič o známých debatních klišé.

  • Čína naklonovala mimořádně úspěšného policejního psa, chce ušetřit za jeho výcvik

    20. březen 2019
    Německý ovčák

    Vědci v jihozápadní čínské provincii Jün-nan naklonovali „Sherlocka Holmese policejních psů“.

    Podle deníku The Guardian doufají, že mu bude stačit kratší výcvik. Německý ovčák, kterého pojmenovali Kchun-sün, je klonem mimořádně úspěšné psí detektivky, fenky Chua-chuang-ma. Jak informoval čínský státní deník Global Times, štěně pro policii naklonovala pekingská firma Beijing Sinogene Biotechnology za podpory ministerstva pro veřejnou bezpečnost. Podle ředitele společnosti Sinogene Čao Ťien-pchinga by se talentovaní psi dali klonovat „ve větších objemech“, což by mohlo výrazně zkrátit dobu nákladného výcviku. Ťien-pching ale taky Global Times řekl, že velkou překážkou zůstává cena. Tu ale deník neuvádí. Kchun-sünovi jsou teď tři měsíce a čeká ho rozsáhlý výcvik zaměřený na hledání drog, prohledávání lidí a ohledávání místa činu. Ve věku deseti měsíců by měl být plnohodnotným policejním psem, klasický výcvik přitom obvykle trvá pět let s náklady zhruba 500 tisíc juanů, což je asi 1 700 000 korun. Klonovaní psi se v policejních službách objevili už v roce 2005 v Jižní Koreji. Od roku 2007 podle China Daily
    Jižní Korea standarně zaměstnává klonované labradorské retrívry, kteří pracují na protidrogovém oddělení.

  • Jsou ve vzduchu vašeho města kovy? Zjistíte to z medu

    20. březen 2019
    Jak jsou včelaři spokojeni s letošní medovou sezónou?

    Živé věci v sobě nesou zakódované informace o prostředí, z kterého pochází. Vědci například dokážou z tvaru koruny vyčíst, v jakém ovzduší strom vyrůstal. Lišejníky jsou zase spolehlivými ukazateli místní úrovně znečištění ovzduší. A kanadští vědci teď přišli na to, že užitečná data se dají vyčíst i z medu.

    Zlatá tekutina je totiž citlivým lakmusovým papírkem měření kvality ovzduší. Na jejich zjištění upozornil deník The New York Times. Studie na téma městských úlů z okolí Vancouveru, která byla zveřejněna v měsíčníku Nature Sustainability, ukázala, že med tamních včelstev z centra města a z okolí přístavu obsahuje stopy olova. „S rostoucím počtem městských úlů mají vědci a ekologové nový způsob, jak levně a spolehlivě měřit škodliviny v životním prostředí po celém světě,“ pochvaluje si spoluautor příspěvku Dominique Weis z Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru. Na podrobné informace obsažené v medu se přitom přišlo náhodou. Neziskovka Hives for Humanity, která městské úly spravuje, oslovila profesora Weise, aby jejich med prověřil právě kvůli olovu. Vědcův tým ale v medu našel i stopy železa, zinku a další látky, které souvisely s tím, v které části města včely pyl na výrobu medu sbíraly. Městské včelaření ale kanadské zjištění nijak nediskvalifikuje. Podle Weise bychom museli sníst víc než půl kila medu denně, abychom dosáhli na hranici přípustné konzumace olova u dospělých lidí.

    Podívejte se taky na Včely chápou koncept nuly a umí počítat do čtyř.

  • Úspěšná fotografka se rozhodla opustit kariéru, aby mohla žít v lese a starat se o zachráněné psy

    20. březen 2019
    toulavý pes

    Daria Puškareva byla úspěšnou fotografkou žijící v Moskvě. Rozhodla se ale opustit rušný život velkoměsta a žít v lese s víc než 100 zachráněnými zvířaty.

    Daria podle svých slov vždycky snila o tom, že si otevře vlastní útulek, a ačkoliv se jí podařilo vybudovat si úspěšnou kariéru svatební fotografky, cítila prý touhu najít v životě něco víc. První pes, kterého zachránila, bylo zablešené jednooké štěně a další brzy následovali. S přibývajícím počtem zvířat se pak rozhodla jít za svým snem a koupit si venkovský dům v lese asi 100 mil od Moskvy. Společně s manželem nyní pečuje o víc než stovku zvířat. Kromě psů zachránila také řadu zvířat chovaných pro kožešiny, například mývaly nebo lišky. Velká část jejích psů má problémy s chováním nebo postižení a bez její pomoci by byli pravděpodobně utraceni. Většinu svého dne proto tráví pár péčí o psy, z nichž řada vyžaduje speciální péči a podávání léků. Podle Darii může být starost o tolik zvířat někdy vyčerpávající, zároveň ale prý cítí, že její život je nyní naplněn víc než předtím.

  • Švédsko uznalo, že Ujguři jsou v Číně pronásledováni, a přislíbilo azyl všem žadatelům

    19. březen 2019
    Ujguři se bojí na veřejnosti cokoliv říci

    Švédský migrační úřad přijal na konci ledna rozhodnutí, že všichni „žadatelé o azyl muslimského vyznání a ujgurské nebo jiné turkické národnosti z Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang“ budou považováni za uprchlíky.

    Informuje o tom na svých stránkách InBeijing švédský žurnalista Jojje Olsson. Důvodem je obava, že kterýkoliv žadatel, který odpovídá výše uvedené charakteristice, by mohl skončit v „převýchovném táboře“ nebo se stát obětí jiných represivních opatření. „Teoreticky to znamená, že každý čínský muslim, Ujgur nebo člen turkické menšiny má nyní relevantní důvody pro to, aby mu byl ve Švédsku poskytnut azyl, obzvláště pokud žil v oblasti Sin-ťiang. Výjimkou budou jen žadatelé, kteří se předtím podíleli na teroristické činnosti, zločinech proti lidskosti nebo jiných podobných aktivitách,“ upřesňuje Olsson. Již v září minulého roku se švédské úřady rozhodly zastavit deportace Ujgurů do Číny. Došlo k tomu v souvislosti s případem Abdikadira Yasina a jeho rodiny. Yasin požádal o azyl ve Švédsku v květnu 2015. Doma v Urumči, hlavním městě oblasti, zastupoval při jednání s úřady obyvatele své čtvrti, kteří žádali kompenzaci za své zbourané domy, což vedlo k jeho zadržení. Když po propuštění o případu napsal na sociálních sítích a pokusil se kontaktovat novináře, byl zatčen podruhé – policisté ho bili, mučili, a nakonec poslali do nemocnice. Pak spolu s manželkou a malou dcerou uprchl. Podařilo se jim nastoupit na letadlo do Kazachstánu, odkud se dostali do Ruska a poté do Stockholmu, kde požádali o azyl. Jejich žádost však byla zamítnuta, neboť úřady ve Švédsku jejich příběhu nevěřily. Olsson to zdůvodňuje tím, že švédský migrační úřad má nedostatečné povědomí o současné situaci v Sin-ťiangu, a navíc čelí velkému tlaku v souvislosti s přílivem migrantů z Blízkého východu a severní Afriky. Když už se zdálo, že se návratu do Číny nevyhnou, úřad se pod vlivem zpráv o útlaku Ujgurů v Sin-ťiangu rozhodl jejich deportace dočasně zastavit, v lednu pak uznal, že mají nárok na azyl. Nyní, když rozhodnutí nabylo právní moci, získali Yasin a jeho rodina azyl a tříleté povolení k pobytu (poté bude podle švédských zákonů případ opět přezkoumán). Celý případ podrobně popsal také americký deník New York Times.

    Světový kongres Ujgurů, ujgurská exilová organizace, uvádí, že za 20 let do roku 2017 bylo do Číny deportováno 317 Ujgurů a od té doby došlo k 23 podobným případům. Čína vyvíjí stále větší tlak na to, aby se Ujguři ze zahraničí vraceli. Pokud odmítají, čínské orgány jim například neobnoví pas a udělají z nich tak lidi bez občanství. Přímo v Sin-ťiangu jsou „nedostatečně loajální“ Ujguři a příslušníci jiných menšin především muslimského vyznání často vězněni a podrobováni indoktrinaci v takzvaných „centrech pro ideologickou převýchovu“.

  • Vědci dali aligátorům sluchátka a ketamin, aby zjistili, jak fungoval sluch dinosaurů

    19. březen 2019
    Vědci dali aligátorům sluchátka a ketamin, aby zjistili, jak fungoval sluch dinosaurů

    Experiment, popsaný v časopise The Journal of Neuroscience, byl navržen tak, aby studoval neuronové mapy v mozku, které přenáší informace o zvukových vlnách. Tyto mapy jsou životně důležité pro mnoho obratlovců a jsou obzvláště vyvinuté u nočních predátorů, jako jsou například sovy, které na zvuk spoléhají při lovu.

    Výzkumný tým aligátorům injekčně aplikoval ketamin a dexmedetomidin, aby zvířata utlumil. Když byla zvířata pod anestetiky, vědci jim do uší umístili sluchátka a na hlavy elektrody, které zaznamenávaly nervové odezvy na přehrávané zvuky. Studie byla zaměřena na zkoumání takzvaného interaurálního časového rozdílu, což je rozdíl v čase, kdy zvuk dorazí ke každému z uší. Zpoždění trvá zpravidla pouze pár mikrosekund, hraje ale zásadní roli při detekování místa původu zvuku. Catherine Carr, bioložka z University of Maryland, a Lutz Kettler, neurolog na Technische Universität München, strávili několik let studiem toho, jak tyto procesy pomáhají zvířatům, jako jsou ptáci a plazi, vyhledávat zdroj zvuku. Ptáci a aligátoři patří společně s dinosaury do skupiny takzvaných archosaurů. Nová studie proto poskytuje vodítka, která odhalují informace o fungování sluchových systémů dinosaurů. Experiment odhalil, že aligátoři lokalizují zvuky pomocí podobného systému jako ptáci, i když mají velmi odlišnou anatomii mozku. „Jednou z důležitých věcí, které jsme se naučili od aligátorů, je, že velikost hlavy nesouvisí s tím, jak mozek zpracovává směr zvuku,“ řekl Kettler pro web Motherboard. Znamená to, že i velcí dinosauři jako Tyrannosaurus rex pravděpodobně používali podobné mechanismy k lokalizaci zvuků jako ptáci a aligátoři.

  • Podílejte se z tepla domova na dobrodružstvích Beara Gryllse. Netflix chystá interaktivní TV sérii

    19. březen 2019
    Bear Grylls

    Máte rádi dokumentární pořady skauta a odborníka na přežití, ale vždy vám přišlo podezřelé, že riziko, kterému se vystavuje, je do určité míry rozumné?

    Právě pro vás, ale i mnohé další připravuje streamovací televize první interaktivní sérii You vs. Wild, ve které sami budete pomocí ovladače či myši počítače rozhodovat, jak se Bear s nebezpečími vypořádá. A ne každá z nabízených možností samozřejmě bude ta ideální. Volba dokumentárního formátu, ve kterém jednotlivec činí v pravidelném sledu různá zásadní rozhodnutí, se jeví jako ideální. Netflix pořad charakterizuje „choose-your-adventure“, tedy vyber si své dobrodružství, a interaktivní televize v této podobě začíná stále více připomínat některé počítačové hry z dřevních dob tohoto odvětví. Pokud jste se ale trochu škodolibě už začali těšit, jak Beara přivedete třeba na sráz propasti a necháte skočit dolů, má pro vás viceprezidentka Netflixu Cindy Holland špatnou zprávu. You vs. Wild nebude ani zdaleka tak temné jako orwellovský „one shot“ Black Mirror: Bandersnatch. Právě naopak, survivalistická show s Bearem Gryllsem by měla stát na počátku dalšího experimentování s formátem interaktivního vyprávění a na to navazující produkce internetové televize. You vs. Wild má premiéru naplánovánu na 10. dubna. Malou ochutnávku toho, co vás čeká, nabízí interaktivně pojatý trailer.

    Podívejte se taky na První Black Mirror film je venku! Divák bude sám rozhodovat, kam se příběh posune a jak skončí nebo Bird Box a Bandersnatch: Netflix míchá své hity z tuctů žánrovek a chytrých strategických rozhodnutí.