Období pylových alergií jsou stále delší a intenzivnější. Může za to nárůst teplot

02754728.jpeg

Pylu je stále více a ukazuje se, že za to může především klimatická změna. Nárůst průměrné teploty má totiž za následek prodloužení pylové sezóny některých rostlin. Na vině je ale i oxid uhličitý.

Nedávná studie publikovaná v časopise Lancet Planetary Health odhalila, že společně s průměrnými teplotami roste po celém světě také počet pylových částic v ovzduší. Nárůst množství pylu a prodloužení pylových sezón v průběhu uplynulých 20 let bylo prokázáno na většině sledovaných míst. Čím rychleji se klima mění, tím je situace horší. Například obyvatelé Aljašky, kde k oteplování dochází dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, proto nyní čelí obzvláště velkému riziku alergií. Delší období alergií ale souvisí také s nárůstem množství oxidu uhličitého v atmosféře. Oxid uhličitý je totiž důležitý pro výživu rostlin a ukázalo se, že rostliny díky němu produkují více pylu.

Spustit audio
  • Jihoafričtí středoškoláci si postavili letadlo a uletěli 12 000 kilometrů

    9. červenec 2019
    letadlo - malé letadlo

    Celkem dvacet jihoafrických středoškoláků dokázalo postavit čtyřmístné letadlo Sling 4. S ním se pak vydali z Kapského Města do Káhiry. Během tří týdnů zdolala mladá posádka 12 tisíc kilometrů a pod vedením 17leté pilotky Megan Wernerové přistála postupně v Namibii, Malawi, Etiopii, Zanzibaru, Tanzanii a Ugandě.

    Po cestě v rámci svého projektu U-Dream Global mluvili s místními mladými lidmi a přesvědčovali je, že nic není nemožné. Teenageři postavili letadlo společně během tří týdnů. Šest účastníků pak získalo pilotní licenci základní úrovně. Jejich letadlo po většinu času doprovázel ještě jeden Sling 4 řízený profesionály, stávalo se ale, že náctiletí letěli i deset hodin úplně sami bez supervize. Na jejich projekt upozornili novináři britské zpravodajské stanice BBC.

  • Simpsonovi po rusku. Podívejte se na nejdepresivnější znělku k americkému animovanému seriálu

    9. červenec 2019
    Ruský animátor Alexej Semjonov předělal úvodní znělku seriálu Simpsonovi

    Ruský animátor Alexej Semjonov je po internetu známý svými poněkud netradičními variacemi popkulturních ikonických děl. V jeho originálním pojetí se teď proslulý komediální seriál mění v úplný horor. Přitom stačilo jen málo – přestěhovat Simpsonovy do současného Ruska.

    Všichni tu znělku známe: Bart vyjíždí na skejtu ze školy a kličkuje mezi obyvateli města Springfieldu, Homerovi končí směna v jaderné elektrárně a s kusem radioaktivní tyče za oblečením spěchá domů, Marge (s Maggie) nakupuje v supermarketu a Lisa svým nevázaným sólem narušuje kroužek hudebky. Nejslavnější televizní nukleární rodina je nám v notoricky známém videu představována prostřednictvím jednotlivých členů v jejich přirozených prostředích. A atomová elektrárna jako spojující prvek hrála možná důležitou roli v inspiraci Semjonova k přepracování znělky v ruských reáliích. Lehkost a humor jdou stranou, zůstává jen společenská kritika, která je se Simpsonovi taky nerozlučně spjata. Ale teda až na dřeň. Však posuďte sami. Na video upozornil server The Calvert Journal.

  • Veterináři léčili „exotického“ ptáka. Pak zjistili, že je to racek obalený v kari

    9. červenec 2019
    Na britskou veterinární kliniku Tiggywinkles v Aylesbury přinesli náhodní kolemjdoucí zářivě oranžového ptačího pacienta

    Na britskou veterinární kliniku Tiggywinkles v Aylesbury přinesli náhodní kolemjdoucí zářivě oranžového ptačího pacienta. Seděl na kraji silnice a nemohl vzlétnout.

    Podle zábavního webu Mashable veterináři o přijetí neznámého exotického exempláře informovali na facebookovém profilu nemocnice. Brzy ale zjistili, že jde o obyčejného racka úplně pokrytého kořením, zřejmě kari nebo kurkumou. Podle kliniky byl racek kromě poněkud štiplavého zápachu zdravý a po koupeli ho vypustili zpátky do světa. Předtím ho ale ještě pojmenovali Vinny, po oblíbeném indickém jídle vindaloo. V Británii to není poprvé, co veteřináři zachraňovali racka po nehodě s kořením kari. Jak dřív informoval zpravodajský server Guardian, ve Walesu v roce 2016 spadl racek jménem Gullfrazie do sudu kuřecího masa tikka. Veterináři ho prohlédli a umyli, výrazná kari vůně mu ale prý zůstala.

  • Britové a Irové se mohou stát na den profesionálním ochutnávačem sušenek, za 50 liber na hodinu

    9. červenec 2019
    Sušenky - cookies

    Britská společnost Maryland Cookies hledá do svého centra inovací na jeden den nového zaměstnance. Jeho prací bude podle serveru Insider pojídat sušenky a hledat díru na trhu, může i vymyslet vlastní příchuť. Za celodenní křupající dřinu dostane 350 liber, tedy necelých deset tisíc korun.

    „Náplní práce bude prokousat se naší aktuální nabídkou sušenek včetně některých nových, které ještě nejsou v prodeji,“ píše se v náborovém inzerátu. Odměnou bude 50 liber za hodinu, celkem v přepočtu necelých deset tisíc korun. Uchazeč o práci musí dokázat, že je pravým fanouškem sušenek, podle společnosti „čím šílenější, tím lepší“. Vítěz výběrového řízení si vybere datum a hodinu svého nástupu a na velkou sušenkovou ochutnávku si může přivést i kamaráda. O práci se ale mohou ucházet jen obyvatelé Británie a Irska.

  • Normální a nešokující. Umělkyně vytvořila databázi fotek, kde translidé dělají normální věci

    8. červenec 2019
    Umělkyně vytvořila databázi fotek, kde translidé dělají normální věci

    Transgender umělkyně a LGBT aktivistka Zackary Drucker věnuje podle svých slov svůj profesní život tomu, aby se lidé, kteří se definují jako trans nebo nebinární, cítili míň divní a osamělí.

    To se jí daří její fotky, videa a instalace věnující se transgender problematice sbírají ocenění po celém světě, prezentovala je na Bienále v New Yorku nebo Benátkách, za sérii dokumentárních kraťasů To jsem já (This Is Me) byla nominována na cenu Emmy. Jak upozornil deník The Guardian, teď ale vytvořila něco, co ještě nikoho nenapadlo – volně přístupnou fotobanku obrázků obyčejných transgender lidí, kteří dělají obyčejné věci – čtou knihu, češou se, čekají na autobus, jsou u lékaře. Jsou k dispozici médiím celého světa, aby mohly vhodně ilustrovat a reprezentovat příběhy lidí, kteří nezapadají do tradičních genderových škatulek. Kolekci s názvem Gender Spectrum vlastně iniciovali redaktoři zpravodajského webu Vice. Zjistili, že ve fotobankách a agenturách nejsou k dispozici fotky, které by mohly doplňovat příběhy nebinárních lidí. „Když napíšete do vyhledávače transgender, vypadne na vás bílá transgender žena s vlajkou v ruce a to je asi tak všechno,“ řekla Drucker serveru Guardian. V její kolekci najdeme 15 transgender lidí, kteří pracují nebo se baví, jejich obrázky ilustrují lásku, studium, zdraví i různé nálady. Jak sama Drucker říká, jsou to obyčejné fotky obyčejných hezkých mladých lidí. Ty, kteří mají předsudky, nemají čím šokovat, nemají sexuální obsah, lidi na nich dělají úplně normální věci. A to je přesně jejich smysl.

  • Chodit v oblečení, které se nosilo v 17. století nebo 50. letech? Pro některé lidi každodenní rutina

    8. červenec 2019
    Žena v šatech z viktoriánské éry

    Téměř každý se určitě někdy převlékl do nějakého historického kostýmu, existují však i lidé, kteří se oblékají jen do dobového oblečení – může to být i něco víc než jen originální způsob toho, jak se prezentujeme před ostatními. Pro některé se totiž nošení dobových košil, klobouků či sukní stalo životním stylem. Za fanoušky dobové módy se vydal britský deník Guardian.

    To, že se ze záliby v historických šatech může stát životní styl, dokládá pětadvacetiletý Zack MacLeod Pinsent, který každý den chodí oblečený, jako kdyby žil na počátku 19. století během britského georgiánského období. „Nikdy neodcházím z domu bez klobouku a mnohdy také chodím s hůlkou,“ popisuje Pinsent svou rutinu pro britský deník Guardian. Podle něj to bylo poslední období, kdy si muži mohli „zablbnout“ s módou a projevovali se výraznými barvami. Pinsent si navíc své oblečení šije sám a navrhuje je i pro ostatní. Padesátiletá Emma Preston se soustředí na 40. a 50. léta minulého století. „Myslím si, že je to mnohem víc okouzlující a stylové, a když nosím šaty z té doby, cítím se výjimečněji. Moderní oblečení může vypadat nevkusně a mdle. Oblečení, které nosím, je mnohem barevnější a živější…,“ říká Preston. Ještě hlouběji do historie než ona nebo Pinsent šel Kollyn Bailey, který se obléká ve stylu 17. století, konkrétně do šatů z období anglické občanské války. „Účastním se historických rekonstrukcí války a šaty se mi líbí, takže je nosím každý den,“ vysvětluje Bailey. Někteří lidé na něj prý na ulici pokřikují, že vypadá jako Robin Hood, bere to ale s rezervou. „Musí se doučit dějepis, Robin Hood zemřel okolo roku 1200 a oblečení, které nosím, je z roku 1640,“ uzavírá Bailey.

  • Létáte, ale máte výčitky svědomí kvůli přírodě? Spočítejte si, kolik po každém letu vysadit stromů

    8. červenec 2019
    Sázení stromů

    Obyvatelé odloučeného ostrovního státu jako Island to nemají lehké. Pro většinu z nich výjezd do zahraničí znamená cestu letadlem. A taky nezanedbatelnou ekologickou stopu.

    Matthías Páll Gissurarson studuje v doktorském programu informatiku na univerzitě ve švédském Göteborgu. Možná že při leteckých přesunech domů na Island a zpět do země studia se u něj začal projevovat „stud za létání“ – v originále „flygskam“, což je označení pro hnutí, které vzniklo loni právě ve Švédsku s cílem podporovat u lidí preferenci jiné než letecké dopravy. Poprvé ale na myšlenku spočítat, kolik by bylo potřeba vysadit stromů, aby kompenzoval množství vypouštěného oxidu uhličitého, přišel až při cestě na opačnou stranu světa. „Kupoval jsem si letenku do Spojených států a zjistil, že tato letecká společnost neuvádí, kolik uhlíku se při letu uvolní do vzduchu,“ vzpomíná Matthías. Ačkoli stále více aerolinií nabízí jako službu možnost připlatit si za kompenzaci vypouštěného oxidu uhličitého, je i tak pořád dost jiných, které s něčím takovým nepočítají. A právě pro takové případy je určena Matthíasova aplikace. Stačí jen na této webové stránce zadat číslo letu a dozvíte se, kolik galonů CO2 se v jeho průběhu vypustí do vzduchu celkově, kolik kilogramů to dělá na osobu a především kolik stromů byste měli po přistání zasadit. V případě letu z Prahy do islandského Keflavíku to činí 1,8 stromu. Zprávu přinesl server Iceland Review.

    Cesta letadlem Praha–Keflavík a její vypočítaná kompenzace
  • Barcelona vyvlastnila první nepoužívaný byt. Majitelem byla španělská banka

    8. červenec 2019
    Barcelona

    Byt, který v lukrativní čtvrti Besòs vlastnila španělská banka BBVA, bude odteď deset let ve vlastnictví městského bytového fondu. Primátorka Barcelony Ada Colau plánuje v současné době stejný postup uplatnit u dalších sedmi nevyužívaných nemovitostí, které všechny patří bankám.

    Mluvčí banky BBVA britskému deníku The Telegraph řekl, že instituce se bude bránit soudně a že se do bytu má brzy stěhovat sociálně slabá rodina. Barcelona se dlouhodobě potýká s nedostatkem bytů, proto zavedla levicová radnice opatření, která zahrnují třeba moratorium na zřizování nových hotelů nebo pomoc nájemníkům v případě, že jsou vystěhováni z bytu kvůli většímu zisku z nájmu. Aby se dal na byty uplatnit vyvlastňovací zákon, musí se nacházet v oblasti, kde je velká poptávka po bydlení. Radnice musí taky prokázat, že se minimálně dva roky byt nepoužívá, a následně vyzvat vlastníka, aby ho dal k dispozici sociálnímu bydlení. Až pokud odmítne nebo neodpoví, může město přistoupit k vyvlastnění. První vyvlastněný byt vyhodnotila Barcelona jako prázdný pomocí registru obyvatel a podle absence plateb za služby.

    Podobný nápad zazněl od Pirátů ve vedení Prahy. Ti navrhují byty, které vlastníci koupili jako investici, ale nikdo v nich nebydlí, zatížit vyšší daní. Nápad vytipovávat neobsazené byty podle odečtů z elektroměrů ale kritizuje koalice i opozice. O vyvlastňování bytů se momentálně diskutuje i v Berlíně, kde by měla nová opatření vést ke snížení nájmů.

  • V USA přibývá států, které zpřísňují potraty. Američanky proto jezdí na zákrok do New Yorku

    4. červenec 2019
    Demonstrace v Chicagu za právo žen na legální potrat

    Když se Američanka Courtney Buckman rozhodla, že půjde na potrat, jednodušší by pro ni bylo objednat se na nejbližší potratovou kliniku ve svém domovském státě Montana. Zákrok ale podstoupila přes tři tisíce kilometrů daleko – v New Yorku. Napříč Spojenými státy se totiž v poslední době zpřísňují pravidla ohledně umělého ukončení těhotenství, nedávno byla omezena možnost potratu v celkem dvanácti státech.

    Například v Alabamě by měl od listopadu platit zákon, který by doktorům provádějícím potrat během jakéhokoli stadia těhotenství ukládal doživotní trest. Jak píše katarská televize Al Jazeera, potrat by byl přípustný pouze za stavu, kdy by matka byla ohrožena na životě. V Ohiu guvernér podepsal zákon, který zakazuje potrat ve chvíli, kdy plodu začne tlouct srdce. Další omezení schválili v Georgii, Kentucky, Missouri či Mississippi. Z těchto států míří ženy často do New Yorku, což potvrzuje klinika Choices Women’s Medical Centre v newyorské čtvrti Queens. Jednou z jejích pacientek je právě i čtyřiadvacetiletá svobodná matka Buckman. „Další dítě a starosti, které by s ním přišly, bych momentálně nezvládla. Už teď se hodně spoléhám na svou rodinu, protože jsem svobodná matka,“ popisuje Buckman svou situaci pro britský deník Guardian. Zákrok mohla podstoupit v Montaně, nedostatek klinik v okolí však znamenal šestihodinovou cestu tam a zpátky během pracovního týdne, což by ji ve finále mohlo stát práci, a proto se raději vydala do New Yorku, kam už měla naplánovanou cestu z dřívějška. Newyorská městská rada se kvůli ženám, jako je Buckman, rozhodla poslat čtvrt milionu dolarů do městského potratového fondu. Vloni byla třetina pacientek, které získaly podporu od města, z jiných států než z New Yorku. Letos se předpokládá, že jich bude po zákazech ještě více. Buckman si myslí, že nové restrikce a zákony znesnadňující potraty ženy neodradí. „Ať už je to legální, nebo ne, najdou si vždy cestu, bezpečnou nebo nebezpečnou,“ říká Buckman a dodává, že nesouhlasí s tím, že o zákazech rozhodují převážně mužští politici.