Obludka na útěku z intergalaktických jatek slaví kulatiny. Hra Abe's Oddysee vznikla před 20 lety
Je tomu dvacet let, co se malý Abe, otročící v obří intergalaktické masně společnosti RuptureFarms, rozhodl vzít osud do svých rukou. Zaslechl totiž část firemního mítinku a dozvěděl se, že dosavadní pochoutce Meech Munchies končí výroba. Hlavní surovina, maso z přerostlých hmyzáků zvaných Meechové, už není dostupná, protože lovci RuptureFarms Meeche postupně zcela vyhubili. Vedení společnosti chce místo toho uvést na trh novou delikatesu, něco „nového a chutného“. Klíčovou ingrediencí chystané laskominy má být maso z Mudokonů. Mudokoni jsou ale rasa otročící ve firemní továrně a patří k ní i Abe samotný!
Hra Abe's Oddysee přinesla v roce 1997 do poněkud vyčerpaného žánru 2D plošinovek svěží vítr, dodnes patří k titulům, které mají v srdcích herních pamětníků hodně speciální místo. Už její příběh ukázal, že herní médium dokáže nenuceně upozorňovat na společenské problémy. Zápletka je sice velmi přímočará, zároveň ale s nadsázkou glosuje kanibalistické a otrokářské praktiky (nejen) potravinářských korporací.
Stejně jako Final Fantasy
Jedním z hlavních důvodů, proč Abeova odysea dodnes nezestárla, je její audiovizuální ztvárnění. Tvůrčí silou autorské nezávislé společnosti Oddworld Inhabitants je vystudovaný výtvarník Lorne Lanning, kterého v osmdesátých letech uchvátila počítačová 3D animace a podařilo se mu dostat se až do respektovaného hollywoodského studia pro digitální vizuální efekty Rhythm and Hues. Seznámil se tu se spoluzakladatelkou Oddworldu Sherry McKennovou a podařilo se mu ji přesvědčit, že budoucnost počítačové animace není ve filmu, ale v počítačových hrách. V roce 1994 spolu založili vývojářskou firmu a už o rok později začali pracovat na Abeově odysee.
V roce 1997 světlo světa spatřilo i přelomové japonské RPG Final Fantasy VII, které se proslavilo dlouhými, propracovanými a animačně náročnými video sekvencemi. V Abeovi je takových sekvencí o dost méně než v epické RPG sáze z Japonska, ale ve své propracovanosti si s těmi finálně fantastickými nijak nezadají. Tvůrci obou her jako by si velmi dobře uvědomovali, jak moc důležité jsou pro hráčský zážitek vizuální styl a atmosféra, ať už jde o nadlidské hrdiny zachraňující svět, nebo o nahrbenou modrozelenou obludku s vypoulenýma očima zachraňující jiné nahrbené obludky před rozšmelcováním v intergalaktickém mlýnku na maso.
Prdící nemotora a ufounští buržousti
Hlavní hrdina Abe rozhodně patřil mezi nejcharismatičtější a také nejméně okázalé hrdiny počítačových her své doby. Lehce nemotorná a ne zrovna pohledná figura, která příležitostně krkala a prděla nebo bezradně rozhazovala rukama. Stejně zemité bylo i celé univerzum, které obýval. Kromě dalších podobně vyhlížejících Mudokonů potkával kyborgské strážce s brokovnicemi Sligy, primitivní žravé Scraby nebo ufounské buržousty Glukkony. Ti všichni vypadali jako kombinace mořských potvor, hmyzu a ilustrací mimozemských oblud z dětských dobrodružných sci-fi knížek. Zkrátka byli všichni stejnou měrou odporní i roztomilí. Prostředí RuptureFarms, kde hra začíná, na tom bylo podobně – byla to sice polorozpadlá, zahumusená skládka, ale zato neobyčejně útulná polorozpadlá, zahumusená skládka.
Naprosto zásadní je pro atmosféru Abeovy odysey také zvuk, konkrétně dabing. Působí, jako kdyby skupina deviantů nahrávala Studio Kamarád. Huhlavé „Hello,“ a „Follow me“, které pronáší Abe, se stalo stejně nakažlivou hláškou jako sligské „Freeze!“ či „What?“. Jedna herní mechanika je na zvuku přímo založená – Abe musí opakovat sekvence zvuků ve správném pořadí, aby se dostal dál ve hře.
Drink z kostí Mudokonů
Hra byla tak úspěšná, že Oddworld Inhabitants začali překotně pracovat na pokračování. Oddworld: Abe's Exoddus vyšel už v roce 1998 a fanouškům první hry přinesl ještě jednu Abeovu záchrannou misi. Šlo o další delikatesu – drink vyráběný z kostí mrtvých Mudokonů. Přestože tvorba dvojky zabrala pouhých devět měsíců, šlo o pokračování, které kráčelo v zablácených šlépějích Abeovy odysey nanejvýš důstojně. V dalších pokračováních, Oddworld: Munch's Oddysee (2001) a Oddworld: Stranger's Wrath (2005), se autoři snaží přijít s novými hrdiny, prostředími a herními prvky, ale už se jim nedaří dostát svéráznému charismatu prvního dílu.
Zásadnějším počinem je v tomhle ohledu hra Oddworld: New 'n' Tasty!, remake Abe's Oddysee, který přináší několik velmi příjemných vylepšení. Grafická i zvuková stránka hry jsou prakticky stejné jako v prvním díle, jen detailnější, animačně vyladěnější a technicky zdokonalené, aby obstály i v roce 2014, kdy hra vyšla. Pro mnoho hráčů byla zásadním zlepšením i možnost kdykoli hru uložit. Původní Abe's Oddysee totiž umožňovala ukládání jen na přímo určených místech, mezi kterými hráč musel projít bez ztráty života. Jednotlivá stanoviště přitom nebyla zrovna blízko u sebe, což z hraní dělalo místy dost frustrující zážitek.
Quest: Ježek Sonic se vrátil do devadesátek a přicupital se svou nejlepší hrou
Maskot firmy Sega to v aktuálním tisíciletí pořádně schytává. Přechod do 3D Sonicovi neprospěl a jeho tvůrci se mu jen marně snažili vrátit lesk. A tak s řešením museli přijít fanoušci.
Nové a chutné
Lorne Lanning v průběhu posledních deseti let ohlásil celou řadu nikdy nerealizovaných titulů ze světa Oddworldu, takže se mu dá čím dál hůř věřit. Podle posledních rozhovorů ale hodlá ještě letos vydat remake Abeova exodu s názvem Soulstorm. Na rozdíl od New 'n' Tasty! to ale nemá být jen oprášení originálu, ale zbrusu nová hra vystavěná kolem několika nápadů z původní hry. Lanningova snaha vymýšlet pořád něco „nového a chutného“ je rozhodně sympatická, ale v tomhle případě bychom možná přeci jen raději znovu viděli starého známého Abea dělat osvědčené kousky, jen v nové grafice, ve které vynikne každý okouzlujícím způsobem humusný detail.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka