Obrazových hoaxů přibývá. Manipulace ale fotku provázela od jejích počátků

„Ve většině případů najdete jen obrazy vojenské technologie. Tanky, letadla, lodě, střely. To, co způsobilo obrat ve válce ve Vietnamu – tedy zobrazení lidského utrpení a ničení přírody, to tentokrát zcela chybí. Američané si moc dobře uvědomovali, že obrazové pokrytí války ji může vyhrát, nebo prohrát. A to jim ukázal právě Vietnam,“ vysvětluje pořadatelka přednášek o vizuální kultuře Fresh Eye Andrea Průchová.

Kromě toho, že fotografie tradičně dokázaly velice rychle změnit veřejné mínění v mnoha zásadních společenských otázkách, provázela je od samého zrodu možnost manipulace. Ani notoricky známé fotografie bychom z toho důvodu nikdy neměli vnímat jako dokonalý otisk reality.

„Takovým příkladem je třeba fotografie Roberta Capy ze španělské občanské války. Na fotce je voják v momentu, kdy je zasažen kulkou. Je to moment smrti, znehybnění a velmi silná výpověď o průběhu války. Následné historické analýzy a výzkum ukázaly, že to byla fotografie, která vůbec nezachycovala pravdivou skutečnost,“ uvádí Andrea Průchová jeden z příkladů, kdy na fotce, která oblétla svět, nebylo vyobrazeno to, co většina lidí předpokládala. Dodnes není jednoznačně jasné, jak fotka vznikla. Jedna z teorií tvrdí, že Capa poprosil jednoho z vojáků, aby se postavil a zapózoval mu. Během focení pak muže zřejmě zasáhla kulka a kvůli této nešťastné náhodě zemřel.

Podle jiné teorie je ale na fotce úplně jiný člověk, než jak tvrdil Roberto Capa, a možná je fotka pořízená i na úplně jiném místě Španělska. Pravdu už se asi nedozvíme nikdy. Stejně jako v případě milionů obrazových hoaxů, které dnes a denně kolují internetem. Pravdu o těch nejsdílenějších z nich se pokouší dohledat právě platforma HateFree na svém novém blogu, který shromažďuje a uvádí na pravou míru ty nejznámější obrazové hoaxy.