Oceněný irský novinář: Ukrajina je můj domov. Chtěl jsem tam, odkud všichni ostatní utíkali

10. červen 2026

„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.

V jednom z vašich videí jste v Chersonu a utíkáte před drony. Lidé na vás ten den křičeli, abyste se schoval, jinak vás dron býval mohl zabít. Jsou podobné záběry důvod, proč jste se na Ukrajinu přestěhoval?

Když nejste fyzicky na místě, je velmi náročné získat informace. Důkazy jsou často rozporovány, především Rusy. Upřímně, z vizuálních důvodů potřebuji Youtube, Twitter a Instagram, abych informace dostal mezi lidi. Chci být plně nezávislý a ne poskvrněný sponzory velkých organizací. Aby to fungovalo, je třeba tvořit přesvědčivá videa. Jiná cesta tu není. Nemohu natáčet reportáže z Chersonu přes telefon nebo videohovor s obyvateli této oblasti, musím tam fyzicky být. Proto jsem teď na Ukrajině už pořád, abych podobný obsah mohl tvořit co nejvíce.

Čtěte také

Předtím jsem byl ředitelem a producentem liberálního média o britské politice v Londýně. Pracovala pro nás spousta lidí. Ale odjel jsem, abych mohl být na Ukrajině na stálo. Nejdřív jsem se přemístil do Oděsy, kde jsem právě teď, abych informoval o každodenních útocích na civilní obyvatelstvo. To se dá dobře dělat, jen pokud jste fyzicky na místě. Dnes už mají reportáže neuvěřitelný dosah. Mám mezi 1.2 a 1.3 miliony sledujících, což je skvělé vzhledem k tomu, že jsem s touto prací začal před rokem a půl a tehdy jsem žádné sledující neměl. Reportáže občas dosáhnou padesáti až šedesáti milionů shlédnutí za měsíc, což jsou v tuto chvíli vyšší čísla než tvorba jakéhokoli jiného novináře na Ukrajině. Věci, které publikuji, jsou pravdivé, přímo ze zasažených míst, nejsou nikým sponzorovány, a jsou na straně pravdy a demokracie, kterou představuje Ukrajina. Mám z toho velkou radost.

V jednom z rozhovorů jste zmínil, že novým zahraničním zpravodajům v Kyjevě říkáte: „Nejste tu od toho, abyste pili ani od toho, abyste si užívali. Jste tu, abyste vyprávěli nejdůležitější příběh na světě.“ Náš podcast je o nejdůležitějších světových tématech… Proč je podle vás ukrajinský odpor vůči Rusku tak důležitý pro celý svět?

No, protože Ukrajina nebrání Rusku pouze v postupu na Ukrajině, že? Rusko spustilo hybridní válku proti celému demokratickému světu. Tam patří Spojené státy, Velká Británie – jakákoli demokratická země je hrozbou pro ruskou diktaturu. Myšlenka, že by lidé uvnitř Ruska mohli nadějně hledět směrem k Západu a říkat si: „Možná by se naše společnost mohla změnit,“ představuje zásadní hrozbu pro Putina jako diktátora, autoritářského vůdce. Ten totiž nechce, aby si lidé v jeho zemi mysleli, že existuje alternativa odlišná od jeho autoritářského systému. Má za cíl ponižovat a podkopávat všechny naše země, včetně těch, v nichž žijí posluchači tohoto podcastu. Dělá to tak, že vypouští dezinformace, páchá sabotáže a arzenové útoky – Rusové podobné činy napáchali na všech možných místech na Západě. Rusko spustilo hybridní válku a je tak v mnoha ohledech ve válce s námi všemi. Ukrajina tomu brání tady a teď. Reportéři z Ukrajiny i mimo ni, kteří šíří pravdu, zároveň bojují se lží, jak jen to je možné.

Čtěte také

Ukrajina je demokratická země, že? Každých pět vteřin ji někdo nazve zkorumpovanou. Samozřejmě, že na Ukrajině korupce je, ale to, že tu můžu sedět a mluvit o tom, znamená, že to není diktatura a že zas tak zkorumpovaná není, Kdyby to tak bylo, nemohl bych mluvit takto otevřeně. Reportéři bez hranic nedávno publikovali Světový index svobody tisku pro tento rok. Ukrajina je na padesátém pátém místě, Itálie na padesátém šestém a Spojené státy na šedesátém čtvrtém. V této zemi tak panuje větší svoboda tisku než v USA. Ukrajina respektuje demokratickou hodnotu svobody slova, je demokracií. Tím, že čelí Rusku, bojuje za hodnoty, které ztělesňujeme všichni. Tak bych konflikt vnímal z toho nejširšího pohledu.

Proč se Caolan rozhodl vyrazit tam, odkud jiní utíkali? Jak vypadá nezávislá žurnalistika z válečné zóny? Jaký aspekt války zvládá Ukrajina lépe než Rusko? A proč je důležité, jakým jazykem o invazi mluvíme? Poslechněte si nový díl podcastu Bedny s novinářem Caolanem Robertsonem.

autor: Jan Žižka
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.