Od jedovatých tapet k sociálním sítím. Proč za škodlivý produkt může vždycky zákazník?

Debata se často stáčí k rodičům a školám - kdo měl dětem sebrat mobil nebo lépe hlídat čas, který na něm tráví? Karolína s Pavlem kritizují přenášení odpovědnosti na rodiny a ironicky tuhle logiku shrnují: „Je tvoje chyba, když svoje dítě dostatečně neomezíš v přístupu k Instagramu.“ Vedle pravidel pro používání mobilů proto otevírají i otázku, jak by samotné platformy mohly fungovat jinak, aby bylo snazší telefon odložit.

Spor o to, za co odpovídá výrobce a za co zákazník, přitom sociálními sítěmi nezačal. Moderátoři se vracejí do doby, kdy se jedovatý arsen používal k barvení tapet i oblečení. Pavel připomíná, jak názorně tehdejší lékaři popisovali jeho nebezpečí: „Dáma, která si na sebe vezme tyhle zelené šaty, jde na ples a má na sobě tolik arzenu, že by byla schopná otrávit polovinu toho plesu.“

Výrobci přesto jejich varování zpochybňovali. Právě ve způsobu, jakým firmy reagují na upozornění na rizika, nacházejí Karolína s Pavlem paralely s dnešními kauzami.

Podobně podle Pavla a Karolíny reagují na varování odborníků i tabákové firmy, těžaři fosilních paliv nebo provozovatelé sociálních sítí. „Ta samotná lobby má zprávy o tom, že ten jejich produkt je škodlivý. Ale rozhodne se, že tuhle zprávu potlačí, protože by to pro ně znamenalo finanční újmu,“ zaznívá v epizodě.

Karolína s Pavlem ale na sítích vidí i spoustu dobrého. Jsou díky nim v kontaktu
s přáteli a vědí, co se děje v jejich okolí. Jak by mohly sítě fungovat, abychom si tyhle výhody užili a zároveň na nich netrávili víc času, než chceme? Poslechněte si nový díl podcastu Psycho.