Odborník z „antistigma“ týmu: Nebojíme se „normálních násilníků“, jen těch duševně nemocných
„Ne všichni obvodní lékaři rozumí problematice duševních onemocnění, nevěnovali se jí a není to pro ně priorita. Zanedbání příznaků ale někdy může končit poměrně dramaticky, až tragicky,“ říká Jiří Pasz, nezávislý odborník z „antistigma“ týmu, zabývajícího se stigmatizací a diskriminací lidí s duševním onemocněním. V Národním ústavu duševního zdraví má na starosti rozbíjení stereotypů a hledání způsobů, jak jim předcházet.
Typicky jde třeba o nepravdivý stereotyp, že každý duševně nemocný člověk je agresivní a společensky nebezpečný, tudíž by měl být zavřený v ústavu za mřížemi. „Společnost si například myslí, že lidé s duševním onemocněním nemohou pracovat,“ přidává jiný, častý stereotyp Pasz.
V rámci začínající reformy psychiatrické péče se jeho tým zaměřuje především na školení zdravotnického personálu. „Je to jedna z dejme tomu tří nejvlivnějších skupin na postavení a úroveň péče lidí s duševním onemocněním. Děláme ovšem i programy pro studenty a učitele.“
Diagnóza F: Češi nechtějí bydlet vedle lidí s duševní poruchou
Když si člověk zlomí ruku nebo má rakovinu, je to většinovou společností vnímáno jako objektivní realita, nikoliv důvod pro diskriminaci či odsouzení. Lidé s duševním onemocněním jsou však mnohdy vystaveni odsudkům a urážkám, že se mají víc snažit, překonat lenost nebo se prostě „chovat normálně“.
Zásadní roli v destigmatizaci lidí s psychiatrickou diagnózou budou mít podle slov Jiřího hlavně média. „Bohužel mají tendenci přenášet stereotypy a negativní informace. Proto se s nimi snažíme co nejvíce spolupracovat, abychom jim nabídnuli ten pohled na svět, který je víc podpořený studiemi a výzkumy. Samozřejmě jsou typy médií, u nichž se to daří více, a typy, u nichž se to z podstaty daří méně.“ Za druhé zmíněné hovoří následující statistika: „Vezměte si, že máte sto šedesát vražd ročně, a sto padesát devět ročně spáchají takzvaně normální lidé. Přesto nemáme tendenci se bát takzvaných normálních lidí více, než když o někom řekneme, že má dejme tomu schizofrenii.“
Rozbíjení stereotypů o lidech s duševním onemocněním u nás ale Jiří vidí nadějně. „Myslím, že do budoucna se to bude v České republice zlepšovat, protože hlad po tématu tady ze strany společnosti je. Duševní zdraví se totiž týká úplně každého.“
V druhé části rozhovoru se náš host podělil mimo jiné o bohaté zkušenosti s tvrdě pokoušenou psychikou obyvatel uprchlických táborů v Iráku, Libanonu nebo Jordánsku, ale i z oblasti Donbasu, kam se vypravil společně s humanitární pomocí. Poslechněte si plné znění v záznamu.