Odkazujte majetek na dobročinné účely, vyzývají neziskovky. Stát dědí desítky milionů
Jedním z projektů celkem sedmnácti českých neziskovek, které společně pracují v koalici Za snadné dárcovství, je kampaň Závěť pomáhá. V České republice není zvykem odkazovat majetek dětským domovům, humanitárním organizacím nebo postiženým. Pokud nemáte dědice a nenapíšete závěť, majetek propadá státu. V minulých letech stát dědil téměř 150 milionů korun ročně.
Jedním z cílů kampaně je přesvědčit veřejnost o tom, že i malý dar má smysl. Podle výzkumu společnosti Insight Lab je pouze 9 % Čechů zvyklých pravidelně přispívat na veřejně prospěšné aktivity, mezi lidmi nad 65 let je to ale celá polovina. Závěti jsou v zahraničí mnohem častější než u nás. Ve Spojených státech, Kanadě nebo Británii sepisuje závěť asi polovina obyvatel. Poslední vůle tu mají tradici a není zde zákonem striktně dané, kdo je dědicem. Lidé v těchto zemích odkazují majetek i svým domácím mazlíčkům. V Česku je procento těch, kteří závěť píší, velmi malé a těžko zjistitelné. Odkazovat ve prospěch dobročinných společností ale není komplikované ani u nás, rozšíření možností, jak se svým majetkem naložit, nedávno umožnil nový občanský zákoník.
„Udělali jsme hloubkový výzkum na téma odkazování majetku na dobročinné účely, povídali jsme si se 160 seniory z Prahy a Hradce Králové. Ačkoliv jsme to téma považovali za tabu a báli se, jak ho přijmou, většina seniorů, konkrétně 58 %, považuje dar ze závěti za dobrou věc, je jim to blízké,“ říká Tomáš Vyhnálek, který je místopředsedou koalice Za snadné dárcovství, v Člověku v tísni vede oddělení péče o dárce. Výzkum zároveň potvrdil, že je závěť pro většinu velmi citlivým tématem, což se neziskové organizace v kampani snaží respektovat.
Kampaň Závěť pomáhá spustila nedávno stejnojmenný web, který shromažďuje všechny potřebné informace. „Společně s právníky jsme dali dohromady návod, jak postupovat, pokud chcete sepsat závěť. Nicméně doporučujeme zajít za notářem nebo advokátem, to dá člověku absolutní jistotu, že jeho závěť je správně napsaná,“ říká Vyhnálek.
V českém prostředí je podle něj se závětí a odkazováním majetku neziskovkám spojeno několik mýtů. Lidé ho chápou jako činnost vyhrazenou pro bohaté – veřejně prospěšné organizace ale oceňují i malé částky, které pomáhají řešit dílčí problémy. Lidé také závěti nechtějí sepisovat i proto, že se bojí přivolávání smrti.
V závěti je možné dědici stanovit i různé podmínky a příkazy, dá se tedy vyhradit i to, na co se peníze použijí. Jedním z těch, kdo část svého majetku odkázal na dobročinné účely, byl třeba Bohumil Hrabal. Autorská práva přináší peníze kromě jeho příbuzných i basketbalistům z Mety a Pražskému spolku ochránců zvířat, který provozuje kočičí útulek v Klecanech u Prahy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
