Odmala slýcháme: buď silná, hodná a potěš mě. Scénář našeho života píší jiní, můžeme odmítnout a měnit
„Životní scénáře získáváme v rodině, ovlivňuje je i místo narození,“ říká pro Balanc terapeutka a lektorka Petra Rauferová. Scénáře jsou v tomto případě plány a očekávání, která jsou v našem místě narození a rodině běžná. Často si to ani neuvědomujeme. Vnímáme ale, že máme být silní, hodní, v práci směřovat k dokonalosti. Je dobré se nad tím pozastavit a ptát se, jací chceme být my sami. Odlišit to od očekávání okolí a rodiny, která jsme si usadili do hlavy.
„Životní scénáře na nás často kladou nároky. Potěš mě, buď silný, buď perfektní.“ Scénáře mohou být prospěšné i neprospěšné. Je důležité o nich vědět, všimnout si, proč děláme to, co děláme, a jestli nám to opravdu vyhovuje. Když budeme malé žákyni odmala říkat, že je humanitně zaměřená, pochvaly ji budou těšit. Zaměří se proto na humanitní obory, i když jí jde a baví i matematika. Pochvaly tak mohou paradoxně omezit naše vnímání sebe sama, omezit svobodné volby. Neznamená to ale, že bychom měli přestat děti nebo ostatní chválit, jen o tom více přemýšlet.
„Od Marie Terezie se školský systém zaměřuje na vyhledávání chyb.“ Petra Rauferová si myslí, že to s hledáním chyb a perfekcionismem přeháníme. Sama uvádí příklad článku, který psala. Samotný text mohl být hotový docela rychle a mohl obstát. Ale hledáním chyb, šperkováním a touhou po dokonalosti ho upravovala. Strávila na tom neadekvátně více času a neustálým upravováním se z textu vytratila lehkost a nestihla termín.
Čtěte také
„Obdivujeme a oceňujeme lidi, kteří to měli těžké a překonali překážky.“ Co když ale v životě přijde lehkost? Některé věci nám jdou bez námahy, máme talent nebo štěstí. Občas za takovou práci je těžké přijmout uznání a pochvalu. Když věci nebolí a nejsou obtížné, nemůžeme si říci, že jsme dobří. Musí ale úspěch opravdu bolet a být vše těžce vydřené?
Občas se proti scénářům výrazně postavíme, rebelujeme. Rebelie je ale podle Petry Rauferové kontraproduktivní. Věci můžeme odevzdávat dokonalé a makat na sto procent. Pokud proti tomuto principu rebelujeme, třeba ho nepoužijeme ani v situaci, kdy by se nám opravdu hodil a chtěli bychom něco dokončit k dokonalosti. Důležité je scénáře najít a svobodně si vybírat.
Pusťte si celý Balanc o životních scénářích a o tom, jak nalinkují celý život člověka.
Související
-
Rozešli jsme se, ale dál spolu spíme. Do jakých pastí se po rozchodech dostáváme a jak z nich ven?
„S koncem vztahu umírá i část našeho já, může to být velmi nepříjemné,“ říká v Balancu o tématu rozpadlých vztahů Tomáš Zetek, terapeut a lektor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
