Odplenkování potřebuje klid a malinkaté cíle. Ani ve čtyřech letech není pozdě, říká psycholožka
„Tabulky říkají, že mezi osmnáctým a 28. měsícem přijde fáze, kdy si dítě uvědomí, že svoje vylučování může ovládat,“ říká o odplenkování dětská psycholožka Eva Němečková. „Osobně bych rozmezí této fáze ještě rozšířila, klidně i na třetí a čtvrtý rok.“
„Odplenkování je další vývojový milník a je mnoho způsobů, jak na něj děti reagují. A když se nevejdeme do tabulek, je to pro rodiče velký stres. Přitom u tohoto tématu je nejdůležitější klid a uvolněnost,“ říká dětská psycholožka.
„Zaměřme se na to, že to dáme společně. Dítě dává signály a my jsme jeho průvodci v procesu. Například děti řeší, kam to mizíme, když jdeme na záchod. Nebo si začnou ukazovat na plínku, to je signál, který je dobré zachytit. Znamená to, že ho tahle věc zajímá,“ říká Eva.
„Čím jsou děti menší, tím větší vliv na ně mají senzorické podněty. Na záchodě jim může vadit světlo, můžou mít strach z hluku, který se děje při splachování a taky tu máme tu vůni. Je dobré mu umístit nočník tam, kde se cítí dobře,“ radí psycholožka.
„Data říkají, že snažit se to urvat intenzivním tréninkem proces neurychlí. Samozřejmostí je netrestat, nevzdychat nad tím, že se to nepovedlo a nenechávat dítě za trest v mokrých kalhotech. To doufám, že už se dneska ví,“ uzavírá Eva Němečková.
„Když to klapne, je důležité to oslavit.“ Poslechněte si rozhovor s dětskou psycholožkou Evou Němečkovou o plenách, toaletách a nočnících.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
