OFFenzíva zajímavé hudby
V pozvánce na polský festival OFF jsem přirovnala festivaly k supermarketům, mnoho z nich jsou outlety a většina špatně smíšené zboží...
Jen několik málo by se dalo označit jako lahůdkářství.Do této kategorie rozhodně spadá i OFF, cenu za nejlepší festival střední velikosti roku 2011 nedostal náhodou. Je to osvěžující a uklidňující zážitek procházet se po festivalu, jehož dramaturgie je inspirována spodními proudy, které se formují z větší části nezávisle na obchodních zájmech. Ostatně i dramaturgie Radia Wave je podobná – nebát se nabízet zajímavější, výživnější hudbu, která odpovídá současnému přemýšlení. Pokud bude festival pokračovat v podobném duchu, doporučuji vám příští rok jet, i když většinu jmen z line-upu nebudete znát. Experimentální stage měla letos také své kurátory, program jednoho ze tří dnů pomohl sestavit šéf labelu Sub Pop Jonathan Poneman.
Na dvou velkých scénách a ve dvou stanech se sešli hudebníci mnoha žánrů, především ti, jejichž posluchači nějaké přísné žánrové označení nepotřebují. Diváci se přelévali z koncertu na koncert, jako by je opravdu zajímalo daleko více než jen jejich dvě oblíbená jména. Časové rozvržení vždy umožňovalo sledovat jeden menší a jeden velký koncert, tak daleko od sebe, aby se nerušily.
Za Kruton jsem si nemohla nechat ujít strhující Shabazz Palaces, kteří předvedli i nový materiál a starší skladby opět v novém podání. Bezelstný rozesmátý africký producent Nozinja, představil společně se zpívajícími tanečníky novou africkou taneční vlnu Shangaan Electro. Nasadil andělská křídla a takové tempo, že donutil publikum skákat v naprosté euforii. Podstatně zadumanější polští experimentátoři Napszyklat už šli nejen zvukem do hloubky, ale stále to publikem hýbalo, což pro mě bylo velkým potěšením. DOOM se železnou maskou se dostavil sice jen s neviditelným DJem, pouze si ta skvělá instra, ať už jeho, od Madliba, nebo J Dilly, pustil smíchaná v jeden set z laptopu, což je smutné, ale jeho rap je tak podmanivý, že mi to po chvíli bylo jedno.
Zastavila jsem se taky, abych si poslechla pár, kupodivu veselých, historek od Henryho Rollinse nebo si u koncertu Iggyho Popa zapřemýšlela nad tím, jak je možné, že ta punk rocková mumie do toho dává daleko více energie než většina mladých kapel.
Příjemným relaxem byly koncerty soulového zpěváka Charlese Bradleyho, který hodně připomínal Jamese Browna nebo Dam Funka, vydávajícího u Stones Throw Records, ten se také hrdě hlásí k funku, ze kterého taky významně čerpá, ale mile překvapil vystoupením s bubeníkem a baskytaristou. Doufejme, že v této sestavě se objeví i na Hip Hop Kempu příští víkend.
Velmi mě potěšili rockoví experimentátoři, kteří vydávají na Warpu, Battles, hostující vokalisté se objevovali vedle nich na dvou světelných panelech, Alva Noto s Blixou Bargeldem anebo křehký dřevorubec Josh T. Pearson. Sobotní program uzavíral svým valivým snovým setem Kuedo a dobrým závěrem celého festivalu byli Africa Hitech se svým propracovaným mixem nejrůznějších rytmů pod vedením Marka Pritcharda a s vokály Steva Spaceka Whitea.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
