Ondřej Hložek: Čím jsem starší, tím píšu úsporněji

4. březen 2015
02936780.jpeg

Pokračujeme v cyklu o mladých nadějných básnících. Po Žanetě Lichtenbergové nás zaujal Ondřej Hložek (*1986). Už z debutu Tížiny (2011) je jasné, že se Ondřej vymyká střednímu proudu současné české poezie. Typická je pro něj silná obraznost, důsledná práce s formou i patos. V Tížinách se jeho básně potulují městem i krajinou jak z knih Jana Skácela. Ten ostatně patří k jeho oblíbeným autorům, stejně jako třeba Jan Čep.

Letos na podzim by Ondřejovi měla vyjít druhá sbírka, Domů. Ptali jsme se ho, v čem je jiná než debut nebo výborný cyklus Otluky vyrovnávající se s těžkou nemocí otce. „Čím jsem starší, tím víc šetřím se slovy,“ vysvětlil nám svůj způsob psaní. Básně prý skládá několik dní a motivy do knihy hledá předem. Poslechněte si rozhovor s nadějným básníkem Ondřejem Hložkem, inspirujte se odlišným stylem tvorby a roztajte u Ondřejova výborného básnického přednesu.


Ondřej Hložek (*1986) se narodil a žije v Opavě. Vystudoval bohemistiku na Slezské univerzitě tamtéž. V roce 2011 vydal debut Tížiny, rok poté na webu literarni.cz cyklus Otluky, připravuje k vydání sbírku Domů.

Další články autora