Ondřej Hložek: Čím jsem starší, tím píšu úsporněji
Pokračujeme v cyklu o mladých nadějných básnících. Po Žanetě Lichtenbergové nás zaujal Ondřej Hložek (*1986). Už z debutu Tížiny (2011) je jasné, že se Ondřej vymyká střednímu proudu současné české poezie. Typická je pro něj silná obraznost, důsledná práce s formou i patos. V Tížinách se jeho básně potulují městem i krajinou jak z knih Jana Skácela. Ten ostatně patří k jeho oblíbeným autorům, stejně jako třeba Jan Čep.
Letos na podzim by Ondřejovi měla vyjít druhá sbírka, Domů. Ptali jsme se ho, v čem je jiná než debut nebo výborný cyklus Otluky vyrovnávající se s těžkou nemocí otce. „Čím jsem starší, tím víc šetřím se slovy,“ vysvětlil nám svůj způsob psaní. Básně prý skládá několik dní a motivy do knihy hledá předem. Poslechněte si rozhovor s nadějným básníkem Ondřejem Hložkem, inspirujte se odlišným stylem tvorby a roztajte u Ondřejova výborného básnického přednesu.
Ondřej Hložek (*1986) se narodil a žije v Opavě. Vystudoval bohemistiku na Slezské univerzitě tamtéž. V roce 2011 vydal debut Tížiny, rok poté na webu literarni.cz cyklus Otluky, připravuje k vydání sbírku Domů.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
