Onlinem zní: Zlom vaz! Jak se divadlo nevzdalo, když zakázali hrát a zpívat

26. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Divadlo La Putyka, facebookový stream

Performativní umění a živá kultura se nedají zavřít jako voda z kohoutku. Herci musí hrát, aby nezapomněli svoje party, divadelní soubory musí vykázat činnost kvůli financování a my ostatní potřebujeme rozptýlení nebo nové podněty. Druhá vlna pandemie drží divadla už skoro druhý měsíc pod zámkem, a tak živá kultura pomalu mutuje v online hybrid, který alespoň částečně lepí rány.

Zatímco Jatka 78 rozjela telefonní ústřednu, kam mohl kdokoli zavolat pro zlepšení nálady, pracovali režisér Viktor Tauš s ředitelem divadla Štěpánem Kubištou a Rostislavem Novákem z Cirk La Putyka na rozběhnutí nové terestriální Televize Naživo.

„Máme Film Naživo, Divadlo Naživo a Televizi Naživo. Hledali jsme způsob, jak živou kulturu k lidem dostat,“ popisuje Viktor Tauš vývoj live cinema formátu Naživo od inscenací komponovaných pro filmové zaznamenání až po televizní kanál, kde se i reklamy hrají buď živě, nebo je ztvárňují přední čeští loutkaři.

„Začal jsem se zabývat tím, jakým způsobem skrze objektiv lidem zprostředkovat živou kulturu tak, aby nešlo o redukci živého prožitku, ale nějakou svébytnou plnohodnotnou alternativu,“ dodává režisér televizních Zrádců nebo inscenace Amerikánka.

Vznikla také streamovací platforma Dramox, kde si podobně jako na Netflixu nebo Spotify může divák pustit svoji oblíbenou inscenaci. Většina zavedených divadelních scén i alternativních souborů přistoupila na určitou formu zprostředkování své činnosti skrze internetové kanály.

„Podle mě je největší ztráta kontinuita. My teď můžeme dát premiéru nějakým způsobem online, uzavřít projekt, vyúčtovat granty, zároveň pak ale nemůžeme mít každou reprízu online, nemá smysl takhle hrát divadlo,“ přibližuje přístup mnoha souborů Sára Arnstein z Ufftenživot.

Čtěte také

V živé kultuře se výrazně přerušil tok financí, netrpí tím ale jen samotní tvůrci nebo lidé na kreativních pozicích. Na živou kulturu jsou navázány stovky technických a produkčních zaměstnání.

„Štve mě, že Ministerstvo kultury, které rozděluje peníze, myslí hlavně na umělce. Já cítím velký vztek lidí, kteří nejsou v uměleckých profesích a nemají tu podporu. Pro techniky, kulisáky, osvětlovače ta podpora není a to je chyba. Bez infrastruktury umělci fungovat nemůžou,“ říká Jiří Šimek z Ufftenživot.

Platformu pro performativní umění D'epog omezuje nejen nemožnost hrát před lidmi, ale i osobní problémy spojené s pandemickým stavem. Z interdisciplinární povahy práce brněnského spolku ale z boje neutíkají.

„D'epog si vytvořil svoji identitu na představě určitého přeživšího nějakých katastrof a nestandardních situací. D'epog pracuje z podstaty s tím, co má, a snaží se svoje možnosti co nejlépe zužitkovat,“ popisuje přístup nonkonformní skupiny dramaturg Matyáš Dlab.

I přes technicky sebedokonalejší streamy nebo videozáznamy se živý zážitek v úplnosti zprostředkovat nedá. Složitá situace však naučila divadelní svět větší schopnosti spolupracovat, oborově se sdružovat a postupovat ve společném zájmu.

Jak se snaží divadla prodrat ke svým divákům v době pandemie? Dá se divadlo streamovat? Jak jsou na tom profese na živou kulturu navázané? Pusťte si celou reportáž.

Spustit audio

Související