Opouštím svůj domov: Hodina občanky o uprchlících, kterou chcete zažít
„Já bych vás teď poprosila, abyste si zkusili zavřít oči, představili si nějaké příjemné místo, na kterém byste se chtěli ocitnout. Odjíždíte na dovolenou a máte za úkol zabalit si pouze pět věcí do svého zavazadla,“ zahajuje ukázkovou hodinu občanské výchovy zkušená občankářka Petra Slámová, autorka speciální metodiky k tématu uprchlíků, jejíž vznik iniciovala Asociací učitelů občanské výchovy.
V Otevřené třídě Skautského institutu sedí asi tři desítky „žáků“, mezi nimi několik dětí. „Snažím se zkusit to z té druhé strany. Pokouším se rozbít stereotyp a v uvozovkách přimět žáky, aby se zamysleli a na uprchlíky se podívali svýma očima, ne očima kamarádů, rodičů, médií atd.,“ komentuje svoji motivaci Petra.
„Kdybys mohl odjet a vybrat si nějaké místo, máš nějaké vysněné místo, kam by ses chtěl podívat?“ ptá se Petra jednoho z nejmenších žáků v improvizované třídě. „Do Čínska,“ odpovídá chlapec. V modelové hodině padá hodně otázek, které vybízí k diskusi. Žáci by podle Petry měli z hodiny odcházet s představou, kdo je uprchlík, co je emigrace, kdo je migrant, co to je azyl atd. „To byla jedna z prvních věcí, o které jsem byla přesvědčená hned na začátku, že je pro žáky důležité pracovat s něčím konkrétním. A není nic lepšího než si vybrat příběhy. Snažila jsem se je vybírat takovým způsobem, abych se neomezovala na určitou část světa. Ze dvou odučených hodin mám dobré pocity, žákům bylo trošku líto, že už jsme museli skončit, tohle mě samozřejmě potěšilo,“ dodává učitelka.
Petra k výuce používá řadu pomůcek, popisky, obrázky, vyprávění i úryvky z knih. „Poznáme z tohoto úryvku, jak se postava jmenuje? Nevíme! Mnozí už vědí… Je to úryvek z Robinsona Crusoea. Zkuste se teď vcítit do pocitů Robinsona, že jste někde zůstali, jste tam sami… Jeden nejvýraznější pocit – touha, stesk, šance, strach…“
Strach má možná i dívka čekající s kufry u cesty, jejíž fotka koluje třídou. Těší se, nebo je zmatená? Těžko soudit, do tváře jí nevidíme… „Mně se stalo, že už u těch obrázků říkali žáci útěk, že někdo někam prchá. Takže už padlo slovo uprchlík,“ dokresluje situaci Petra a ptá se přítomné holčičky, kdo si myslí, že je uprchlík: „To je někdo, komu rozbombardovali domov.“
„Opouštím svůj domov“ nese název druhá část výukového materiálu zaměřená na žáky druhého stupně základních škol. Společně pátráme po důvodech, proč se tak děje. Válka, hladomor nebo totalitní režim vyhnaly z domovů hlavní figuranty příběhů, třeba Ibrahima nebo Natálii, o nichž si čteme, a ve skupinách se rozhodujeme, jestli bychom konkrétním lidem udělili v ČR azyl. „A pak tady byla Natálie, jestli si dobře pamatuju. Ty jsou z Ruska, tam byly s partnerkou pronásledovány kvůli sexuální orientaci,“ rekapituluje Petra a společně se shodujeme, že Natálii bychom azyl udělili, protože v Rusku existuje vůči homosexuálům diskriminační legislativa. „Tenhle příklad byl mezi dětmi nejvíc diskutabilní. Argumentovali tím, že sem může přijet jakýkoli gay, který bude chtít žít v ČR z důvodu, že je tolerantnější zemí než Rusko.“
V takovém případě je pak podle Petry žákům potřeba detailněji přiblížit postoj dané země vůči konkrétním skupinám lidí a uvést je víc do kontextu. Podobu každé hodiny tak výrazně ovlivňuje nejen pedagog, ale především samotní žáci, rozhodně nejde o neměnný a univerzální recept, jak k výuce o uprchlících přistupovat. I z toho důvodu jsou podklady nejen učitelům k dispozici pod licencí creative commons. „Ty metodiky jsou inspirací, možností, kterou nabízíme učitelům, kteří si v uvozovkách netroufnou na to téma. Třeba jim to nějak pomůže,“ uzavírá Petra.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
