Opuštěné velkoměsto. Fotograf zachytil Mexico City bez jediného člověka

Mexico City očima Mervina Lary

Fotograf Mervin Lara se do Mexico City přestěhoval z půlmilionové Cuernavacy, jejíž název v aztéčtině znamená „město blízko stromů“. Na život v jedné z největších metropolí světa si musel dlouho zvykat. K aklimatizaci Larovi pomáhalo zůstávat dlouho do noci v práci nebo v nedalekých kavárnách a cestu domů podniknout až v době, kdy se provoz města trochu zklidnil. Postupem času si uvědomil, že se mu při nočních túrách naskytl pohled na docela unikátní verzi města, kterou většina jeho obyvatel nezná. „Čtvrti města, které jsou přes den chaotické, přeplněné lidmi a auty, se nad ránem docela změní. Jako by v nich všechno přestalo existovat. Vidět tahle místa v klidu je úplně nový druh krásy,“ říká Lara v rozhovoru pro městský web CityLab. Dvaatřicetiletý umělec zachycuje prchavé okamžiky klidu v chaotickém velkoměstě v rámci projektu „Procházka jako vizuální cvičení“ a jeho výsledky si můžete prohlédnout na Larově webovém portfoliu. Najdete tu nepřirozeně pusté magistrály, vylidněná náměstí, docela prázdné chodby metra. 225 kilometrů dlouhé dráhy metropolitní podzemky Laru momentálně inspirují nejvíc. „Baví mě sledovat rozdíly v infrastruktuře jednotlivých linek,“ vysvětluje fotograf. Když nezkoumá metro, Lara nejraději fotí při výletech na kole nebo na procházkách. Právě chůze zásadně změnila umělcovo vidění velkoměsta. „I když Mexico City není na procházky ideální, chodit tady je neuvěřitelná zkušenost. Člověk zažije město jinak, změní mu to myšlení, začne si všímat, jak město funguje na společenské úrovni. Takové věci v bublině auta vnímat nemůžete.“ Lara by svým projektem mimo jiné rád změnil většinové přemýšlení o veřejné dopravě. Přemísťování z jedné zastávky na druhou totiž lidé často berou jako ztrátu času. Lara ho vnímá jako možnost se pohybovat a zároveň se vracet k myšlence, že člověk nemusí dělat nic. I Praha má svého fotografa osamělého metra. O Jiřím Šteflovi, jinak nočním moderátorovi Českého rozhlasu, kterého fascinuje symetrie prázdných chodeb pražské podzemky, jsme psali zde. Podívejte se taky na Choďte na procházky, doporučují umělci i historik, který si na bloumání založil byznys.

Spustit audio
  • Dívce, které matka zabavila telefon, se podařilo odesílat tweety přes konzole i chytrou ledničku

    14. srpen 2019
    lednice - kuchyň

    Vynalézavá patnáctiletá dívka ze Spojených států dostala zákaz používat svůj telefon, a tak našla jiné způsoby, jak se přes sociální síť Twitter spojit se světem. Matka jí telefon zabavila před dvěma týdny proto, že ji prý mobil při vaření rozptýlil natolik, že způsobila požár.

    EDIT: Omlouváme se, objevily se pochybnosti o pravdivosti zprávy, že byl tweet skutečně odeslán z ledničky. Naše zpráva vycházela z původní verze článku na britském Guardianu, jehož obsah byl posléze změněn.

    „Vzala mi všechna zařízení, abych se víc soustředila na své okolí. Cítila jsem se poníženě a znepokojeně, protože se celé léto nudím a s Twitterem mi rychleji utíká čas,“ tvrdila britskému Guardianu dívka z iPadu svého příbuzného, protože zákaz používání technologií pro ni stále platí.

    Dívka, která na Twitteru vystupuje pod jménem „dorothy“, má ráda zpěvačku Arianu Grande a účet používá primárně ke sdílení informací o ní. Nejspíš i proto, že se bála ztráty pozornosti od dalších uživatelů, hledala možnost, jak být na síti aktivní i dál. Zjistila, že na Twitter může i dál posílat příspěvky skrze hrací konzole Nintendo a Wii U. Jenže matka na to přišla a obě zabavila. Dívka nakonec narazila na možnost posílání tweetů přes chytrou chladničku.

    „Mluvím na svou lednici, co to sakra je…,“ napsala. Twitter i výrobce elektroniky si toho všimli a začali na síti rozšiřovat hashtag #FreeDorothy. Výrobce serveru Guardianu na žádost o vyjádření neodpověděl. Uvedl ale, že jejich lednice mají možnost připojení na sociální sítě a že tweet byl odeslaný opravdu z chladničky.

  • Kvůli odlesňování se populace zvířat v posledních desetiletích zmenšily o více než polovinu

    14. srpen 2019
    Opice gueréza se krmí v africkém pralese

    Podmínky pro život zvířat v lesích po celém světě se za poslední desetiletí zhoršily natolik, že se populace obratlovců zmenšily v průměru o zhruba 53 %. V nové zprávě na to upozorňuje Světový fond na ochranu přírody.

    Ten se zaměřil na období mezi lety 1970 a 2014. Pomocí takzvaného Living Planet Indexu sledoval vývoj 268 druhů ptáků, savců, obojživelníků a plazů žijících ve 455 populacích. Za pokles může podle WWF z více než 60 % odlesňování a ničení částí porostů. „Lesy jsou náš největší přírodní spojenec v boji s globálním oteplováním. Pokud chceme zvrátit celosvětový pokles v biodiverzitě a předejít klimatické krizi, musíme chránit lesy a druhy, které v nich žijí,“ řekla Deutsche Welle programová ředitelka německé pobočky Světového fondu na ochranu přírody Susanne Winter. Dodala, že zvířata a lesy žijí v symbióze a že ve chvíli, kdy počet jedinců některého druhu upadá, může kvůli tomu začít trpět právě flóra.

    WWF zároveň ve zprávě píše, že zvířata ohrožují vedle ztráty přirozeného prostředí také klimatické změny, nemoci, invazivní druhy nebo nadměrné využívání přírodních zdrojů. Aby se populace zvířat přestaly zmenšovat, nebo se dokonce znovu rozšiřovaly, fond doporučuje zavést kombinaci několika opatření. Zastavit odlesňování podle něj totiž nestačí. Studie zároveň ukázala, že zlepšení díky tomu přijít může. Ukazují, že série opatření pomohla obnovit například populaci goril ve střední a východní Africe nebo opic kapucínů v Kostarice.

  • Člověk s televizí nasazenou na hlavě roznášel staré televizory po americkém předměstí

    13. srpen 2019
    Člověk s televizí nasazenou na hlavě roznášel staré televizory po americkém předměstí

    Více než padesát domácností na bohatém předměstí amerického Richmondu našlo v neděli ráno u dveří staré televizory. Roznášel je člověk, který měl sám na hlavě televizi. Zatím se nepřišlo na to, kdo to byl a proč to udělal.

    „Chce se proslavit jako Santa Claus televizí? Nevím,“ řekl jeden z místních Jim Brooksbank stanici i WTVR. Staré televizory se našly u více než padesáti domů. „Myslel jsem si, že ji donesl můj syn, ale očividně ne. Ti, co to udělali, měli až moc volného času, když takové množství televizorů rozvezli po celém sousedství,“ dodal další z obyvatel Michael Kroll. Police o situaci ví, obdržela několik videí ze soukromých bezpečnostních kamer, a zatím nemá důvod se domnívat, že by mělo jít o něco většího než o neškodný prank. „Maximálně se to může jevit jako nepříjemnost pro místní,“ uvedl pro televizi ABC 6 jeden z policistů. Právě strážci zákona i zaměstnanci okrsku Henrico, pod nějž předměstí spadá, v neděli všechny televize naložili do aut a odvezli pryč. „Policie odvedla skvělou práci,“ pochválil policisty Brooksbank. Není to však poprvé, co se tím zabývali, na jiném místě v Henricu totiž někdo před rokem také rozvezl televize po domovních zápražích. „Myslím si, že je to jenom vtípek. Nějací studenti, kteří se nudí,“ uzavřel Kroll.

  • Poslechněte si zpěv mořských ryb. Bručí a skřehotají, zvuky používají na obranu i pro páření

    13. srpen 2019
    Podmořský život na korálových útesech v Austrálii

    Oceán se může zdát jako tiché místo, když se však pozorně zaposloucháte, můžete zaslechnout rybí zpěv. Většina z této podvodní hudby pochází od „sólistů“, kteří pořád dokola opakují jeden zvuk. Když se však prolnou s dalšími rybami, vytvoří podmořský sbor.

    Jak píše server New Scientist, Robert McCauley se svými kolegy z Curtin University v australském Perthu nahrával po dobu 18 měsíců hlasitě „zpívající“ ryby v pobřežních vodách u Port Hedland v západní Austrálii. Společně rozpoznali sedm odlišných rybích „sborů“, které se vždy rozezněly s rozbřeskem a západem. Tři z nich si můžete poslechnout pod tímto odkazem. Hluboký zvuk, který zní v nahrávce trochu jako siréna, vydává ryba Protonibea diacanthus. Bručení pochází od ryby, jež nepříliš překvapivě spadá do čeledi bručounovitých. Poslední zvuk je z „dílny“ netopýří ryby. „Poslouchám rybí skřehotání a zurčení už téměř třicet let a pořád mě překvapují svou rozmanitostí,“ říká McCauley. Zvuk hraje důležitou roli v životě ryb: při rozmnožování, krmení či ochraně teritoria. Noční predátoři si díky nim předávají rozkazy, zatímco ryby, které jsou aktivní ve dne, je používají na obranu svého území. „S ranním a večerním (rybím, pozn. red.) zpěvem se setkáte stejně jako s tím ptačím,“ říká Steve Simpson z univerzity v britském Exeteru. Pokud byste si chtěli poslechnout další rybí zvuky, neváhejte navštívit web Discovery of Sound it the Sea, kde je mnoho nahrávek i dalších informací

  • Podvodníci lákají děti do Evropy na fotbal, na místě ale končí jako otroci

    13. srpen 2019
    Africké děti hrají fotbal

    Do Evropy podle odhadů přicestuje více než 15 tisíc dětí ročně kvůli falešným vyhlídkám na profesionální fotbalovou kariéru. Podvodníci, kteří se tváří jako fotbaloví agenti, se zaměřují na mladé zahraniční hráče, jimž slibují místa v evropských klubech. Kluci, kteří jim uvěří, pak utratí jmění za víza, pasy a letenky, jenom aby zjistili, že žádný klub je na místě nečeká. 

    Jak píše doktorand z univerzity v britském Nottinghamu Ini-Obong Nkang ve svém článku na serveru The Conversation, často potom končí jako novodobí otroci a jsou nuceni k prostituci či dealování drog. Popsaný jev je klasický obchod s lidmi, mladí fotbalisté z chudších afrických nebo latinskoamerických států se však setkávají i s více „legitimním“ zneužíváním. Stává se to ve chvíli, kdy sportovní agent upíše hráče některému z evropských klubů, čímž v některých případech získá kontrolu nad tím, co hráč dělá, a vydělává na (pro fotbalistu) nevýhodném kontraktu; agentovi totiž patří část hráčovy výplaty. Smlouvy jsou navíc závazné a těžko vypověditelné. Tresty pro kluby přichází, jak napsala britská BBC (například španělské týmy Real Madrid a Atletico Madrid dostaly před třemi lety pokuty od mezinárodní fotbalové federace FIFA a po dobu dvou přestupových období nemohly upsat nové hráče), podle výzkumnice Eleanor Drywood z univerzity v Liverpoolu však nejsou účinné.

  • Základní nepodmíněný příjem sníží byrokratickou zátěž, ale zvýší daně, zjistila finská studie

    13. srpen 2019
    03451687.jpeg

    Výzkum, který si nechalo vypracovat finské ministerstvo financí, zjistil, že zavedení základního nepodmíněného příjmu při zachování vyrovnaného rozpočtu by snížilo úroveň chudoby minimálně, zato ale by si vynutilo znatelné navýšení daňového odvodu.

    Autoři studie pracovali s jasně definovanými vstupními daty i metodikou: průměrným základním příjmem 700 euro, mikroanalytickou simulací uplatňovanou na všechny reformy daní a sociálních dávek od 80. let a zpracovávaná data byla reprezentativní specificky pro finskou populaci. Předpokládaný základní nepodmíněný příjem by měl nahradit sociální dávky, které nyní stát vyplácí na základě stanoveného systému, benefitem by se pak staly příjmy plynoucí z výkonu práce. Podle Heikki Viitamäki, odbornice na danou problematiku z ministerstva financí, takto pojatý základní příjem v důsledku omezí chudobu a platovou nerovnost jen minimálně. Daň z příjmu zároveň s tím vzroste a celkový vliv na čistý příjem z práce bude taky zanedbatelný. Prospěch z takového systému by zcela nepřekvapivě měli především zaměstnanci a podnikatelé s nižšími příjmy, zatímco daňová zátěž by dopadla nejvíce na skupinu obyvatel se středními a vyššími platy. Nejdůležitější zjištění, ke kterému studie dospěla, je, že za těchto okolností koncept základního nepodmíněného příjmu nepovede k tomu, že se lidem i tak vyplatí pracovat. S rostoucím příjmem by totiž úměrně tomu rostl i daňový odvod. Naopak finská studie potvrdila předpoklad, že systém základního příjmu zjednoduší a zpřehlední fungování ekonomického byrokratického aparátu. Zprávu přinesl web Helsinki Times.

  • Farmáři ve Španělsku nasazují místo chemie na rostliny „hodné“ brouky

    13. srpen 2019
    Farmář

    Pro pěstitele paprik Antónia Zamoru pracují 24 hodin denně tisíce maličkých dělníků. Jde o prospěšný hmyz, který z jeho paprik požírá parazity. Farmář totiž už deset let svou zeleninu neošetřuje chemicky, ale na rostlinky věší malé sáčky s roztoči. Ti útočí na škůdce, aniž by poškozovali rostliny.

    I Zamorovi kolegové v provincii Almería v Andalusii od insekticidů hromadně upouští a jejich spotřeba se od roku 2007 snížila o 40 procent. Zeleninu z této oblasti, která ročně vypěstuje polovinu španělské zelinářské produkce, ošetřují farmáři tzv. biokontrolou. Tu používá už asi 60 procent pěstitelů rajčat a okurek a 25 procent pěstitelů lilků. To dělá ze Španělska zemi s největším využitím biologické kontroly na světě. V souladu s novým trendem vznikají v oblasti „továrny“, které produkují miliardy hmyzích pomocníků. V hermeticky uzavřených sálech, kde se kontroluje teplota, se tu chovají roztoči, kteří kromě Španělska pomáhají zemědělcům i v Portugalsku a v Maroku. Účinnost biologické kontroly ale zatím naráží na způsob intenzivní produkce – protože farmáři zeleninu ve sklenících pěstují celoročně, chybí hmyzu sezonní pauza, což přispívá k šíření parazitů.

  • Migranti ukazují v rámci Migrantours Evropanům jejich vlastní města

    12. srpen 2019
    Maročanka Essediya Magboul provází v Turíně místní obyvatele, kteří se tu narodili, tržištěm Porta Palazzo

    Maročanka Essediya Magboul provází v Turíně místní obyvatele, kteří se tu narodili, tržištěm Porta Palazzo. Ukazuje jim, co je to laban, vysvětluje stravovací zvyky spjaté s ramadánem a vodí skupinky Italů k arabské pekárně, jejíž majitelé nabízí ochutnávku sušenek ghoriba a odpovídají na otázky.

    V prostoru několika uliček trhu provede Magboul Turíňany východní Evropou a přes Střední východ do východní Asie. „Doufám, že tahle prohlídka změní názor místních na muslimy. Přistěhovala jsem se v roce 2002 a dodnes se na ulici setkávám s negativními reakcemi, protože nosím hidžáb,“ vysvětlila Magboul reportérce z britského deníku The Guardian. Smyslem prohlídek Migrantour, které pro převážně italské rodáky vedou uprchlíci z Afriky, východní Evropy i Asie, je ukázat místním přínos jiných kultur a seznámit je s konkrétními příběhy průvodců. Koncept Migrantour vznikl v Turíně v roce 2010 a od té doby se rozšířil do dalších celkem 16 italských měst i jiných evropských metropolí, jako je Paříž nebo Brusel. Lístek na tour stojí v průměru 12 euro a na volné noze je zaměstnáno více než 150 průvodců.

  • Přepracovaní Japonci si mohou v době oběda v práci zdřímnout v rámci „spacího programu“

    12. srpen 2019
    Japonec

    Japonci jsou lidé s největší spánkovou deprivací na světě. Lidé, kteří nejsou zrovna v práci, usínají všude – v kavárnách během pauzy na oběd, vsedě i vestoje, v dopravních prostředcích.

    Podle letošních statistik OECD naspí Japonci ze všech národů nejmíň – jen 442 minut denně, což není ani sedm a půl hodiny. Svého workoholismu a jeho negativních dopadů na životy lidí si země začíná všímat. Letos v dubnu vstoupil v platnost nový zákon o omezení přesčasů – nově je legální napracovat přesčas „jen“ 45 hodin měsíčně. Takanori Kobayashi musel kvůli chronickému přepracování a nevyspání skončit s podnikáním. Pak založil NeuroSpace, start-up, který zavádí do japonských firem spací program. Podle britského zpravodajského serveru BBC berou společnosti únavu svých zaměstnanců vážně a zaměstnance lákají, aby si dali hirune, což v překladu doslova znamená „obědový spánek“. Například ústředím firmy GMO Internet Group, která poskytuje webhostingové služby, se v době oběda line silná uklidňující vůně levandule a v nevyužité zasedačce na lehátkách pospává 27 zaměstnanců. Každý den od půl jedné si tu mohou nerušeně odpočinout celou hodinu. Kobayashiho firma momentálně spolupracuje s více než 70 japonskými společnostmi. Pomáhá jim zavádět a přizpůsobit spací program pro zaměstnance. Vystresovaným pracovníkům taky radí, jak relaxovat a usínat bez pomoci léků.