Ortena vrátila k židovství až okupace. Martin C. Putna o proměnách židovské zbožnosti v českém 20. století
Kniha Modlitby českožidovské uzavírá „modlitební trilogii“ připravenou literárním kritikem Martinem C. Putnou. V jejím rámci dříve vyšly Skoro modlitby Karla Čapka a Magorské modlitby Ivana Martina Jirouse.
Židovský motiv je přítomný již ve struktuře knihy. Jednotlivé texty jsou seřazeny podle židovských svátků tak, jak jdou podle židovského kalendáře, začínajícího již stvořením světa. Tím rozdíly oproti předchozím titulům nekončí. Zatímco první dva byly věnovány vždy jednomu autoru, ten aktuální vychází z děl autorů dvou.
Jak Jiří Langer, mladší bratr možná slavnějšího Františka Langera, tak Jiří Orten se narodili do sekulární židovské rodiny. K judaismu ovšem během svého pozdějšího života zaujali značně odlišný postoj. Zatímco Langer ještě v poměrně útlém věku konvertuje po své návštěvě Haliče k chasidismu, Ortena k židovské víře přivádí až imperialismus nacistického Německa.
„Nebýt nacistické okupace, Orten by zapomněl na to, že je Žid,“ soudí Putna. Podle něj to byly teprve události související s druhou světovou válku, které básníkovi připomněly jeho identitu.
O čem Ortenova a Langerova tvorba pojednává? Proč zrovna je Putna vybral do své knihy? A jaké postavení měli Židé během První republiky? Poslechněte si nový Hergot!
Související
-
Opatrná, typicky česká spiritualita. Martin C. Putna hledá v dílech Karla Čapka duchovní rozměry
Literární historik Martin C. Putna dal během karantény dohromady sbírku úryvků z díla Karla Čapka, které ukazují jeho duchovní rozměry.
-
Pročpak mu říkáš vole ontologické pole? O Jirousově spiritualitě s Martinem C. Putnou
Po úspěšné knize Skoro moditby přichází host Hergot!u Martin C. Putna se silnějším kalibremr.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
