Oslaví Jídlo z blízka lokální potraviny?
Myslím, že narozeniny a svátky jsou tady jen proto, abychom si udrželi přehled o tom, jak rychle nám čas utíká mezi prsty. Není to tak dlouho, co Vlastní šťáva začala, a o něco kratší doba, kdy jsem mluvil o Jídle z blízka, akci, která má na jižní Moravě připomenout kuchařům i hostům restaurací, že na místních zdrojích se dá postavit nejen slušné jídlo, ale i menu nebo celý jídelní lístek.
Extrémisti takhle můžou dokonce provozovat celý podnik zaměřený na lokální gastronomii.
Bláhový, kdo by považoval něco takového za samozřejmost. Zní to tak lehce a samozřejmě, tak logicky, a žije se to tak těžko. I proto podniky nakonec výzvu přijímají a uchopují ji každý po svém. Někdo v tom vidí příjemnou příležitost, jak vyprášit sklad a nasekat majlant, protože na tohle se chytí fakt hodně lidí a pořadatel tomu udělá slušnou reklamu, jiní v tom vidí výzvu a mají ambice dokázat světu, že na jižní Moravě se dá uvařit slušné jídlo z místních zdrojů – nejen srovnatelné s jídlem odjinud, ale i lepší. Máme tady u nás ještě několik malých ostrůvků odporu, které zatvrzele udržují mýtus o potravinové soběstačnosti českého národa. A jižní Morava je přímo baštou odporu.
Stejně jako by mi u švestkových knedlíků s mákem chyběly švestky, stejně jako by mi na farmářských trzích chyběli skuteční farmáři, setrvávám v naději, že letos mě účastníci Jídla z blízka příjemně překvapí dobře promyšleným menu, na kterém nebude chybět i nějaká ta ingredience z okolí jihomoravské metropole. Podmínkou tohoto podniku totiž je, aby menu bylo postaveno na skutečném „jídle z blízka“, v tomto případě se počítá okruh asi padesáti kilometrů kolem Brna. Já tradičně kopu za bistro Franz a sekýruju kvůli tomu spoustu lidí už dva měsíce.
Tak jen doufám, že nebudu za trubku, až vyjedu s vlastnoručně lisovaným dýňovým olejem, čerstvým jehněčím od Tišnova, zeleninou z Osové Bitýšky, červenou moravskou pšenicí a vzhledem k trendu zelené kuchyně i aktuálně rostoucím bejlím, takže mateřídoušková sůl, meduňkové pesto nebo tempurované listy bylin, zatímco soused naloží na talíř mušle sv. Jakuba nebo biftek z krávy, která bučela portugalsky, a odbude si to „z blízka“ skleničkou nějakého příjemného vína z Pálavy.
Letos na celou akci dohlíží hnutí Slowfood, a tak jak jsem zažil přísné kontroly v košer kuchyni, další kontroly při dodržování certifikátu Bio a další a další kontroly ze stavebního úřadu, od hasičů, z hygieny a další a další. Hýčkám si naději, že zástupci hnutí Slowfood se podívají na zoubek všem přihlášeným a skutečně budou moci garantovat, že nejde jen o to, jak vytáhnout lidem z kapes zas nějakou tu korunu s tím, že jde o dobrou věc. Doufám, že celá akce naplní svůj smysl – farmáři dostanou příležitost dostat se se svými produkty do kuchyní vyhlášených brněnských restaurací, lidé se seznámí se jmény, jako jsou Machovi, Němcovi, Zoltán, Pospíšilovi a další producenti z okolí, a ochutnají, jakou jejich sousedé dokážou vypěstovat zeleninu nebo produkovat maso či sýry. Těším se na shledanou na Jídle z blízka!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
