Osmdesát let rozšířeného vědomí. Jak ovlivnilo LSD psychoterapii a hudbu?
„Stanislav Grof mi říkal, jak to bylo s tím Hofmannem. V roce 1943 pracoval s lysergamidem a dotkl se rukavicí koutku oka, aby se zbavil svědění. To byl začátek naší historie s psychedeliky,“ vypráví klinický psycholog a terapeut Michael Vančura o zrodu fenoménu LSD neboli dietylamidu kyseliny lysergové. Po náhodném setkání 16. dubna se švýcarský chemik o tři dny později intoxikoval záměrně. K tomuto datu si od té doby letos po osmdesáté připomínáme Bicycle Day.
Albert Hofmann se po propuknutí psychedelického zážitku vydal za doprovodu svého asistenta na kole domů, kde prožil zbytek historicky prvního tripu. Zprvu náročný průběh s nepříjemným stihomamem se proměnil v zajímavé barevné halucinace s introspektivními efekty.
Od padesátých let se nová psychoaktivní látka šíří mezi laboratořemi po světě. Do Československa byla podle Vančurových slov ze švýcarské firmy Sandoz odeslána jedna z vůbec největších dávek psychedelika.
Silné psychedelikum se z laboratoří v šedesátých letech masivně rozšířilo mezi americkou poválečnou mládež. Pod taktovkou padlého profesora z Harvardovy univerzity Timothyho Learyho ve spojení s východní spiritualitou a protiválečnými protesty vzniká kontrakultura a hnutí hippies, ale taky typický psychedelický zvuk v hudbě.
„Tehdejší kapely objevily zvuk dronu a sitáru, který evokoval rozpuštění v prostoru a času podobně jako na LSD. Věci jako Tomorrow Never Knows od Beatles experimentují se smyčkami. Zvukaři různě zrychlovali a zpomalovali pásky a vznikl jakoby znejišťující efekt,“ popisuje zápis LSD, psilocybinu a dalších psychedelik do hudební DNA publicista a spisovatel Karel Veselý.
Jaké hudební žánry se pojí s předponou acid- a proč to může znamenat jen volnou spojitost s LSD? Jak aktuálně vypadá výzkum psychedelik a které látky se používají v současné psychoterapii v Česku? Poslechněte si celý podcast Vlna.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
