OSN povede socialista Guterres. Je opak neasertivního Pan Ki-muna

12. říjen 2016

Po úmorném hlasování o kandidátech na nového generálního tajemníka OSN konečně žádná z pěti mocností Rady bezpečnosti minulou středu nevyužila svoje právo veta. Třináct z patnácti členů chce v čele Organizace spojených národů vidět sedmašedesátiletého portugalského politika Antónia Guterrese. „Je až nepřijatelná škoda, že nebyla zvolená žena,“ říká Petr Boháček, spolupracovník výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na transatlantické vztahy, domácí politiku USA a Latinskou Ameriku.

Kdo je António Guterres?
António Guterres dlouho působí ve strukturách OSN, ale je to hlavně portugalský politik, socialista, který se do politiky dostal po karafiátové revoluci v Portugalsku. Můžeme mu mimo jiné připisovat dekriminalizaci drog v Portugalsku, což byla v 80. letech celosvětově naprosto bezprecedentní událost. V 90. letech se stal portugalským premiérem. Potom vedl Socialistickou internacionálu a skončil v OSN.

Guterres deset let působil jako vysoký komisař OSN pro uprchlíky, byl to jeden z důvodů, proč se na něm tolik států shodlo?
Určitě to hrálo roli kvůli uprchlické krizi v Evropě a válce v Sýrii, ale nebyla to hlavní příčina. Spíš si myslím, že to byl kandidát, proti kterému nikdo neměl výraznější námitky. Během hlasování jich několik dostalo tři až čtyři veta od stálých členů Rady bezpečnosti. Pravděpodobně také později proběhly nějaké dohody v pozadí vyjednávání. V posledních dnech se například mluvilo o tom, že významný ruský diplomat Vitalij Churkin dostane v OSN politický úřad. Čistě spekulativně by pak Rusko v budoucnu mohlo snadněji ovlivňovat jednání například o politickém uspořádání v Sýrii.

Spojené státy, Velká Británie a dalších padesát zemí požadovaly, aby OSN poprvé vedla generální tajemnice. Proč Rada bezpečnosti nakonec rozhodla jinak a o kom přesně se jednalo?
Je až nepřijatelná škoda, že nebyla zvolená žena. V porovnání s historií se přitom debatovalo i hlasovalo veřejně a státy navrhly opravdu kvalifikované kandidátky, jenže mocnosti se na nich nedokázaly shodnout. Tou největší byla bulharská politička a generální ředitelka UNESCO Irina Boková. Kvůli její komunistické minulosti ji vetovaly Spojené státy. Američané favorizovali argentinskou ministryni zahraničí Susanu Malcorru, jenže proti té se zase docela překvapivě postavili Britové, kteří mají s Argentinou náročné vztahy datující se do 80. let kvůli válce o souostroví Falklandy neboli Malvíny, jak říkají Argentinci. Další velkou kandidátkou byla bývalá novozélandská premiérka Helen Clark. Dlouhou dobu vede Rozvojovou agenturu OSN a její návrhy na reformy organizace se zase nelíbily Rusku a Číně.

03722257.jpeg

António Guterres také po deseti letech nahradí bývalého korejského diplomata Pan-Ki muna. V čem je Pan Ki-munův největší odkaz a v čem se liší styl jeho diplomacie s jeho nástupcem?
Generální tajemník nemá reálnou moc a je na něm, jestli si ji vytvoří skrze diplomacii, rétoriku nebo vztahy s ostatními lídry států. Pan Ki-mun byl nevýrazný, opatrný a nebyl asertivní. Když se řešily vojenské manévry Izraele v Palestině, Pan Ki-mun ani jednou slovo Izrael neřekl nahlas, protože nechtěl způsobovat kontroverze. Za jeho největší úspěch se považuje Pařížská dohoda z loňského roku o ochraně životního prostředí. Guterrez je jeho pravý opak – nebál se například kritizovat USA nebo Baracka Obamu.

03722258.jpeg

Ve Spojených státech právě probíhají prezidentské volby. Co čeká multilaterální spolupráci, pokud vyhraje Hillary Clintonová, a co ji čeká, když zvítězí Donald Trump?
Pokud vyhraje Hillary Clintonová, tak se asi moc nezmění. Zajímavější v tomto směru bude, pokud zvítězí Donald Trump. Je těžké říct, co by vlastně udělal, protože jeho pozice nejsou obecně konzistentní. Jeví se jako nacionalista a izolacionista, který nechce spolupracovat se spojenci, což by multilaterální spolupráci určitě narušilo. Na druhou stranu je opravdu skoro nemožné si představit, že by mu americký establishment dovolil například dál nepodporovat NATO, což je druhý největší objekt, který utrácí za zbrojení a za armádu.

Organizace spojených národu existuje 71 let. Stojí dnešní státy nadále o kolektivní bezpečnost a mírovou spolupráci?
Organizace spojených národů dělá hodně skvělé práce u humanitární nebo rozvojové pomoci a ochrany životního prostředí. O všem ale rozhodují státy. OSN v sobě spojuje dvě inherentně nespojitelné hodnoty, státní suverenitu a lidská práva, a ty se často vylučují. V tuhle chvíli se dostáváme do bodu, kdy musíme především sami změnit naše kolektivní chování, jinak si nejsem jistý, jak budeme schopni společně překonat dalších sto let.

03722259.jpeg
autor: Hana Trojánková Biriczová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka