„Otázka soužití skupin lidí, které si nerozumí, je pořád aktuální,“ říká ředitelka spolku Antikomplex

9. únor 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02829540.jpeg

„Když na školách pustíme nějaký pamětnický příběh z 30. nebo 40. let, žáci to vyprávění často vztahují do současnosti. Aktualizují otázky, které pamětníci tehdy řešili. Například zda a za jakých podmínek je možné soužití skupin obyvatel, které si vzájemně nerozumí,“ vysvětluje ředitelka spolku Antikomplex Terezie Vávrová, proč je téma někdejšího společného soužití Čechů a Němců na našem území aktuální i dnes.

Spolek Antikomplex se stručně řečeno zabývá kritickou reflexí českých a německých dějin na našem území. Nahrávají rozhovory s pamětníky, pořádají diskuse a přednášky ve školách, připravují výstavy a vydávají knihy na toto téma.

Do 6. března je na Novoměstské radnici v Praze otevřena výstava Spojování rozdělené minulosti – Československo 1937–1948. Vzpomínky Čechů, Němců, Rakušanů a Slováků. Audiovizuální instalace možná na první pohled překvapivě obsahuje i vzpomínky jednoho Řeka.

„Ilias Michopulos dostal po druhé světové válce spolu s dalšími šesti tisíci řeckými dětmi nabídku, aby odjel do Československa. V jeho rodné zemi tehdy totiž probíhala občanská válka a on jako dítě partyzánů dostal tuhle možnost. Byl tehdy spolu s dalšími dětmi ubytován ve velké zotavovně v pohraničí, která předtím patřila Němcům a nyní byla prázdná. Ilias se tehdy stal takovým dětským svědkem vysídlování Němců a následného osidlování pohraničních oblastí českými obyvateli. Jeho vzpomínky jsou o to zajímavější, že jako dítě z cizí země nebyl zatížen žádnou národnostní optikou,“ vysvětluje Terezie Vávrová, jak se mezi pamětníky, jejichž vzpomínky jsou součástí výstavy, dostal jeden Řek.

Spustit audio