Označit muslima za nemuslima je dodnes těžký kalibr, říká arabista Bronislav Ostřanský

Islám je často vnímán jako homogenní náboženství. Přitom i v něm lze najit různé proudy a směry. Na středověkém Blízkém východě koexistovaly různé výklady a navzájem se ovlivňovaly. Debatovány byly různé otázky teologického a právního rázu. Jednou z nich je i otázka takzvaného takfíru neboli prohlášení muslima za nevěřícího či odpadlíka.

Většinový islám považuje za nežádoucí, aby člověk, který se považuje za muslima, označil druhého za nemuslima. Tento soud je vyhrazen pouze Bohu. „Jde opravdu o těžký kalibr,“ komentuje Ostřanský. Nicméně ve středověku existovaly proudy, které se tomuto výkladu nepodřídily. Radikální cháridžovci neměli problém označit lidi za kacíře a nevěřící.

Čtěte také

Islám ve středověku: Temno, nebo zlatá éra vědy a filozofie?

Otázka takfíru se před lety dostala do centra pozornosti v souvislosti s polemikami kolem Islámského státu. Západní veřejnost a především protiislámské skupiny požadovaly ze strany muslimů hlasitější odsouzení a distancování se od Islámského státu.

„Muslimští intelektuálové a autority sepsali dlouhý výčet praktik a myšlenek, které jsou jednoznačně neislámské. Ale nenajdete prosté rčení: jste nemuslimové. Tím by se totiž dopustili takfírismu,“ vysvětluje Ostřanský. Islámský stát však takfír za zapovězený na rozdíl od většiny muslimů nepovažuje. Naopak tento soud se mu stal východiskem pro zabíjení řady svých obětí.

Jaké další debaty se v islámu vedly? O jakých jiných proudech a směrech Šahrastání píše? Proč je tento myslitel stále aktuální? Probíhá dodnes meziislámský dialog? Poslechněte si nový Hergot!