Pád Mesuta Özila: Může si za něj sám, nebo ho zkazil Arsenal?
V Arsenalu po sedmi a půl letech skončil Mesut Özil. Hráčovo působení na hřišti i mimo něj bude i za pár roků vyvolávat víc otázek, než nalezneme odpovědí. První díl Tribuny věnovaný bývalému německému reprezentantovi, který se před několika dny stal posilou Fenerbahce, spolu s fanoušky Arsenalu Jonášem Kucharským a Ondřejem Lasákem rekapituluje Özilovo působení v londýnském klubu a úpadek jednoho z někdejších nejlepších hráčů světa.
Když přitom Özil do Arsenalu přicházel v létě 2013, šlo pro klub o historickou chvíli a obří záchvěv naděje. „Pamatuju si Özila už během jeho působení v Brémách, kdy se o něm spekulovalo jako o možné posile Arsenalu. A když jsem ho viděl hrát během mistrovství světa 2010, jak neuvěřitelně přímočarý, běhavý a dynamický je, úplně jsem si říkal, že by nebylo od věci možná ho i vyměnit za Cesca Fabregase, protože by mohl přidat do týmu i fyzický aspekt, který mu chyběl,“ říká Lasák.
Poukazuje tím i na to, jak se diskuze okolo Mesuta Özila proměnila. Z velkého příslibu pro světový fotbal a předzvěsti jeho budoucí podoby se v posledních měsících a letech stal takřka pravý opak. Hráč, který měl problém s adaptací na nové trenéry i fotbalové trendy, které se přitom vyvinuly právě do rychlosti a přímočarosti.
Přesto Jonáš Kucharský nechce hodnotit Özilovo působení v Arsenalu jako nepovedené. „Rozhodně bych ho tak nevnímal. Bude s ním vždy spojený nenaplněný potenciál, což souvisí i s tím, jak jeho angažmá končí, ale přinesl spoustu takzvané fotbalové radosti. A je to typ fotbalisty, kterého možná už v Arsenalu nikdy neuvidíme,“ přemítá.
Zároveň Kucharský připomíná, že debata, co dvaatřicetiletý mistr světa s Německem přináší Arsenalu a jestli je opravdu dobrým hráčem, panovala už dlouho před posledními Özilovými měsíci a lety v klubu. „Jeho styl je unikátní a kritika ze strany britských médií mi přišla podobná jako u Dimitara Berbatova. Oba měli dost podobný úsporný ležérní styl pohybu a vypadá to, že se nehýbají, i když Özil za zápas běžně naběhal nejvíc z celého týmu,“ myslí si.
Ondřej Lasák zase poukazuje na výjimečný pracovní vztah hráče s bývalým trenérem Arsenalu Arsénem Wengerem, který byl pro klub možná kontraproduktivní. „Wenger měl v Özilovi platonský ideál fotbalisty, kterého si tam hýčkal. Kombinace obou těchto osobností byla trochu nešťastná a možná na úkor fungování celého klubu,“ uzavírá.
Mesut Özil byl pro Arsenal vysněnou posilou a už v době svého příchodu superhvězdou, která měla klub dotáhnout zpátky na vrchol. To se ani jemu, ani klubu nepovedlo, naopak konec společného soužití dopadl hodně ošklivě. Proč došlo k vzájemnému rozkolu a co dělá z Özila nejrozporuplnějšího hráče posledních deseti let na hřišti? Poslechněte si nový díl Tribuny s hosty a fanoušky Arsenalu Jonášem Kucharským a Ondřejem Lasákem!
Související
-
Mužská sportovní osobnost roku 2020: Fotbalista Marcus Rashford
Marcus Rashford možná není nejlepším fotbalistou na světě (i když září v dresu Manchesteru United), v letošním roce ale jeho činy pomohly určitě největšímu množství lidí.
-
Diego Maradona – poslední romantik, fotbalista ze slumu i ztělesněná vášeň
Diego Armando Maradona ve středu zemřel na srdeční selhání. Král fotbalových trávníků, muž, který se na hřišti pomstil Angličanům za vítězství ve válce o Falklandy.