Pákistánská designérka vytvořila deskovou hru o dohodnutých sňatcích, chce tradici vysvětlit „Západu“

15. březen 2018
03524132.jpeg

Mladá Pákistánka Nashra Balagamwala se rozhodla na tradici dohodnutých manželství upozornit netradičně – humornou deskovou hrou.

„Zrovna jsem se chystala na cestu zpátky z USA do Pákistánu a věděla jsem, že na mě čeká několik nabídek k sňatku. A tak jsem si ty kluky začala hledat na Facebooku, abych o nich našla něco, co by rodičům opravdu hodně vadilo. Pak bych se s těmi nápadníky totiž vůbec nemusela potkat. A najednou jsem si řekla: ‚Proč se toho nezbavit jednou provždy?‘ Tak jsem vytvořila seznam všech absurdních důvodů, které jsem kdy měla, abych se dohodnutému sňatku vyhnula, a udělala jsem z toho veselou deskovou hru,“ popsala serveru BBC mladá studentka designu. Říká, že cílem hry Dohodnuto! není vrhnout na dohodnuté sňatky špatné světlo, ale především vysvětlit Evropanům nebo Američanům princip této tradice.

„Lidé ze Západu si často pletou dohodnutý sňatek s nuceným manželstvím – s políváním žen kyselinou, takzvanými vraždami ze cti nebo absolutní nemožností volby. Nejsem proti tomu, že jsou dva lidé navzájem představeni někým jiným z rodiny. Jsem ale proto, aby se sňatky dohodly až ve chvíli, kdy jsem k tomu připravená. Jak se od sebe liší domluvené seznámení třeba od rande naslepo? Druhým důvodem, proč jsem hru vytvořila, je ten, že jsem chtěla asijským rodinám poskytnout nějaké pole nebo platformu, kde by mohly otevřeně mluvit o některých zcela hloupých aspektech naší tradice – jako třeba že ta ‚správná‘ dívka musí umět uvařit chai a nemá přátele mezi muži,“ vysvětlila záměr hry Balagamwala.

Cílem hráčů je především uniknout „tetičkám“, které se snaží páry dát dohromady, a hrozícím svatbám. Na hracích kartičkách jsou proto pokyny typu „Někdo tě viděl v obchodním centru s kluky. Tetička se od tebe vzdálí tři pole“ či okolnosti, které mohou hledání partnera pro dohodnutý sňatek zmařit – „Tvá starší sestra se provdala za bělocha“ nebo „Tetička zjistila, že před svatbou používáš tampony“. Mnoho jihoasijských kultur totiž věří, že tento typ hygienických potřeb značí sexuální aktivitu ženy.

Ženě se loni podařilo v crowdfundingové kampani vybrat dostatek peněz na vydání hry. Mladí američtí spolužáci a přátelé designérky se u hry pobavili a prý jim i otevřela oči. Podpořila ji také blízká rodina, i když si z ní její otec dělal legraci, že ji teď už nebude chtít žádný Pákistánec. Balagamwalu ale podle jejích slov odsoudili právě takzvané rishta aunties, které námluvy provádí, i někteří příbuzní, podle nichž designérka jen negativně kritizuje hodnoty pákistánské kultury.

  • Kultura
  • Krátká zpráva
  • Žádné osvícení: Jóga a meditace vám prý zvětší ego

    20. červen 2018
    Jóga

    „Podle buddhistických nauk je vaše já jen iluze,“ píše Olivia Goldhill na serveru Quartz. O to překvapivější je zjištění nedávné studie Southamptonské univerzity.

    Podle studie uveřejněné v časopise Psychological Science soudobá meditace i jóga mohou naopak způsobit, že se vaše ego zvětší. Studie se zúčastnilo 93 lidí cvičících jógu a 162 meditujících, které vědci sledovali po 15 týdnů. Pro vědce následně vyplňovali dotazníky, ze kterých vyplývalo, že po józe a meditaci měla velká část účastníků narcisistnější a sebestřednější tendence. Goldhill na serveru Quartz ale spekuluje, že účastníci studie možná pouze praktikovali jak jógu, tak meditaci špatně. „Nevěřím, že jóga a meditace z vás udělají arogantního, sebestředného troubu, spíš naopak. Ale nebála bych se říct, že když dáte arogantnímu, sebestřednému troubovi velké zrcadlo, řeči o péči o sebe sama a dotazník ohledně jeho údajné nadřazenosti, mohou se přihodit nepříjemné věci,“ píše Nell Frizzell pro The Guardian.

  • V kavárně v Norsku vás pravděpodobně obslouží Švéd. Mladí Norové jsou moc líní

    20. červen 2018
    Káva - kavárna

    Když v Norsku vyrazíte do restaurace nebo kavárny, pravděpodobně vás nebude obsluhovat Nor, ale Švéd. Mladí Norové totiž dělat kávu nebo roznášet jídlo nechtějí.

    „Začalo být úplně normální, že nám pivo a jídlo v restauracích servírují Švédové a lidé z východní Evropy natírají naše domy a sbírají jahody, které my jíme,“ řekl deníku Verdens Gang Stein Lier-Hansen, generální ředitel Federace norského průmyslu. Podle Lier-Hansena jsou v Norsku příliš vysoké dávky v nezaměstnanosti a mladé Nory tak nic nemotivuje k práci. „Dnes máme v Norsku systém, který mladým dovolí být líný. Z dlouhodobého hlediska to může velmi poškodit naši ekonomiku. Nemůžeme zůstat jednou z nejlepších zemí k životu, když dovolíme, aby tolik lidí v produktivním věku nepracovalo,“ varoval Lier-Hansen. Největší problém je v tom, že ti, kteří nepracují ve dvaceti, nenajdou pak zaměstnání ve čtyřiceti. Jejich životopisy budou prázdné a budou tak pro většinu firem nezaměstnatelní. Podle norské agentury pro státní politiku zaměstnanosti zaplatí norští daňoví poplatníci na sociálních dávkách každému pětadvacetiletému nezaměstnanému za dobu, po kterou mohl pracovat, devět milionů norských korun. To je asi dvacet čtyři a půl milionu korun českých. Informoval o tom server The Local. O tom, že jsou mileniálové líní, informují média nejen v Norsku, ale po celém světě. Mladé ale kritizuje každá starší generace už od dob Aristotela. O historii generačního hejtu si můžete přečíst tu.

  • Mladé páry se vzdávají možnosti mít děti. Chtějí chránit planetu

    20. červen 2018
    dítě - smutné dítě - smutek

    Mladí lidí stále častěji odmítají mít děti. Není to proto, že by dávali přednost kariéře nebo chtěli více cestovat. Svým rozhodnutím chtějí chránit planetu. Patří mezi ně i Gwynn Mackellen, která se v šestadvaceti letech rozhodla nechat sterilizovat. Pracovala s odpadem a denně se přesvědčovala o tom, jak lidé nevědomky ničí životní prostředí.

    „Plasty se vyrábí a vyhazují ne kvůli zlým lidem, ale kvůli všem lidem. Když nás bude méně, budeme také méně ovlivňovat naši planetu. Vždycky jsem věděla, že nebudu mít děti z ekologických důvodů,“ řekla Mackellen webu The Guardian. Sama se označuje za antinatalistku. To znamená, že pro ni narození dítěte představuje zápornou hodnotu. Podle ní mají lidé děti kvůli tlaku společnosti, která oslavuje každé narození jako významnou událost, ale neuvědomují si důsledky, které má baby boom pro ně samé i celou planetu. Rozhodnutí Mackellen má i vědeckou oporu. Podle studie publikované v časopise Environmental Research Letters každé nově narozené dítě ročně vyprodukuje přes 58 tun oxidu uhličitého. Tím přispívá mimo jiné ke globálnímu oteplování. Proti populačnímu růstu bojuje i britská organizace Population Matters. Ve své kampani organizace říká, že nárůst populace přispívá ke zhoršování životního prostředí, vyčerpávání přírodních zdrojů, chudobě a nerovnosti. Členka představenstva společnosti Emma Olif říká: „Mít děti je z biologického hlediska jedna z nejsobečtějších věcí, které můžete udělat, kradete zdroje ostatním, abyste zachovali své geny.“ Děti nechtějí ani Angela a Xavi Cortalovi z amerického Oregonu. „Společenské tlaky na muže, kteří se rozhodnout nemít děti, jsou jiné, ale také existují. Jsou založeny na machismu a přesvědčení, že jejich nadřazené geny musí být šířeny. Ale myslím, že ženy, které se rozhodnout nemít děti, to mají ještě těžší,“ říká Xavi, který se v šestadvaceti rozhodl pro vasektomii a označuje ji za nejlépe utracených 500 dolarů v životě. Podle jeho ženy je rozhodnutí, jestli mít, nebo nemít děti, jedním z nejdůležitějších v životě. Neměla by ho tak ovlivnit společnost, rodina ani náboženství. „Každý by o tom měl přemýšlet a dojít k vlastnímu rozhodnutí,“ říká Angela.

  • Historie popu je queer. Poslechněte si výběr nejlepších songů o LGBT komunitách

    20. červen 2018
    Z videoklipu Janelle Monáe k písni Dirty Computer

    V měsíci červnu se konají po celém světě Pride průvody a LGBTQ+ komunita si připomíná stonewallské nepokoje, které v roce 1969 odstartovaly novodobé hnutí za práva sexuálních menšin. Tým hudebního serveru Pitchfork připravil při této příležitosti rozsáhlého průvodce popovou historií, 50 vybraných písní zachycuje boj za sexuální rovnoprávnost a různorodé osobní příběhy – od Davida Bowieho přes Grace Jones po Franka Oceana a Janelle Monáe.

    „Historie popové hudby je zároveň queer historií,“ připomíná hudební publicistka Jes Skolnik v úvodním eseji, kde shrnuje, jak se queer estetika dostala z kabaretů do mainstreamu. Průvodce začíná v roce 1969, kdy jazzová zpěvačka Roberta Flack zhudebnila beatnickou báseň Ballad of Sad Young Men. Byť píseň nebyla věnovaná přímo gayům, slova promlouvala k mužům, kteří popíjejí v barech a ještě nepřijali svou homosexualitu. Lou Reed v ikonické Walk on the Wild Side dokumentuje newyorskou queer scénu 70. let a popová skupina The Village People natočila několika otravných hitů, ale i skladbu Go West – euforickou hymnu queer lidí. Seznam nabízí mnoho dalších zajímavostí a uzavírá ho afrofuturistická zpěvačka Janelle Monáe se svou letošní deskou Dirty Computer, která je o svobodném sexu a má jasné emancipační poselství: Nikdo nebude nikomu diktovat, co je normální.

  • Mladí a nemocní. Mileniálové na tom budou se zdravím hůř než jejich rodiče

    19. červen 2018
    Samota - smutek - úzkost - mileniál

    Dnešní dvacátníci a třicátníci se možná stanou první moderní generací, která na tom bude ve středním věku hůř než generace jejich rodičů.

    Tvrdí to britská charitativní organizace Health Foundation v nově publikované studii, uvedla CNN. Mladí lidé se dnes musí potýkat s nedostatkem dostupného bydlení a stabilního zaměstnání a rozpadem sociálních vazeb. Jsou také mnohem více ohroženi chronickou samotou. Tyto faktory mohou nepříznivě ovlivňovat jejich zdravotní stav a mohou přispívat ke vzniku rakoviny, cukrovky a srdečních chorob. Podepisují se i na psychickém zdraví, mladá generace mnohem více trpí dlouhodobým stresem, úzkostmi a depresemi. „Pokroky, kterých jsme ve zdravotní péči v minulosti dosáhli, mohou přijít vniveč kvůli prekarizaci a nestabilitě, kterým někteří mladí lidé čelí. Mladí vstupují do středního věku bez základních životních jistot,“ píše se ve studii. Mezi základní životní jistoty podle autorů výzkumu nepřekvapivě patří bezpečný a jistý domov nebo dlouhodobá a dostatečně ohodnocená práce.

    Podívejte se taky na Mileniálové s prvním sexem nepospíchají, jeden z osmi ho ve 26 letech ještě nezažil, Jsou mileniálové strašní? Historie generačního hejtu ukazuje, že mladé lidi nesnášel už Aristoteles nebo Čekání na Čechy nezkažené minulým režimem skončilo. Místo toho máme generaci Y.

  • Tetování podle lékařů představuje pro lidi se slabší imunitou velké riziko

    19. červen 2018
    Tetování

    Ve Velké Británii si lékaři i pacienti stále častěji všímají souvislosti mezi novým tetováním a následně se zhoršujícím zdravotním stavem.

    Na revmatologické klinice skončila jednatřicetiletá žena deset měsíců poté, co si nechala potetovat stehno. Kromě oteklého kolena cítila i palčivou bolest v celé noze, kvůli které nemohla spát. Ačkoliv zdravotní testy a rozbor krve nic konkrétního neprokázaly, doktorům vylučovací metodou nezbylo než rapidně se zhoršující stav jejich pacientky přičíst právě její poslední kérce. „Každý zákrok, ať už se jedná o operaci, piercing, nebo tetování, představuje riziko infekce. Proto by měl člověk zvážit svůj zdravotní stav, poradit se s lékařem a proklepnout si hygienické standardy salónu,“ upozorňuje traumatolog a ortoped William Wilson z Královské univerzitní nemocnice v Glasgow. Lidi trpící Crohnovou chorobou, lupenkou nebo obecně se slabším imunitním systémem by měli podle něj věnovat více pozornosti svému zdravotnímu stavu, než se nechají potetovat. Zmíněná pacientka nakonec skončila na silných lécích proti bolestem, které polevily až po třech letech od tetování. „Nemůžeme na 100 procent prokázat, že zánět ve svalech zapříčinilo tetování, ale vše tomu nasvědčuje. Zánět totiž vznikl přesně pod kérkou,“ vysvětluje Wilson pro britský The Guardian. „Může jít o reakci na toxin – tedy v případě tetování na inkoust – nebo zánět může způsobit také baktérie,“ uzavírá Wilson, který je o přímé souvislosti mezi tetováním a zdravotním stavem citlivějších lidí přesvědčen. Už dříve se objevily studie, které se zabývaly vlivem tetování na sníženou schopnost organismu se potit, což třeba pro sportovce představuje značné riziko.

  • Rapovou hvězdu XXXTENTACIONA včera ve dvaceti letech zastřelili

    19. červen 2018
    XXXtentacionova fotka ze zadržení

    Silná generace dnešních rapových dvacátníků přišla o jednoho z nejtalentovanějších umělců. XXXTENTACION byl v jižní Floridě zastřelen a okraden poté, co odešel z obchodu s motocykly. Občanským jménem Jahseh Dwayne Onfroy z Plantation na Floridě pocházel z rodiny se syrskými, italskými, jamajskými i indickými kořeny a byl jedním z rapperů, kteří se v poslední době proslavili díky platformě SoundCloud.

    Debutové album 17 vydal loni, album nazvané ?, které se vyšvihlo na špičku žebříčku Billboard 200, letos v březnu. XXXTENTACION vyrůstal v nebezpečném prostředí, už jako malého kluka ho poslali do nápravného zařízení, i v době, kdy mu vyšel singl Look at Me!, byl ve vězení. Byl známý jak násilnickým chováním, fejkovou sebevraždou na Instagramu, bitím těhotné přítelkyně, tak výrazným hudebním talentem. „Kromě 2Paca, Biggieho nebo Lil Waynea měla na mě velký vliv i Nirvana, poslouchám všechno a myslím, že je to na mých věcech vidět,“ říkal XXXTentacion v rozhovorech. Přestože se hudební média i díky jeho hudbě soustředila hlavně na ozvěny devadesátkového grunge v dnešním rapu, jeho alba byla skutečně směsicí tracků různých hudebních žánrů, mezi kterými rapper přepínal s jistotou odborníka na každý z nich. Jeho hudba byla specifická i díky náloži přidušených negativních emocí, o svých traumatech a depresích veřejně mluvil i mimo tracky. „Jeho debut se kvůli nim poslouchá těžko, ale je třeba to udělat,“ napsal v recenzi jeho prvního alba Pitchfork. Stejné album chválil Kendrick Lamar, který v květnu pohrozil Spotify, že svoji hudbu z platformy stáhne, pokud nevrátí XXXTENTACIONOVY tracky do playlistů. Spotify je předtím, stejně jako písničky R Kellyho, odstranilo kvůli kontroverzím obou umělců. Na Twitteru za inspiraci XXXTENTACIONOVI smutně děkuje i Kanye West.

    Přečtěte si taky příspěvek Spotify chtělo mazáním kontroverzních hudebníků uklidnit spory. Nakonec ale všechny jen naštvalo.

  • Islandská města hledají starostu na inzerát. Zn.: Nesmí být členem žádné politické strany

    19. červen 2018
    03805240.jpeg

    Koncem května se na Islandu konaly komunální volby. A ne vždy stanul v čele města či vesnice lídr vítězné strany.

    V několika případech vyústila povolební jednání v rozhodnutí angažovat na post starosty nezávislého profesionála bez vazeb na politické strany – jakéhosi úřednického starostu. Mezi 14 městy momentálně inzerujícími nezvyklou pracovní nabídku najdeme nejlidnatější města v zemi, jako Akureyri či Hornafjörður, nebo turistická centra – Vík í Mýrdal například. Vhodný žadatel o post by měl vykazovat řídící a rozhodovací schopnosti, pozitivní přístup a iniciativu. Zprávu přinesl zpravodajský server Iceland Review. Budoucí starostové či starostky budou přicházet navíc do genderově vyváženého prostředí. Podle serveru Reykjavík Grapevine je v souhrnu zastoupení mužů a žen v zastupitelstvech po zemi rovnoměrné. A například v Reykjavíku zasedne v 23členném plénu 14 žen, což je 60 %, v městečku Fjallabyggð činí podíl žen dokonce 71,4 % zastoupení.

  • Novou muziku přestáváme objevovat zhruba ve 30. Kvůli dětem, práci i nostalgii

    18. červen 2018
    Poslech hudby - poslouchat hudbu

    Nový průzkum hudební streamovací služby Deezer naznačuje, že dosažením třicátých narozenin přestáváme objevovat novou muziku. Důvodem může být málo času kvůli práci a rodinnému životu. Nebo taky fakt, že hudbu nevnímáme stejným způsobem jako dřív.

    Například mezi 12 a 22 rokem prochází mozek mnoha změnami a je vůči hudbě více vnímavý. Tématu si všímá web Business Insider. Průzkumu se zúčastnilo 1 000 lidí, jeho cílem bylo zjistit, jak se liší hudební vkus mezi různými věkovými skupinami a jak jsou různí lidé vnímaví k hudbě, kterou nikdy předtím neslyšeli nebo která narušuje jejich komfortní zónu. Nejvíce otevření jsou k nové hudbě podle studie čtyřiadvacetiletí. 75 % z nich prý hledá víc než deset nových písní za týden. 64 % zase objeví pět nových interpretů za měsíc, píše web indy100. Nejčastěji mají podle výzkumu tendenci přestat objevovat novou hudbu lidé ve věku 30 let. Výsledky naznačují, že kromě osobních povinností může být důvodem i příliš široká nabídka. Jiná studie, publikovaná v časopise Memory & Cognition, naznačuje, že posloucháme stejné písně pořád dokola kvůli hudební nostalgii. Muzika má údajně na mysl silný účinek, který vyvolává vzpomínky.