Pálení oblečení i zašité vzkazy. Jaký byl rok 2017 v módním průmyslu?
„Když půjde úplný laik do nákupního centra, do jakéhokoliv řetězce, nemá bohužel šanci poznat nic. Jediné, co může udělat, je zeptat se prodavače na podmínky výroby. Prodavač to z pravidla nebude vědět, ale když se zákazník často ptá, předávají to dál na střední management a firma pak vidí, že zákazník žádá udržitelnější oblečení,“ říká Petr Mareš z brněnského sdružení NaZemi, které se specializuje na otázku odpovědnosti firem a pracovních podmínek v oděvním průmyslu.
Zajímat se o udržitelnou módu, jak se zdá, dnes stále znamená velkou míru vytrvalosti, hodně času a ze všeho nejvíce přístup k těm správným, důvěryhodným zdrojům. Těmi mohou být mezinárodní organizace či investigativní novináři bedlivě sledující kontroverzní kroky velkých módních řetězců. Jak v roční bilanci potvrzuje i Petr Mareš, nejvíce kritiky si letos zřejmě odnesl řetězec H&M, poté co novináři dánské televize TV2 odvysílali reportáž o pálení dvanácti tun nového, neprodaného oblečení. Zástupci firmy se hájili tím, že se jednalo o jednorázový výjimečný krok. Oblečení prý bylo napadené plísní a nesplňovalo bezpečnostní kritéria k prodeji.
Otázkou je, nakolik se prodejním gigantům takového formátu dá věřit. Náš druhý host, Lucie Schambergerová z magazínu SLOU, upozorňuje na častou manipulaci se zákazníky a běžné praktiky, jako je greenwashing: „Dochází tu k deziluzi zákazníků. Jedná se hlavně o větší řetězce, které hezkou, líbivou kampaní slibují, jak jsou udržitelné, a přitom prodávají například organické tričko, které má jedno procento organické bavlny.“ Nejedná se ale zdaleka jen o společnost H&M nebo ZARA – ta nedávno řešila skandál s přišitými vzkazy od vykořisťovaných pracovníků textilek, kteří zákazníkům vzkazovali, že za konkrétní kus oblečení nedostali zaplaceno.
„Ten problém je u všech fast fashion řetězců. Je to i problém na poli luxusnějšího segmentu,“ dodává Lucie.
Proč se o špatných pracovních podmínkách v továrnách vyrábějících pro velké řetězce začíná mluvit až ve chvíli, kdy v troskách jedné takové zemře přes jedenáct set lidí? Které země a řetězce patří k vůbec nejproblematičtějším v otázce porušování lidských práv? A jak se postavit ke kritice udržitelné módy, kterou někteří vidí jen jako marketingový tah s cílem prodat dražší oblečení? Dozvíte se v rozhovoru.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
