Pálení oblečení i zašité vzkazy. Jaký byl rok 2017 v módním průmyslu?

Které země a řetězce patří k vůbec nejproblematičtějším v otázce porušování lidských práv?
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Které země a řetězce patří k vůbec nejproblematičtějším v otázce porušování lidských práv?

„Když půjde úplný laik do nákupního centra, do jakéhokoliv řetězce, nemá bohužel šanci poznat nic. Jediné, co může udělat, je zeptat se prodavače na podmínky výroby. Prodavač to z pravidla nebude vědět, ale když se zákazník často ptá, předávají to dál na střední management a firma pak vidí, že zákazník žádá udržitelnější oblečení,“ říká Petr Mareš z brněnského sdružení NaZemi, které se specializuje na otázku odpovědnosti firem a pracovních podmínek v oděvním průmyslu.

Zajímat se o udržitelnou módu, jak se zdá, dnes stále znamená velkou míru vytrvalosti, hodně času a ze všeho nejvíce přístup k těm správným, důvěryhodným zdrojům. Těmi mohou být mezinárodní organizace či investigativní novináři bedlivě sledující kontroverzní kroky velkých módních řetězců. Jak v roční bilanci potvrzuje i Petr Mareš, nejvíce kritiky si letos zřejmě odnesl řetězec H&M, poté co novináři dánské televize TV2 odvysílali reportáž o pálení dvanácti tun nového, neprodaného oblečení. Zástupci firmy se hájili tím, že se jednalo o jednorázový výjimečný krok. Oblečení prý bylo napadené plísní a nesplňovalo bezpečnostní kritéria k prodeji.

Lucie Schambergerová

Otázkou je, nakolik se prodejním gigantům takového formátu dá věřit. Náš druhý host, Lucie Schambergerová z magazínu SLOU, upozorňuje na častou manipulaci se zákazníky a běžné praktiky, jako je greenwashing: „Dochází tu k deziluzi zákazníků. Jedná se hlavně o větší řetězce, které hezkou, líbivou kampaní slibují, jak jsou udržitelné, a přitom prodávají například organické tričko, které má jedno procento organické bavlny.“ Nejedná se ale zdaleka jen o společnost H&M nebo ZARA – ta nedávno řešila skandál s přišitými vzkazy od vykořisťovaných pracovníků textilek, kteří zákazníkům vzkazovali, že za konkrétní kus oblečení nedostali zaplaceno.

„Ten problém je u všech fast fashion řetězců. Je to i problém na poli luxusnějšího segmentu,“ dodává Lucie.

Proč se o špatných pracovních podmínkách v továrnách vyrábějících pro velké řetězce začíná mluvit až ve chvíli, kdy v troskách jedné takové zemře přes jedenáct set lidí? Které země a řetězce patří k vůbec nejproblematičtějším v otázce porušování lidských práv? A jak se postavit ke kritice udržitelné módy, kterou někteří vidí jen jako marketingový tah s cílem prodat dražší oblečení? Dozvíte se v rozhovoru.