Palestinští spisovatelé o izraelsko-palestinském konfliktu: Stesk po domově a strasti uprchlíků

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mural Mahmúda Darwiše v centru Tunisu

Palestinská literatura je součástí arabské literatury. Podobně jako literatura libanonská, irácká či egyptská hledala svou cestu k moderním žánrům. Do života palestinských autorů nicméně více vstupovala arabská i mezinárodní politika, což se odrazilo také v jejich tvorbě. O palestinské literatuře v Hergot!u mluvil arabista František Ondráš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vedle náboženství byl ústředním tématem izraelsko-palestinský konflikt. 

Navazujeme tak na tři týdny starý díl, kde hebraistka a překladatelka Magdalena Křížová mluvila o izraelské literatuře.

František Ondráš

Jedním z nejznámějších palestinských autorů je Mahmúd Darwíš. Tento básník a spisovatel odešel ve svých šesti letech z Palestiny, v průběhu života se tam však několikrát vrátil. Žil na různých místech v arabském světě, nejdéle se zdržel v Libanonu, kde spolu s ním pobývalo, a dodnes pobývá, velké množství palestinských uprchlíků. Životní zkušenosti, nejen s „cestováním“, se zásadně promítly do jeho tvorby.

Závěr svého života strávil Darwíš ve Francii, kde rovněž pokračoval ve psaní. „Francie a Paříž jako Mekka arabských básníků je velmi příznačná a velmi inspirativní,“ ozřejmuje roli francouzského prostředí nejen pro palestinského literáta Ondráš.

Mural Mahmúda Darwiše v Betlémě

Stejně jako u mnoha dalších palestinských spisovatelů, také Darwíš píše o strasti palestinských uprchlíků a stesku po domově. „Darwíš postupně přechází od dramatických témat k tématům lyričtějším, to znamená, že hledá prostor k vyjádření svých emocí. Povyšuje tak palestinskou otázku na obecně lidské téma. K tomu mu pomáhá vyjádřit nejobyčejnější a nejprostší lidské emoce, tudíž Palestinu, svou vlast, nazývá milenkou a on je milenec z Palestiny,“ popisuje Darwíšovu tvorbu arabista.

Od emotivních milostných témat přechází básník k náboženství. „Mahmúd Darwíš se proslavil po celém arabském světě, mezi křesťany i muslimy, svým obrazem ukřižované Palestiny a stejně jako křesťanský obraz i Palestina se dočká zmrtvýchvstání,“ přibližuje zpracování náboženského tématu Ondráš.

Darwíš pocházel z velmi liberální muslimské rodiny, islám poznal spíše skrze rodinné svátky. Jeho rodina měla spoustu židovských a křesťanských přátel. Nejen pro Darwíše, ale i další arabské autory je charakteristické nostalgické vzpomínání na soužití tří abrahámovských náboženství na Blízkém východě.

Dalším významným palestinským spisovatelem je Emil Habibi. Nejznámějším dílem tohoto haifského rodáka, jenž během svého života konvertoval od pravoslaví k anglikánství, je poměrně útlá kniha Pesoptimista. V ní nevšedním způsobem (dojde i na mimozemšťany!) popisuje izraelsko-palestinský konflikt.

Jak se palestinská literatura vyvíjela? Proč je Habibiho dílo originální? Jaké další palestinské autory svět zná? Jaký měl vztah k náboženství snad nejznámější autor palestinského původu Edward Said? Poslouchejte celý pořad!