Paměť města nesou stromy. V Praze si pamatují posledních dvě stě let
Na samém kraji pražského Kunratického lesa stojí mohutný dub. Pověst tvrdí, že ho nechal vysadit už Václav IV., pravděpodobnější je, že to byla spíš Marie Terezie. Přes dvě stě let starý, památný strom hlavního města můžete vidět, když projdete největší pražské nákupní centrum a posléze i staveniště, které nákupní ráj dále rozšiřuje.
„Dub tady trpí v létě suchem, protože za minulého režimu bylo okolí jeho báze z jedné strany překryto asfaltem,“ vysvětluje Aleš Rudl, autor webu o pražských památných i významných stromech, zatímco kolem nás proudí auta a přecpané autobusy směrem k dalším sídlištím. Nedaleké obchodní centrum ozařují obří reflektory, těsně před dubem ale začíná neproniknutelná tma lesa. Mohutný strom je tak paradoxně snadné přehlédnout. Nemusíte se ani dozvědět, že na jiném místě v parku stojí sekvojovce obrovské, které sem přes jednu zastávku u hraběte Chotka doputovaly až z Kalifornie.
Aleš Rudl se už od dob svých vysokoškolských studií snaží motivovat obyvatele města, aby častěji zvedli hlavu ke korunám stromů. Sám už si vypěstoval cit pro hledání těch nejzajímavějších dubů, lip, tisů nebo platanů hlavního města. „Když se člověk zajímá o stromy, tak je takovým zvídavým pozorovatelem, dívá se po korunách stromů a už si říká, že tento strom by mohl něco pamatovat,“ říká Rudl, který výsledky svého důsledného studování pražských stromů, fotografování za všech ročních období nebo pátrání v kronikách publikoval v na podzim vyšlé knize Pozoruhodné stromy Prahy.

V ní se dočtete třeba o jinanu dvoulaločném, který se schovává za zdí vinohradské botanické zahrady. Jeho tajuplný vzhled, zapříčiněný pěstováním v sudu, aby připomínal bonsaj, inspiroval Jaroslava Foglara. „V knize Stínadla se bouří jedna ze skupin Vontů zvaná Uctívači ginga užívá listy jinanu jako odznak příslušnosti,“ vysvětluje na svém webu Pražské stromy Aleš Rudl. Na úpatí petřínského kopce už sto devadesát let stojí Nerudova hrušeň a její vyšší, mohutnější sestřenici najdete osamocenou na Vítězném náměstí. Původně byla součástí ovocné aleje směřující ke kostelu sv. Matěje, ale všechny stromy padly při výstavbě areálu vysokých škol.
„Zeleň je první, která ustupuje při různých výstavbách nebo nových záborech pozemků. Takže obecně se dá říct, že k zeleni se Praha nechová úplně přívětivě. Ty nejstarší stromy, které v Praze jsou; je až zázrakem, že se jim podařilo dorůst takové mohutnosti a takového stáří,“ připomíná Rudl. Pozitivní ale je, že významné stromy se také dál vysazují. Člověk tak může v ulicích města potkat i teprve pětileté, útlé lípy republiky. Přesto to vypadá, že pro stromy v Praze toho nejvíc dělá právě Aleš Rudl, od jehož práce se odvíjí i většina z dalších projektů věnujících pozornost významné městské zeleni.

Například hnutí Arnika s pomocí Rudlovy databáze stromů vytvořilo interaktivní mapu, podle které lze snadno dohledat nejvýznamnější stromy hlavního města, dozvědět se o jejich historii i zdravotním stavu. Při proklikávání mapy si člověk pravděpodobně uvědomí, jak často míjí třeba rozklížený, mohutný platan javorolistý na Karlově náměstí, který tu stojí už od 70. let 19. století a jen těsně se dožil své rekonstrukce v roce 1985.
Sám Rudl na svém webu nabízí tipy na procházky po celém městě – včetně centra: můžete tak objevovat mohutné, ale paradoxně tak snadno přehlédnutelné platany a duby rozeseté po Novém Městě i na Malé Straně. Okrajové Modřany pro změnu lákají na audiostezku. „V Modřanech byla v minulém roce vytvořena audiostezka. Je označena QR kódy u jednotlivých stromů, každý si to může načíst chytrým telefonem a poslechnout si historii daného stromu.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.