Pandořina skříňka genetických manipulací dokořán a neposedný severní magnetický pól

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak se za posledních 150 let působením člověka změnil veletok Dunaj; řeč bude o bulharském objevu nejstarších pozůstatků moderních lidí druhu Homo sapiens na evropském kontinentu a také o velké celosvětové policejní akci proti pašerákům umění, v jejímž rámci byly zabaveny tisíce ukradených předmětů, mj. i v České republice. Představíme vám nově objevenou exoplanetu ze soustavy Kepler-88 v souhvězdí Lyry a uslyšíte o požárním experimentu, který proběhl na nákladní lodi Cygnus NG-13 po jejím odpojení od Mezinárodní vesmírné stanice.

Molekulární nůžky a lidská DNA

Logo|foto:Český rozhlas

V roce 2018 oznámil čínský vědec Ťien-kchuej Che, že se mu jako prvnímu podařilo upravit genetickou informaci dvou dětí už při jejich početí. Odborná veřejnost na to nebyla úplně připravena. Panoval názor, že „molekulární nůžky“ nástroje, označovaného jako CRISPR, jsou zatím příliš hrubé na to, aby mohla být provedena tak jemná operace, jako je vystřižení a nahrazení přesně vymezené části lidské DNA. Ťien-kchuej Che tedy „hrál na riziko“. Dozvíte se proč... Desítky vědců z celého světa předem věděly, do čeho čínský vědec jde, protože před svými sympatizanty se s plány nijak zvlášť netajil. Nikdo z nich neprotestoval – a tak se Ťien-kchuej Che dočkal nepříjemného překvapení, když byl nakonec odbornou veřejností za svůj čin odsouzen. A nejen odbornou veřejností...

Co odborníky na činu čínského vědce popudilo, byl kromě skutečnosti, že k zásahu vůbec došlo, také způsob, jakým byl proveden... Nehrozí nebezpečí, že s lidskou genetickou informací budou chtít manipulovat biologičtí „hackeři“? Manipulace s genetickým kódem člověka představuje pro mnohé velký etický problém, zvlášť pokud se pracuje s lidskými zárodky. Na druhou stranu existuje spousta vědců, pro které podobné „hry“ vůbec nejsou za hranou. Jak říká odborník na biotechnologie Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, je skoro jisté, že jde o nevratný proces, který se nedá zastavit.

Neposedný severní magnetický pól

Logo|foto:Český rozhlas

Někteří z vás mají možná stále zafixováno, že severní magnetický pól Země se nachází kdesi v oblasti kanadské Arktidy. Právě tam, konkrétně ve vnitrozemí poloostrova Boothia, byl v roce 1831 objeven – britským polárníkem Jamesem Clarkem Rossem. Dnes už víme, že severní magnetický pól je poněkud neposedný a pořád se stěhuje. Vědcům se nicméně podařilo zmapovat jeho putování za několik posledních století a vědí, že po celou tu dobu kanadskou Arktidu neopustil. Nejvíc na jih se dostal v polovině 19. století právě v oblasti poloostrova Boothia a od té doby putuje neúnavně na sever – přes ostrov prince Waleského, Bathurstův ostrov a Ellef Ringnes Island pryč do Severního ledového oceánu. Jako by se rozhodl odcestovat na Sibiř. Jeho pohyb je navíc stále rychlejší.

Kam severní magnetický pól míří a proč se chová tak nepředvídatelně? Přináší to nějaké problémy, a jak jeho chování hodnotí vědci? Jak vůbec vzniká magnetické pole Země? A proč je tak neposedné, že se severní a vlastně ani jižní magnetický pól dlouhodobě neudrží na svém místě a neustále putují? Na to jsme se ptali Pavla Hejdy z Geomagnetického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze.