Papež Lev XIV. v Africe: Mezi chudobou, neokolonialismem a duchy předků

7. červen 2026

Afrika je kontinent mnoha podob víry. Před několika týdny ji navštívil papež Lev XIV. Jak jeho cestu vnímali místní? A jak se v dnešní Africe prolíná křesťanství, islám a tradiční náboženství? O africké religiozitě mluvíme v Hergot!u s religionistou Ondřejem Havelkou.

Religionista Ondřej Havelka upozorňuje, že návštěvu papeže lze vnímat velmi rozdílně podle toho, odkud se na ni díváme. Z evropského pohledu mohla působit jako úspěšná cesta, během níž zazněla důležitá témata. V některých afrických zemích ale mohla vyvolávat i rozpaky.

„Bílý Evropan vždycky přijel do Afriky zakazovat, přikazovat, kázat nebo vyučovat. Málokdy přijel jen naslouchat a vést skutečný dialog s otevřeným koncem. Něco podobného jsem vnímal i v Kamerunu,“ říká Havelka.

Kriticky hodnotí také papežův důraz na chudobu jako ideál křesťanského života. „Kamerunci by velmi rádi studovali, budovali kariéru a vydělávali peníze. Jenže žijí v prostředí poznamenaném korupcí a nedostatkem příležitostí. Tu chudobu si často nevybrali,“ vysvětluje religionista.

„Z pražské kanceláře může Ježíšova chudoba znít jako správný ideál. Když vám ji ale někdo vykládá ve chvíli, kdy sami nemáte co jíst, vzniká v tom zřejmý rozpor,“ dodává.

Kde všude papež Lev XIV. během své africké cesty zastavil a jaká poselství přivezl? Někteří lidé v Africe jsou zároveň křesťané i vyznavači tradičních náboženství. Jak je možné žít s takovou dvojí náboženskou identitou a je to pro ně vůbec vnitřní rozpor? Odpovědi na nejen tyto otázky se dozvíte v nejnovějším dílu Hergot!u.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.