Paradoxy GMO v Evropě. Dostávají se modifikované organismy na náš stůl?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03584591.jpeg

Zvířata chovaná na maso jsou zejména ve velkochovech krmena geneticky modifikovanými organismy. Při jezení tohoto masa nekonzumujeme GMO, ale ona zvířata ano. Kuřata, prasata i krávy jsou krmeny směsí importované GMO sóji nebo kukuřice. Výjimkou jsou chovy ekologického zemědělství, ve kterých se musí používat krmivo v bio kvalitě a GMO je zakázané. Zdejší zemědělství nemá kapacitu uspokojit vysokou poptávku obyvatel po mase, respektive po krmivech pro zvířata, a tak je EU z 95 % závislá na dovozu transgenní sóji z Brazílie.

Je na místě zmínit, že zde nejsou pozorovány žádné dopady na zdraví zvířat ani lidí, a ať už jíme bio sóju nebo GMO sóju, nedochází k přenosu DNA z potravy. Pro úplnost je třeba doplnit, že se nemodifikují jen zemědělské plodiny a pojem geneticky modifikovaný organismus zahrnuje také třeba mikroorganismy uměle vytvořené v různých oblastech výzkumu, od vývoje léčiv po produkci energie z biomasy. Krom potlačení nebo zesílení vybraného genu je častou metodou také u plodin přenos genu z jiného organismu, čímž vzniká transgenní organismus. Relativně nově vyvinutá metoda CRISPR dává lidem ještě větší možnosti a kontrolu.

Výsledkem zdejšího vývoje je však paradox, kdy část veřejnosti protestuje proti uvedení GMO potravin na trh – například v souvislosti s dohodou TTIP o volném obchodu mezi EU a USA – a mezitím domácí masná výroba stojí na dovozu GMO krmiva už léta. Zároveň stále probíhá spor mezi zastánci a odpůrci genetické modifikace. Zastánci v ní často vidí způsob, jak efektivně nasytit rostoucí lidskou populaci navzdory škůdcům, chorobám a změně klimatu. Odpůrci v GMO vidí hrozbu pro genetickou i druhovou biodiverzitu a kontrolu firem nad potravinovou bezpečností a ještě menší nezávislost zemědělců.

03696277.jpeg

Evropské státy nejsou otevřené vůči geneticky modifikovaným organismům. Z velké části je to dáno obavami veřejnosti z produkce GMO potravin a potencionálních negativních dopadů na zdraví a životní prostředí. V Česku je povoleno jen pár genotypů plodin a jejich praktické pěstování je svázáno velmi přísnou regulací, která zemědělce odradila. V USA oproti tomu desítky modifikovaných druhů obilnin v tamním zemědělství dominují. Potravinové produkty z nich vytvořené nemusí v USA nést označení GMO na obalu. USA je světové centrum biotechnologií a genetického výzkumu a sídlí zde mnoho firem, které drží patenty na genetické kódy organismů. Nedávno byl také v USA ohlášen první komerční chov transgenního živočicha určeného k potravě pro lidi – lososa s přidaným genem pro rychlejší růst.

Spojené státy jsou GMO velmocí, přitom nejsou stranou mezinárodního Cartagenskéhoý protokolu o biologické bezpečnosti. USA má také největší osázenou plochu modifikovanými organismy, 70 milionů hektarů (8 Českých republik). Následují Brazílie a Argentina, přičemž dohromady mají státy Jižní Ameriky osázenou stejnou plochu jako USA samotné. Nejčastěji pěstované transgenní druhy jsou kukuřice, sója, řepka olejná a bavlník. Modifikovaný bavlník se pěstuje zejména v Indii. Většina světové produkce kukuřice je GMO, téměř 90 % sóji je také transgenní. To vše se odehrává většinou mimo Evropu. V celém světě se modifikované plodiny pěstují ve 28 zemích. Z 38 zemí, které pěstování naopak zakázaly, je většina evropských. Ve významném množství se v Evropě GMO pěstuje jen ve Španělsku – kromě tamních 140 000 hektarů (rozloha okresu Svitavy) modifikované kukuřice v podstatě jiná GMO produkce v EU neexistuje. Není jí nakloněna veřejnost ani zákony. Nakonec se ale GMO dostalo oklikou i k evropským konzumentům v podobě krmiv pro zvířata.

03584594.jpeg

Jelikož jsou negativní dopady GMO neprokázané a dlouhodobé hrozby tušené jen v delší budoucnosti, bude spor optimistů a pesimistů, důvěřivých a nedůvěřivých probíhat i nadále. Technologie GMO se mezitím dále rozvíjí a díky novým vědeckým metodám, jako je například CRISPR, bude nasazení GMO nejspíše dále akcelerovat. Samotné pěstování potravin však díky restriktivním zákonům evropských zemí bude probíhat jinde.