Pařížské útoky vyvolaly v kyberprostoru touhu po jednoduchých řešeních

Terorismus (ilustrační fotka: Charles Erbianco)
Terorismus (ilustrační fotka: Charles Erbianco)

Ve světle teroristických útoků v Paříži 13. listopadu se znovuoživila debata o enkryptovaných komunikačních kanálech na internetu. Mnozí politici začali opět volat po postavení takovýchto nástrojů mimo zákon. Podle drtivé většiny odborníků by však tento krok byl závažnou chybou. Další výraznou událostí v kyberprostoru byl pak zásah hnutí Anonymous, které tvrdí, že zablokovalo přes dvacet tisíc twitterových účtů spojených s Daeš. Ani tento útok není rozhodně jednoznačně dobrý.

Od lorda Carlilea na jedné straně Atlantiku po ředitele CIA Johna Brennana na straně druhé, hned po pařížských útocích z úst mnoha politiků začalo zaznívat jediné: nebýt enkryptované komunikace, útoky by se nestaly, proto ji musíme zakázat nebo přinejmenším razantně omezit. Nejde o nic nového. O něco podobného se začátkem letošního roku pokoušel britský premiér David Cameron – do doby, než byl umlčen veřejným míněním. Nejde ale jen o veřejnost. Volání po zákazu enkrypce ve světle terorismu totiž ignoruje jak názory většiny odborníků, tak fakta samotné přípravy pařížských útoků.

Čtěte také

Například podle New York Times totiž velká část komunikace mezi útočníky neprobíhala přes jakýsi sofistikovaný zabezpečený kanál, ale přes Facebook. Médii taktéž kolovala zpráva, že útočníci v přípravné fázi komunikovali přes těžko sledovatelné kanály v on-line hrách na PlayStation 4. Po zákazu herních konzolí však zdá se nikdo nevolá. Pravdivost tvrzení, že tak útočníci skutečně komunikovali, byla navíc zpochybněna už po několika dnech.

Tvůrce enkryptované e-mailové služby ProtonMail Andy Yen přirovnává volání po zákazu zabezpečených komunikačních služeb ke snaze přibít hřebíky vrata od stáje poté, co vám z ní kůň už utekl. Také upozorňuje právě na fakt, že teroristé spojení s Daeš nepoužívají pro komunikaci zdaleka jen zabezpečených kanálů, a zároveň na to, že případný zákaz pochopitelně nezabrání tomu, aby enkrypci teroristé používali nelegálně.

03516122.jpeg

Bezpečnostní komentátor John Little ve svém podcastu Covert Contact upozorňuje na absurditu populistického volání po zákazu enkrypce od politiků, kteří si druhým dechem stěžují na neustálé bezpečnostní leaky – jako v případě Hillary Clinton nebo zmiňovaného ředitele CIA Johna Brennana.

Až tragikomický je pak případ kyberodvety v podání hnutí Anonymous. Nejenže je jejich tvrzení o nahackování dvaceti tisíců twitterových účtů pravděpodobně značně přehnané, ale i kdyby se jim navíc tento útok skutečně povedl, napáchal by víc škody než užitku. Není nic jednoduššího než si založit nový twitterový účet a jediný, kdo by skutečně na vymazání rozsáhlé sítě džihádistů na Twitteru tratil, by byly bezpečnostní složky mnoha zemí, které z těchto účtů čerpají cenné informace. A nejedná se jen o podružná fakta. Minimálně v jednom případě vedly neopatrné tweety od bojovníků Daeš k jejich zabití dronem. Zbrklý krok Anonymous proto jde těžko oslavovat a spíš než cokoliv jiného potvrzuje odtržení hnutí od reality.