Pařížští antikváři zažívají těžké časy. Jejich nepřítelem není pouze pandemie

29. prosinec 2020

Čtyři sta let stará tradice francouzských bukinistů má na kahánku. Prodejní stánky s knihami rozprostírající se na čtyřech kilometrech podél řeky Seiny se možná stanou minulostí.

Jérôme Callais, předseda asociace antikvářů v Paříži, se v rozhovoru pro The Guardian vážně obává nejenom o svoji živnost. Na začátku roku mělo podle Callaiho ještě otevřeno 227 stánků s knihami, dnes je to 221 s tím, že 80 % z nich je víceméně až na slunečné víkendy trvale zavřených. A stánky, které i přes problematickou situaci otevřou, mají jen drobné výdělky. Například Callais vydělal v jednu neděli pouze 32 euro.

S bídou se pařížští bukinisté potýkají už třetí rok. V roce 2018 jim obchody kazily demonstrace Žlutých vest a o rok později to byly zase stávky dopravců, které jim ubíraly zákazníky. Pokud k tomu přidáme ještě pandemii a různá opatření, která byla v souvislosti s ní zavedena, jako například omezení cestování, můžeme si udělat dobrou představu o tom, jak na tom dnešní antikváři jsou.

Přitom jde podle Callaiho o velmi cennou profesi. „Bukinisté jsou přenašeči kultury. Nejsme obyčejní knihkupci. Když vyrazíte do knihkupectví, jdete tam za konkrétním účelem koupit knihu, zatímco tady se jen tak procházíte kolem našich stánků a my jsme šťastní. A navíc prodáváme to, co jiní knihkupci ne,“ popisuje výjimečnost svého povolání.

Callais také tvrdí, že jejich práce vlastně není ani tolik profese, jako spíš styl života. Ti, kteří takto prodávají knihy, to nedělají pro peníze (kterých se v této živnosti ani za běžných podmínek stejně nedá moc vydělat). Baví je na tom svoboda, čerstvý vzduch a kontakt, ať už se stálými zákazníky, nebo s turisty, kteří se po náplavce Seiny prochází.

Přečtěte si také Italský knihkupec bojuje proti velkým online obchodům a doručuje objednávky na kole.

Bukinista Jérôme Callais u svého stánku na nábřeží Seiny v Paříži
autor: Filip Pluhař
Spustit audio
  • Víte opravdu jistě, že jste kamarádi? Skoro polovina lidí má mylné představy o svých přátelích

    7. leden 2021
    přátelé, kamarádi, přátelství

    Podle vědců z Massachusettského technologického institutu má jen něco přes polovinu lidí správnou představu o tom, jak na tom je se svými přáteli. Vědci na toto zjištění přišli po provedení průzkumu mezi 84 známými. Ti měli na stupnici od 0 do 5 určit, jak moc přátelský jejich vztah je. Za nulou se skrýval výrok „moc ho neznám“, naopak pětka znamenala, že jde o jednoho z nejlepších kamarádů.

    Celých 94 % respondentů na začátku uvedlo, že se jejich odpovědi budou určitě shodovat s odpověďmi jejich známých. Nebylo tomu ale tak. Shodu vědci nalezli pouze v 53 % případů. O výsledcích výzkumu píše server National Geographic Česko.

    I předchozí provedené výzkumy, kterých se dohromady zúčastnilo 92 000 respondentů, vykazují úspěšnost shody mezi 34 a 53 procenty. Z průzkumů tedy vyplývá, že naše představy o vzájemném přátelství mohou být často dost zkreslené.

    Jedno možné vysvětlení nabízí americký vědec Alex Pentland. Ten tvrdí, že za naším mylným přesvědčením stojí snaha vidět sebe sama v lepším světle. Proto si pak nechceme připustit, že někdo, koho máme rádi, nás mít rád nemusí.

    Britský antropolog Robin Dunbar se zase mimo jiné věnoval ideálnímu počtu přátel. Podle jeho studie by to mělo být číslo 5. S tolika lidmi jsme podle Dunbara schopni udržet kvalitní přátelství. Mít mnoho přátel může naopak znamenat nižší vztahovou kvalitu. Vztahy nemusí být oboustranné anebo dostatečně silné.

  • Fanoušci starých hororů si přijdou na své. Youtubový kanál nabídne zdarma ke zhlédnutí historické filmy o kultovních monstrech

    7. leden 2021
    Z kultovního snímku Dracula z roku 1931

    Filmová monstra, jako jsou Drákula, Frankenstein, Mumie a další, se už dočkala mnoha zpracování. Jejich celé staré filmové verze nabídne během ledna youtubový kanál Fear: The Home Of Horror. Informoval o tom server ComicBook.

    Na zmíněném webu také můžete najít harmonogram, podle kterého se budou filmy na YouTube postupně přidávat. Klasická monstra si budete moci pouštět po dobu jednoho měsíce. Těšit se můžete například na zpracování Drákuly z roku 1931 nebo o deset let staršího Vlkodlaka. Dohromady by mělo být na hororový kanál přidáno 7 kultovních snímků.

    Zmíněné příšery se už delší dobu až na výjimky na plátnech neobjevují, začíná však svítat naděje na jejich opětovné vzkříšení. Minulý rok byla uvedena reinterpretace Neviditelného muže Jamese Whalea, konkrétně se jedná o film s názvem Neviditelný od Leigha Whannella. V tvůrčím procesu je však také další verze Drákuly a Vlkodlaka.

  • Francouzští učitelé úmyslně cenzurují svoji výuku o náboženství. Bojí se případných nepříjemností

    7. leden 2021
    Třída - žáci - škola - šikana - učitel

    Mezinárodní výzkumná agentura IFOP zveřejnila výsledky průzkumu, který si u ní nechaly provést think-tank Jean Jaurès a časopis Charlie Hebdo. Průzkum probíhal prostřednictvím elektronických dotazníků. Ty vyplňovali vyučující prvního a druhé stupně francouzského vzdělávacího systému. Tazatelé se učitelů ptali zejména na vliv náboženství na jejich výuku. Podobný průzkum se naposledy uskutečnil před třemi lety.

    Respondenti byli například dotazováni na to, jestli někdy ve své učitelské kariéře museli během výuky vynechat určitá náboženská témata, aby se vyhnuli případným incidentům ve třídě. 42 % vyučujících uvedlo, že tak museli někdy učinit. Největší podíl těch, kteří tak alespoň jednou v životě jednali, byl zaznamenán u vyučujících na francouzských lyceích, a to 55 %. Pokud bychom se věnovali pouze vyučujícím, kteří působí na druhém stupni francouzského vzdělávacího systému, zjistili bychom, že 5 % z nich se cenzuruje pravidelně, 22 % čas od času (ve srovnání s výzkumem před třemi lety jde o dvanáctiprocentní nárůst) a 22 % respondentů odpovědělo, že ano, ale jen zřídka.

    Dohromady se tak alespoň jednou v životě cenzurovalo 49 % učitelů na druhém stupni (jedná se o třináctiprocentní nárůst). Důležité je ale zmínit, že v metodologii výzkumu se nedočteme, kolik bylo ze zkoumaných učitelů na prvním stupni a kolik na tom druhém. Vzorek se skládal dohromady z 801 respondentů. O výsledcích letošního průzkumu informoval server Figaro.fr.

    Výzkum se mimo jiné věnoval také četnosti zkušenosti vyučujících se zpochybňováním oddělení náboženství od veřejného života. 39 % vyučujících uvedlo, že takové počínání zaznamenali alespoň jednou ve své kariéře ve školní jídelně, 30 % u příležitosti náboženských svátků a 27 % během školních výletů.

    Průzkum se konal 3 měsíce po vraždě učitele Samuela Patyho. Ten byl popraven islamistou potom, co svým žákům prezentoval ilustrace zesměšňující proroka Mohameda z časopisu Charlie Hebdo jako příklad svobody projevu. Výsledky průzkumu najdete tady.

  • V Dánsku běží na dětském programu animovaný seriál o muži s enormně dlouhým penisem. Má extrémní sledovanost

    6. leden 2021
    Z dánského dětského seriálu o Johnu Dillermandovi, muži s nejdelším penisem na světě

    John Dillermand je hlavním hrdinou animovaného pořadu, který aktuálně běží na dánské dětské televizi. Vypráví o jeho každodenních dobrodružstvích, která se mohou zdát celkem běžná. Co ale běžné není, je, že se příběhy často točí kolem hrdinova extrémně dlouhého přirození. Jeho penis se stává klíčem k řešení nejrůznějších problémů, jako třeba když se John vznáší nad městem kvůli balonkům, které si ke svému mužství přivázal. 

    Hned první díl má od 2. ledna už 140 000 zhlédnutí. Pro mnoho lidí jde však o velmi kontroverzní pořad a objevují se negativní reakce, které poukazují na to, že ukazovat penis dospělého muže dětem není žádoucí. Odbornice na vzdělávání Sophie Munsterová má na věc zcela opačný pohled a je toho názoru, že se jedná o progresivní a očekávatelný krok pro zemi, jako je Dánsko, která je zvyklá posouvat hranice pomocí humoru.

    Tvůrci seriálu tvrdí, že je důležité, aby děti lidské tělo a to, jak funguje, poznaly co nejdříve. „Roste přirozená zvědavost týkající se jejich těl a rozpaků z vlastního potěšení.“ Dánskému deníku The Local tvůrci ještě upřesňují, že délka penisu je natolik extrémní, aby děti poznaly, že se jedná o vtip.

    Podívejte se taky na příspěvek „Přišlo mi, že by měl být větší.“ Penisy jsou často zdrojem komplexů. Proč?

  • Seniorka ve svých 80 letech pracuje na výzkumu hub 5 dní v týdnu. Nalezla 20 nových druhů a nekončí

    6. leden 2021
    Pamela Catcheside

    Když jí bylo 58 let, zavřeli dívčí školu, ve které učila. Z počátečního smutku se dnes osmdesátiletá seniorka Pamela Catcheside dostala díky své vášni pro houby. Ta jí zabírá pět dní v týdnu. Deníku The Guardian se svěřila, že i dnes občas pracuje do noci.

    Ne vždy se ale houbami zabývala tak intenzivně jako v posledních dvaceti letech. Od roku 1962 učila v Londýně, poté přešla na školu v Birminghamu. Po narození dětí se přestěhovala do Austrálie, kde začala vyučovat na škole Woodlands v Adelaide. Zde zůstala až do roku 1999, pak odešla do důchodu. To ale rozhodně neznamenalo konec jejího pracovního života. Ještě v době, kdy studovala, našla Pamela zalíbení pro mykologii.

    Během dlouhé učitelské kariéry svůj vědomosti o houbách rozvíjela. Nejprve pracovala na projektu Fungimap, jehož cílem bylo mapovat australské houby a vzdělávat lidi, kteří se o ně zajímají. Poté se Pamela stala výzkumným pracovníkem v instituci State Herbarium. Za dobu, co zde pracuje, vytvořila téměř 5 000 herbářů, našla 20 nových druhů hub, 3 z nich dopodrobna popsala, a dokonce objevila zcela nový mykologický rod.

    Její životní rada zní takto: „Zjistěte, co vás baví, a najděte lidi, kteří to mají stejně. Nenechte se odradit. Pamatujte, že v osmapadesáti letech před sebou máte ještě dost dlouhou cestu, kterou je třeba využít a strávit roky stárnutí tím, co vás nejvíce baví.“

    Přečtěte si také Z houby kůže a z podhoubí cihla? Žádné sci-fi, ale realita, říkají Tomáš Rachunek a Jakub Skřivánek.

  • Legendární auto K.I.T.T. z Knight Ridera je na prodej. Přivézt vám ho může sám David Hasselhoff

    6. leden 2021
    Legendární auto K.I.T.T. z Knight Ridera je na prodej

    Jedním z největších taháků seriálového symbolu 80. let bylo v té době nevídané auto K.I.T.T., které neslo celý arzenál zbraní, dokázalo se samo řídit, skákat a hlavně mluvit. Jeho řidič, hlavní hrdina Knight Ridera, kterého hrál David Hasselhoff, ho chce nyní prodat v aukci.

    Podle webu Car and Driver Hasselhoff slíbil, že pokud finální cena přesáhne tu vyvolávací o 25 procent, sám vozidlo novému majiteli přiveze a předá. Auto typu Pontiac Firebird Trans Am z roku 1982, které herec vlastnil několik desítek let a hodlá ho prodat, je na zakázku vytvořenou věrnou kopií filmového originálu. Sice v sobě nemá zabudovaný arzenál, turbo a neumí mluvit, na pohled ale vypadá přesně jako K.I.T.T. Ze zveřejněných fotografií je vidět, že nespočet tlačítek na palubní desce svítí všemi barvami a aerodynamický volant je ten, který ze seriálu znáte.

    Odhad ceny vozidla vyšel na 175 000 až 300 000 dolarů. Aktuální nabídka činí 975 000 dolarů. Je tedy téměř jisté, že slavný herec s autem přijede až ke dveřím nového majitele vozu. Aukce končí 23. ledna.

  • Filmový festival v Göteborgu se i přes pandemii bude konat živě. Ovšem jen pro jednoho diváka

    5. leden 2021
    Švédský maják Pater Noster

    Zatímco jiné kulturní akce spoléhají pouze na promítání, pořadatelé největšího skandinávského festivalu ve švédském Göteborgu plánují živé vysílání. To proběhne na ostrůvku Pater Noster a kvůli koronavirové krizi se ho zúčastní pouze jeden člověk. Vybraný účastník, izolovaný od okolního světa, stráví na ostrově jeden týden nabitý filmy. Konkrétně se jedná o dny mezi 30. lednem a 6. únorem. Informoval o tom server IndieWire.

    Přihlásit se může kdokoliv už teď na webových stránkách festivalu. Z přihlášek potom pořadatelé vyberou několik uchazečů, kteří pak musí ještě absolvovat pohovor. Na základě toho bude vybrán účastník, který se festivalu osobně zúčastní. Uzávěrka přihlášek je 17. ledna.

    Jediný divák na ostrově Pater Noster bude mít za úkol psát každodenní report o filmech, které viděl, a o tom, jak prožívá svoji samotu. Důležité je zmínit, že kromě fyzické izolace zažívá i izolaci virtuální, neboť je zakázáno si na ostrov přinést svůj vlastní mobil či počítač. Zakázané jsou také knihy a další věci podobného druhu. Účastník však na oplátku dostane možnost navštívit ostrovní maják.

    Festival dále nabídne ještě dva velké izolované filmové sály, a to Skandinávskou arénu a Kino Draken. Promítání každého filmu bude opět určeno pouze jednomu divákovi. V aréně budou diváci usazeni přesně uprostřed kluziště mezi prázdnými tribunami, v Kině Draken si zase budou moci poslechnout povídání tvůrců jednotlivých snímků, kteří za nimi přijdou osobně do promítacího sálu.

    Pro zájemce, kteří nebudou mít to štěstí se akcí zúčastnit, je tu standardní online vysílání, které začne 29. ledna a skončí 8. února.

  • Taktika sahání na rybu brojí proti kultuře přesčasů. Mladí Číňané protestují flákáním proti systému

    5. leden 2021
    Číňané (ilustrační foto)

    Staré čínské přísloví ve volném překladu říká, že „v bahnitých vodách je jednoduché chytat ryby“, což si lidé vykládají tak, že by měl člověk okolní krizi využívat ve svůj prospěch. Podobnou taktiku teď veřejně propaguje mladá generace Číňanů v práci pod výrazem „sahání na rybu“ – touching the fish. 

    Co nejčastější pauzy na záchod, odpracování jen nejnutnějších povinností nebo hraní her na mobilu v práci je totiž podle mladých zaměstnanců ideální způsob, jak tiše a úspěšně protestovat proti pracovní kultuře, která je nutí pracovat přesčas za malé odměny. Informuje o tom server South China Morning Post.

    Nový trend začal být mezi mladými pracovníky populární po začátku pandemie koronaviru, kvůli níž firmy začaly pociťovat ničivé ekonomické dopady globální krize. Podle Jennifer Feng z pracovního serveru 51job.com je v současnosti běžné, že dvacátníci nepracují ve svých pozicích naplno kvůli nízkým platům a nereálným vyhlídkám na jejich zvýšení. Na čínských sociálních sítích tak jsou stále populárnější strategie podporující lenost v práci.

    „Nastav si na mobilu budík na to, že máš denně vypít osm sklenic vody a opustit svůj stůl v práci každých 50 minut,“ radí například šanghajský úředník v populárním příspěvku na čínské platformě Weibo. Další přispěvatel na stejné platformě dodává, že se nebude za tak malý plat vůbec snažit dělat cokoliv navíc. „Když moc pracuješ, jenom přinášíš smůlu svým kolegům, protože tvůj šéf zjistí, že jsi schopný udělat práci za další dva lidi. Ve výsledku ti stejně nezvýší plat, jenom po tobě vedení bude chtít, ať pracuješ více,“ vysvětluje uživatelka platformy Weibo pod přezdívkou Massage Bear svoji pracovní filozofii.

    Ve veřejném povědomí v Číně je ostatně zakořeněné, že pracovníci narození v 70. a 80. letech považují pracovní povinnosti za jednu z hlavních priorit svého života a jsou ochotni upřednostnit práci před flexibilnějším volným časem, jak uvádí server Inkstone.

    Generace Z (tedy lidé narození od poloviny 90. let zhruba do roku 2012) oproti předchozím generacím pak upřednostňuje více volného času a vyžaduje více prostoru pro vlastní rozvoj. Mladí Číňané změnou své pracovní filozofie kriticky vystupují proti současné podobě pracovního trhu, označované jako 996 – pracovní doba od 9 ráno do 9 večer, 6 dní v týdnu.

  • Delfíni umírají na záhadnou nemoc kůže. Přispívá k tomu i globální oteplování

    5. leden 2021
    Dermatitida na kůži uhynulého delfína

    Už v roce 2005 byli nalezeni první delfíni se zvláštním kožním onemocněním projevujícím se lézemi na povrchu kůže. Vědci si však dlouhou dobu lámali hlavu nad tím, co nemoc způsobuje. Nyní už to ale vědí. Nové vědecké poznatky byly zveřejněny ve studii Scientific Reports. O jejích výsledcích informoval server Ekolist.

    Ačkoliv se první takto nemocní jedinci objevili již před patnácti lety, vědcům pomohl až nález uhynulých delfínů v letech 2007 a 2009. Přirozené prostředí těchto druhů nebylo širé moře, ale jezera a řeky. I tam je ale voda slaná, pokud přes místa výskytu delfínů zrovna nepřejde velká bouře nebo cyklon nesoucí obrovské množství sladké vody.

    V malé koncentraci nevadí, pokud ale významně zředí původní slanou vodu, ve které se zvířata pohybují, dochází k poškození kůže – vzniká dermatitida a s ní i začarovaný kruh potíží. Na oslabeném zvířeti pak parazitují ještě další organismy. Poškození kůže sladkou vodou vede ke ztrátám iontů a proteinů, což oslabuje rezistenci delfínů proti další sladké vodě, která jim pak způsobuje otoky a vředy. Nemoc pak často končí smrtí.

    Otázkou stále je, jak takovým úmrtím zabránit. Cyklony a bouře jsou přírodní jevy, které známe od nepaměti. Problémem nejsou tedy jevy samotné, ale četnost jejich výskytu. S postupujícím globálním oteplováním takových výkyvů počasí přibývá a přibývat bude, což pro delfíny a jejich zdraví není dobrá zpráva.