Pátá dimenze americké imaginace. Jordan Peele vstupuje do Zóny soumraku

Jordan Peele zastřešuje nejnovější restart proslulé série The Twilight Zone
Jordan Peele zastřešuje nejnovější restart proslulé série The Twilight Zone

Kromě hororu My nás režisér a scenárista Jordan Peele momentálně zve i do Zóny soumraku. Stal se zastřešující osobností nejnovějšího restartu proslulé povídkové série The Twilight Zone. Jeden z pilířů americké popkultury 60. let je u nás prakticky neznámý, takže není na škodu se podívat, kam nás to tvůrce komplexních a provokativních hororů zavádí.

Znělky původní Zóny soumraku, která se vysílala v letech 1959–1964, začínaly vždycky krátkou průpovídkou, kde hlas moderátora upozorňoval diváky, že vstupují do „páté dimenze“, což je „dimenze představivosti“, „tajuplná země, jejíž hranice jsou určovány imaginací“ a dveře do ní „otevíráte klíčem imaginace“. Připomínání imaginace bylo v tomhle případě na místě. Zóna soumraku totiž do velké míry byla výletem do kolektivního nevědomí americké střední třídy své doby.

Ze seriálu The Twilight Zone, díl Nightmare at 30,000 Feet

Seriál, za nímž stál úspěšný televizní producent Rod Serling, svým způsobem je pradědečkem všech možných fantastických povídkových seriálů současnosti, ale rozhodně bychom si ho neměli plést s hororem. Spíš než seriálům jako Příběhy z krypty nebo Masters of Horror se podobá Spielbergovým Neuvěřitelným příběhům nebo u nás notoricky známým Krajním mezím. Rod Serling se naopak pohyboval ve vodách denního snění běžných Američanů o tom, kdyby přes fasádu každodennosti proniklo něco neobvyklého s nádechem nadpřirozena. Mnoho příběhů mělo moralizující nádech a často sklouzávalo někdy do sentimentality, ale mnohem častěji do lehce strašidelné fantaskní nálady. V jednom z prvních dílů hlavní hrdina zničehonic zabloudí do roku 1936, tedy do doby svého mládí, a prožije tam spoustu nostalgických chvilek. Další epizoda si zase hraje s typicky americkou vánoční figurou Santy Clause. Seriál je také silně ovlivněný tehdejším kapitalistickým, obchodnickým pohledem na svět – je plný nadpřirozených mocností typu Osudu, Smrti či Ďábla, které vystupují jako podomní obchodníci nebo pečliví úředníci, kteří s hrdiny uzavírají různé smlouvy.

K nejzajímavějším epizodám ale patřily ty, které se inspirovaly tehdejší sci-fi literaturou. Serling z tehdejších fantastických povídek často vycházel. Mezi epizodami najdeme adaptace povídek Henryho Kuttnera, Ambrose Bierceho nebo Jerome Bixbyho. Některé scénáře přímo napsali známí spisovatelé Richard Matheson a Charles Beaumont. Nejlepší epizody tak mají strukturu dobrých sci-fi povídek s údernou pointou. Například epizoda Konečně dost času vypráví o brýlatém knihomolovi, který je nadšený z toho, že přežil nukleární holocaust, protože má konečně dost času si číst – tedy až do chvíle, než se mu rozbijí brýle. Na svou dobu hodně originální, až shyamalanovsky záludné finále měla i jiná z epizod věnovaných hrozbě atomové války, adaptace Mathesonovy povídky Třetí od slunce. Další povídky byly solidní variace na klasická žánrová témata – Invaze vyprávěla o stárnoucí osamělé ženě z venkova, která bojuje proti miniaturním mimozemšťanům, Nový exponát si zase hraje s hororovým motivem oživlých voskových figurín.

Poté co původní Zóna soumraku skončila, se Serling na konci 60. let vrátil s podobně laděným a také hodně známým povídkovým seriálem Night Gallery. Samotná Zóna spala až do roku 1983, kdy se skupina fanoušků, kteří na Serlingově seriálu vyrůstali, rozhodla do „páté dimenze“ vrátit. Těmi fanoušky byli Steven Spielberg, Joe Dante, John Landis a George Miller, tedy jedni z nejslavnějších hollywoodských režisérů 80. let. Jejich Zóna soumraku: Film z roku 1983 patří k tomu nejlepšímu, co pod touto značkou kdy vzniklo. Všechny čtyři povídky, ze kterých je složená, jsou mimořádně povedené, ale nejvíc za zmínku stojí Danteho fantasmagorická přehlídka zdivočelé dětské fantazie It's a Good Life a Landisova povídka Time Out, která je nekompromisním komentářem k rasismu.

V roce 1985 se Zóna soumraku dočkala prvního restartu. V porovnání s dnešními seriály působí epizody z této řady hodně chudě a zastarale, přesto se mezi nimi dají najít zajímavé kousky. Hlavně proto, že seriál tentokrát z ještě větší části tvořily slavné osobnosti sci-fi literatury. Podíleli se na něm George R. R. Martin, J. Michael Straczynski nebo Harlan Ellison a jednotlivé epizody vznikly podle povídek Rogera Zelaznyho, Theodore Sturgeona nebo Grega Beara. Zóna se probrala k životu ještě jednou s dalším rebootem roku 2002. Jeho moderátorem byl Forest Whitaker a scénáře tentokrát naopak nevycházely ze sci-fi povídek téměř nikdy. Restart byl hodně vlažně přijatý a skončil po jedné sezóně.

Ze seriálu The Twilight Zone, díl The Comedian

Nejnovější reboot spojený se jménem slavného autora společenskokritických hororů Uteč a My Jordanem Peelem se zřejmě bude také spoléhat spíš na imaginaci televizních scenáristů než na bohatou zásobárnu povídek současných autorů literární fantastiky – a dost možná ke své škodě. Zatím jsme mohli vidět první dvě epizody. Úvodní díl Komik je dobře napsaný civilní příběh s lehkým nádechem magického podivna a mírným moralizujícím šťouchancem v nejlepší tradici klasické Zóny soumraku – začínající neúspěšný stand-up komik v něm zjistí, že dokáže publikum rozesmát jen v případě, že zároveň nechá beze stopy zmizet nějakou osobu, kterou zná.

Druhá epizoda je remake jednoho z klasických příběhů původní Zóny soumraku nazvaného Noční můra ve výšce 20 000 stop a napsaného podle povídky Richarda Mathesona. Příběh o hrdinovi, který se právě zotavil z psychického zhroucení a cestou letadlem si všimne, že na jednom z křídel sedí podivné monstrum, se už předtím dočkal jednoho remaku – George Miller ho zpracoval jako jednu z epizod filmu Zóna soumraku z roku 1983. Tvůrci nové verze se od původního scénáře výrazně odchýlili – monstrum z křídla zmizelo, ale paranoidní nálada zůstala. Epizoda si nenápadně, ale vtipně hraje s předsudky, které máme vůči cestujícím v letadle, které vidíme poprvé v životě. Obě epizody tedy dělají čest originálu, budou ale mít velkou konkurenci v povídkovém seriálu Black Mirror. Ten také vychází ze staré Zóny soumraku, ale zabývá se aktuálnějším a naléhavým tématem moderních technologií. Peele se každopádně zatím v Zóně soumraku solidně zabydluje a doufejme, že se mu tam bude dařit i nadále.

Více o osudech knihomolů po nukleárním holocaustu, smrtící stand-up komedii a kolektivním nevědomí Ameriky si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.