Péčí a citlivostí proti intenzivnímu hospodaření. Umělecká komunita hledá možnosti změny v LESe

Sára Jan Märc. JSME LES: O inteligenci rostlin a mezidruhové komunikaci
Sára Jan Märc. JSME LES: O inteligenci rostlin a mezidruhové komunikaci

LES je společenství pro pěstování, teorii a umění. Proměnlivá komunita, která se nepravidelně vrací na pozemek v Orlických horách, odkoupený spolkem Are, za účelem osvobodit kus země od intenzivního hospodaření a uvolnit jej k experimentování s jinými způsoby soužití organismů na poškozené planetě. Zatím poslední víkendové setkání v lese prozkoumávalo inteligenci rostlin a možnosti mezidruhové komunikace.

Co nebo kdo je vlastně LES? V úzkém smyslu slova jde o organizátorky činné ve výtvarných oborech kolem Institutu úzkosti a spolku Are, jako jsou Edith Jeřábková, Zuzana Blochová, Adéla Korbičková, Barbora Kleinhamplová nebo Eva Koťátková. Obecně ale jde o konkrétní místo s lesem a loukou kousek od rybníka Šušek, sumu organismů žijících na tomto území a společenství lidí, kteří chtějí svoje aktivity s tímto místem dlouhodobě provázat, aby mohli sledovat proměny přírody v součinnosti s jinými strategiemi hospodaření.

„Hospodaření vždycky myslí ekonomicky, ale umění si může dovolit navrhnout modely, které jsou vzdáleny jen užitku, a tím pádem může zkoušet úplně jiné chápání nás všech v krajině,“ vysvětluje Edith Jeřábková, proč je smysluplné pokoušet se využít zkušeností nabytých ve světě umění ve prospěch kusu lesa s loukou. „Snažíme se zaměřovat na oblast péče. To je princip, který koreluje s filozofií ekofeminismu, která nás poslední dobou zajímá,“ zmiňuje Bára Kleinhamplová myšlenkový proud, z kterého vychází přístup organizátorek při nakládání s lesem a který má být protiváhou k intenzivnímu hospodaření.

Jožka Čermák

Víkend věnovaný inteligenci rostlin a mezidruhové komunikaci byl nabitý programem. Socioložka Tereza Stöckelová přednášelo o vzájemné metabolizaci organismů, která spoluutváří mezidruhová společenství, ekolog ze spolku Pago Pago Josef Čermák hodnotil špatný stav českých lesů, kurátoři Karina Kottová a Piotr Sikora vodili účastníky po nočním lese a připodobňovali jeho biotop k uměleckým institucím. Večer se sedělo u ohně a bubnovalo s místními, spalo se ve stanech přímo na louce. Výrazným prvkem programu byla lesní kuchyně, o kterou se staral výtvarník David Fesl s kurátorkou a umělkyní Zuzanou Blochovou a která minimálně třikrát denně vyprodukovala pro asi osmdesát účastníků fantastická jídla z místních surovin. „Veškeré jídlo, které tu připravujeme, bereme ze starých receptů. Snažíme se les využít ve všech surovinách, k snídani jsme měli například vývar z mladého mechu. Celou dobu tady pracujeme s fermentováním, odležením, macerováním, pečeme zeleninu v zemi,“ popisuje program lesní kuchyně David Fesl.

Pečená zelenina. JSME LES: O inteligenci rostlin a mezidruhové komunikaci

Společenství LES ztělesňuje probíhající obrat umění směrem k přírodě. K tomu už došlo mnohokrát, ale tentokrát nejde o krajinomalbu v plenéru nebo romantické opěvování přírody, jako spíš o záchrannou misi při boji s vlastním environmentálním žalem, mizející biodiverzitou a bohatstvím přírodních zdrojů, jako je voda nebo stromy. Paradoxně právě tato téměř katastrofická výchozí pozice v sobě možná skrývá potenciál změny.

Jaký je tajný život rostlin? A proč se umělecká komunita rozhodla odkoupit kus lesa a trávit v něm čas? Pusťte si celou reportáž.