Pendleři, Pražáci, řidiči kamionů, ale i zdravotníci čelí v koronakrizi diskriminaci a nevraživosti

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Koronavirus

V Čechách vznikla první dotazníková studie věnující se dopadům koronavirové krize na společnost. Její autor Michal Pitoňák některé nálady obyvatel dokonce označuje za morální paniku. Nevraživosti lidí čelí pendleři, řidiči kamionů, ale i Pražáci nebo zdravotníci.

„Jakákoliv nemoc, které jsme vystaveni a které neumíme čelit, vyvolává silné iracionální emoční reakce, říkám tomu morální panika,“ vysvětluje Michal Pitoňák, autor studie Já a covid-19, kterou připravil spolek Queer Geography ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví. Studie mapuje dopady současné pandemie nového koronaviru na naše zdraví a naše životy. O morální panice se mluvilo už v 80. letech v souvislosti s rozšířením nemoci AIDS. Pitoňáka překvapilo, jak širokou paletu diskriminačních zkušeností současná situace přinesla.

Michal Pitoňák

Pocit diskriminace, který nějak souvisel s probíhající pandemií, zažilo ve dvou týdnech před vyplněním dotazníku v různých situacích 11 procent respondentů. Nešlo přitom primárně o lidi nakažené koronavirem. „Identifikovali jsme několik skupin lidí, kteří jsou nevraživosti a diskriminaci nyní vystaveni častěji, např. pendleři, řidiči kamionů či lidé, kteří se vrátili z lyžařské dovolené v Itálii,“ říká výzkumník. Své o tom vědí také tzv. Pražáci – jejich cesty na chaty a chalupy na venkově místní někdy komentovali negativně a považovali je za „prašivé“. Navzdory skutečnosti, že o zdravotnících se mluví zejména jako o hrdinech v první linii, i oni sami ve svém okolí zažili někdy překvapivý distanc, jak vyplývá ze studie.

„Partnera odvezla sanitka s podezřením na covid-19, lidé si to natáčeli na video a přeposílali si to,“ cituje Pitoňák jednu z odpovědí, která popisuje, jak morální panika dopadla na životy konkrétních lidí. Strach z onemocnění vedl některé zaměstnavatele k tomu, aby své zaměstnance po návratu z dovolené v Itálii nepustili do práce ani po uplynutí čtrnáctidenní karantény, dokud nebudou mít od lékaře potvrzeno, že jsou zdrávi. Některým z nich však ze stejného důvodu nebyla poskytnuta lékařská péče.

Jak prožíváme nastavená vládní opatření? Jak probíhající pandemie ovlivňuje naše duševní zdraví? A jak zacházíme s médii v době koronaviru? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v Diagnóze F a ve výsledcích studie Já a covid-19, kterou připravil spolek Queer Geography ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví.