Pendleři, Pražáci, řidiči kamionů, ale i zdravotníci čelí v koronakrizi diskriminaci a nevraživosti

„Jakákoliv nemoc, které jsme vystaveni a které neumíme čelit, vyvolává silné iracionální emoční reakce, říkám tomu morální panika,“ vysvětluje Michal Pitoňák, autor studie Já a covid-19, kterou připravil spolek Queer Geography ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví. Studie mapuje dopady současné pandemie nového koronaviru na naše zdraví a naše životy. O morální panice se mluvilo už v 80. letech v souvislosti s rozšířením nemoci AIDS. Pitoňáka překvapilo, jak širokou paletu diskriminačních zkušeností současná situace přinesla.

Michal Pitoňák|foto: Barbora Linková,Český rozhlas

Pocit diskriminace, který nějak souvisel s probíhající pandemií, zažilo ve dvou týdnech před vyplněním dotazníku v různých situacích 11 procent respondentů. Nešlo přitom primárně o lidi nakažené koronavirem. „Identifikovali jsme několik skupin lidí, kteří jsou nevraživosti a diskriminaci nyní vystaveni častěji, např. pendleři, řidiči kamionů či lidé, kteří se vrátili z lyžařské dovolené v Itálii,“ říká výzkumník. Své o tom vědí také tzv. Pražáci – jejich cesty na chaty a chalupy na venkově místní někdy komentovali negativně a považovali je za „prašivé“. Navzdory skutečnosti, že o zdravotnících se mluví zejména jako o hrdinech v první linii, i oni sami ve svém okolí zažili někdy překvapivý distanc, jak vyplývá ze studie.

Čtěte také

Vzkazy ze Samotky: Překonala jsem vyhoření, ale pozitivní test mě vrátil do izolace

„Partnera odvezla sanitka s podezřením na covid-19, lidé si to natáčeli na video a přeposílali si to,“ cituje Pitoňák jednu z odpovědí, která popisuje, jak morální panika dopadla na životy konkrétních lidí. Strach z onemocnění vedl některé zaměstnavatele k tomu, aby své zaměstnance po návratu z dovolené v Itálii nepustili do práce ani po uplynutí čtrnáctidenní karantény, dokud nebudou mít od lékaře potvrzeno, že jsou zdrávi. Některým z nich však ze stejného důvodu nebyla poskytnuta lékařská péče.