Pesach jako příležitost přejíst se macesů i osvobodit se od nabubřelosti. Jak se slaví sederová večeře?

19. březen 2021
Ve vlastní šťávě

Kromě Velikonoc se zakrátko slaví také svátek Pesach, jeden z velkých svátků, oslavující vyjití Židů z Egypta. Spolu s Radkou Lím Labendz, která studovala judaistiku, a šéfkuchařem izraelského původu Noamem Daromem jsme probrali, jakým způsobem slaví Pesach oni u svých stolů, jak je potřeba připravit na svátky kuchyni, i to, jak spolu souvisí svoboda a zákaz kynutí.

Pesach jako takový připomíná vysvobození židovského národa z Egypta, laik tuší, že kromě jiného souvisí i s nekvašeným chlebem zvaným maces nebo maca (anglický přepis matza, matzo). Ten má poměrně velký symbolický význam, a ačkoli jsou jinak obilniny během Pesachu zapovězené, matza je naopak „přikázaným“ jídlem.

„To vysvobození probíhalo celkem rychle, a protože byl kvapík, Židi ani nestihli napéct chleba, tedy nenakynul jim. A na připomínku toho se celý Pesach jedí macesy – ale jinak žádné jídlo, které je kvašené. Postupně během tradice do toho napadala i rýže, těstoviny, fazole a spousta dalších věcí,“ vysvětluje s nadsázkou Radka, která nejen o rodinném životě spojeném se židovskými tradicemi píše i blog Kusanec a v tuto chvíli pracuje na založení značky moderní judaiky DVAŠ.

Kromě obilnin, které se považují za nečisté, tedy chamec, se během osmidenního svátku vynechává i to, co připomíná mouku, mohlo by být za ni zaměněno, hrozí nakvašením nebo z toho jde mouka umlít – tomu se říká kitnijot a ve většině židovských tradic se tyto věci také nekonzumují.

Divadlo z krabice od macesů

Židovská rodina před svátky věnuje velké úsilí úklidu domova a všech drobečků se zbaví s razancí, kterou může běžný jarní úklid jen závidět. Některých věcí se ale člověk (nebo třeba vláda) tak úplně vzdát nechce, například zásob zrn či mouky na období do příští sklizně – ty je třeba na toto období krátkodobě prodat mimo židovskou komunitu.

Mimochodem, příprava macesů podle tradice nesmí trvat déle než 18 minut, takže je to i pro zkušeného pekaře poměrně náročná zábava a správně jejich pečení probíhá pod dohledem rabína, aby mohly být schváleny ke konzumaci na Pesach (košer le pesach).

„Ta příprava se měří až na sekundy a poslední léta stojíme doma se stopkami a spíš pro zábavu je pečeme – důležitý je čas od začátku míchání suroviny až do okamžiku pečení. To je třeba 6–7 minut,“ popisuje Noam (protože pečení trvá dalších přibližně 10–11 minut).

„Pro mě je Pesach o svobodě. A i v češtině je hezká spojitost s tím, jestli se touhle dobou necítím nějak nakvašeně, nekvasí ve mně nějaká zloba, nejsem náfuka – je to hezká příležitost přemýšlet nad věcmi, od kterých se můžu osvobodit,“ dodává Radka kontext.

„Zní to trochu jako skurpulentní svátek, kdy nic nemůžeš, ale je to vlastně jinak. Začíná sederem, což je večeře, kdy se čte Hagada – vyprávění. Naší povinností je vyprávět si příběh vyjití z Egypta, kde je spousta písniček a příběhů, a jde o to, předat tuhle tradici dětem… Navíc je fakt veselo, musí se u toho taky vypít čtyři poháry vína,“ vysvětluje Radka.

„Z hlediska jídla nesmí na sederovém talíři chybět různé pochoutky, na které se musí děti ptát a my jim odpovídat – opravdu se bavíme o každé z těch věcí a třeba o tom, proč vezmeme tu zeleninu a ponoříme ji do slané vody,“ dodává Noam.

Znázornění deseti ran egyptských

Na stole nesmí chybět macesy, miska se slanou vodou a sederová mísa s pěti druhy potravin – karpas (zelenina), maror (hořké byliny), charoset (sladká pasta připomínající maltu), zro'a (upečená kost) a bejca (vejce). „Je na to navázaná spousta symboliky, na kterou si díky tomu mohou děti sáhnout – slzy Izraelitů v Egyptě nebo moře, které se rozestoupilo, hořká zelenina, protože bylo otroctví hořké…“

A nejen interpretace se vyvíjí a každý rok mění a přidávají, jak vysvětluje Radka: „V poslední době se i ty tradice rozšiřují, někteří lidé přidávají třeba pomeranč nebo my si dáváme fair trade zrnka kávy, abychom si uvědomili, že i v dnešní době existují otroci a je dobré se o tom s dětmi bavit.“

Kolik macesů je zapotřebí sníst a jak se s nimi dá kreativně pracovat v kuchyni? Bez jaké hry nejde ukončit večeři a jak Noamovi chutnalo na skutečně ortodoxní sederové večeři? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.