Pět měsíců protestů v Bělorusku. „Silové složky mají dost co ztratit,“ říká o jejich násilí analytik

20. prosinec 2020
Evropa Plus

Část běloruské veřejnosti už skoro pět měsíců protestuje proti zmanipulovaným prezidentským volbám, v nichž opět zvítězil Alexandr Lukašenko. Lidé na demonstracích žádají vypsání nových svobodných voleb a policie je rozhání s brutální silou. Tu si vysvětluje analytik Michal Lebduška tím, že členové silových sborů mají hodně co ztratit: „Režim si tyto složky v podstatě vychoval. Na místní poměry mají velmi dobré platy. Kdyby režim padl, oni budou první, kdo by šel před soud.“

Analytik Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) připomíná v pořadu Evropa Plus i novou taktiku opozice, která za pomoci moderních technologií odhaluje a zveřejňuje identitu některých příslušníků mocenských složek.

Čtěte také

„Už se objevily i příběhy lidí, kteří byli odhaleni, byla zveřejněna jejich identita. Jsou známé případy, kdy se od nich odvrátili jejich rodiny, známí a přátelé. Tohle samozřejmě fungovat může, ale v individuálních případech, ne ve velkém měřítku,“ tvrdí. 

Zástupkyně ředitele Prague Civil Society Center Gabriela Svárovská zdůrazňuje, že peníze od lidskoprávních organizací ze světa pomáhají také monitorovat a zaznamenávat činy páchané mocenskými složkami režimu.

Doufejme, že jednou přijde v Bělorusku moment pro vyrovnání se s minulostí, a pak bude potřeba vědět, kdo vydával jaké rozkazy.
Gabriela Svárovská

„Je třeba přinášet informace, aby lidé věděli, co se děje. Je to důležité i z hlediska budoucnosti. Doufejme, že jednou přijde v Bělorusku moment pro vyrovnání se s minulostí, a pak bude potřeba vědět, kdo vydával jaké rozkazy. Kdo stál na té straně zla. Dokumentace má význam nejen pro současné nebo budoucí sankční seznamy, ale i dovnitř země. Aby bylo jasné, kdo je kdo a kdo nese konkrétní odpovědnost,“ vysvětluje Svárovská.

Čtěte také

Netroufá si ale odhadnout, jak dlouho ještě vydrží Bělorusové klást odpor Lukašenkovu režimu. Prezident stojí v čele země od roku 1994. 

„Současná aktivita občanů Běloruska je nebývalá nejen ve vytrvalosti, ale i v množství lidí, kteří chodí na demonstrace. Jsou to lidé, kteří nebyli dříve politicky aktivní. Viděli jsme pochody důchodců, žen, dělníků z továren, kteří se snažili dát najevo svou nespokojenost. To nejsou jen mladí aktivisté. Tato mobilizace je určitá kvalitativní změna a to se, myslím, už zpátky nevrátí,“ věří Svárovská z Prague Civil Society Center.

Právě demokratická opozice v Bělorusku letos získala prestižní Sacharovovu ceny za svobodu myšlení. Ocenění udělované Evropským parlamentem si mohli v Bruselu převzít jen ti z opozice, kteří žijí v nuceném exilu nebo nejsou právě ve vězení.

Poslechněte si celou Evropu Plus, která se situaci v Bělorusku věnuje.

autor: Pavel Novák
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.