PETA navrhuje ukončit používání idiomů „nepřátelských“ vůči zvířatům

jaguár

Organizace PETA, bojující za práva zvířat, zveřejnila tweet, ve kterém se ohrazuje proti používání některých frází, které považuje za nepřátelské vůči zvířatům. 

Doporučuje nahrazení některých anglických idiomů jinými, které vyznívají lépe. Místo „zabít dva ptáky jedním kamenem“, ekvivalentu českého „zabít dvě mouchy jednou ranou“, tak navrhuje požívat radši „nakrmit dva ptáky jedním vdolkem“. „Stejně jako začalo být nepřijatelné používání rasistického a homofobního jazyka, fráze, které trivializují krutost na zvířatech, zmizí, až více lidí začne oceňovat zvířata pro to, čím jsou, a začne ‚přinášet domů bagely‘ namísto slaniny,“ vysvětluje PETA na svém twitteru. Příspěvek pochopitelně přitáhl velkou pozornost a řada lidí na něj reagovala jízlivými komentáři. 

Spustit audio
autor: David Krkoška
  • Domorodé kmeny amazonských pralesů čelí genocidě, varují experti

    8. říjen 2019
    Kayapové

    Poslední dobrovolně izolované brazilské domorodé kmeny zažívají podle antropologů genocidu, která je důsledkem politiky prezidenta Jaira Bolsonara. Země pod jeho vládou rekordně těží v amazonských pralesích a dochází k ohrožování a napadání tamních domorodců.

    Podle britského deníku The Guardian, který situaci v regionu dlouhodobě sleduje, se na krajně pravicového Bolsonara teď v otevřeném dopise obrátili přední světoví specialisté na ekologii i antropologii. Zastánci ochrany původních domorodých obyvatel Amazonie zbystřili potom, co byl z Brazilské agentury pro domorodé záležitosti bez udání důvodu propuštěn Bruno Pereira, jeden z předních odborníků na izolované kmeny. Pereira byl aktivním zastáncem ochrany původních obyvatel, letos vedl mimo jiné za poslední desetiletí největší výpravu za domorodci. Jeho propuštění si vědci vykládají jako další krok ke zrušení zákonné ochrany kmenů, což má Bolsonarova vláda v plánu. Brazilští domorodci dobrovolně žijí v nulovém nebo jen v minimálním kontaktu s civilizací. Celkově na brazilském území amazonského pralesa žije 240 domorodých etnik. Patří mezi ně například Kayapové, osmiapůltisícový kmen, který čelí stále častějším útokům od nelegálních dřevorubců, těžařů a horníků. Za Bolsonara se podle místních organizací počet takovýchto napadení zdvojnásobil. Minulý týden oznámil ministr těžby Bento Albuquerque, že návrh zákona, který umožní těžbu na území původních obyvatel, bude připraven do konce října.

    Přečtěte si taky Brazilský prezident Bolsonaro dal po pár hodinách ve funkci pralesy do rukou zemědělské lobby.

  • V Číně se snaží vyšlechtit vepře těžkého jako lední medvěd. Chtějí tím vyřešit nedostatek vepřového

    8. říjen 2019
    Velké prase

    „Čím větší, tím lepší“ je nejnovějším heslem čínských farmářů a zemědělských úředníků.

    V roce 2018 Čínu postihla velká epidemie afrického moru prasat, který zredukoval jejich stavy asi o 40 %. Důsledkem je nedostatek vepřového na trhu a radikální zvýšení jeho ceny – a to se Číňanům, kteří jsou vyhlášení milovníci tohoto masa, nelíbí. Celostátní i místní politici chtějí předejít případným nepokojům, a tak se farmáři po celé zemi snaží vyšlechtit co největšího vepře, aby tím vyrovnali nedostatečný počet zvířat. Import vepřového z ciziny totiž apetit čínských strávníků není schopen pokrýt. Například farmáři Pang Congovi z Čuangské autonomní oblasti Kuang-si v jižní Číně se podařilo vykrmit prase na váhu 500 kilogramů. Tolik váží průměrný samec medvěda ledního. Za takový kus může na jatkách dostat asi 10 000 juanů, to je přibližně 33 000 korun a zhruba trojnásobek průměrné mzdy v hlavním městě oblasti Nan-ningu. O to samé se snaží nejen další malí farmáři, ale i největší producenti masa v zemi. Průměrná váha jatečných zvířat se v některých velkochovech už zvýšila ze 110 na 140 kg.

  • Na Filipínách se rychle šíří virus HIV. Prý za to mohou seznamovací aplikace

    7. říjen 2019
    Kondomy

    Virus HIV se na Filipínách šíří rychleji než kdekoli jinde. Odhadovaný počet nově nakažených se v zemi na jihovýchodě Asie od roku 2013 až do loňska více než zdvojnásobil. Podle specializované agentury zřízené Organizací spojených národů, která má za cíl boj s AIDS, situace dosahuje mezi mladými muži až epidemických měřítek.

    Přijít na to, proč tomu tak je, může být těžké a experti se o tom mohou dohadovat, někteří aktivisté si však myslí, že za šířením stojí seznamovací aplikace. Jak píše web amerického deníku The Wall Street Journal, podle nich aplikace podnítily promiskuitu v zemi, kde kvůli tradičním sociálním normám lidé příliš nepoužívají kondomy a mnohdy ani nemají ponětí o nástrahách nechráněného sexu. Více než tři čtvrtiny nemocných z 67 395 lidí, kteří byli na Filipínách diagnostikováni HIV pozitivní od ledna 1984 do května tohoto roku, se o své nákaze dozvěděli v posledních pěti letech. Z nich se okolo 96 procent lidí nakazilo během sexu. Z valné většiny jde o homo- a bisexuální muže ve věkovém rozmezí 15 až 34 let. Jak píše web Axios, filipínská vláda proto začala podporovat sexuální výchovu na školách. Ve spolupráci s neziskovými společnostmi též nabízí HIV testy před gay kluby a na velkých akcích, například koncertech.

    Podívejte se taky na Průlom v léčbě globální epidemie AIDS je tady, lékaři vyléčili druhého člověka s virem HIV.

  • Ženy i muži hůře snášejí kritiku od šéfek, tvrdí americká studie

    7. říjen 2019
    Šéfová

    Když vůbec první ministryně zahraničí Spojených států amerických Madeleine Albrightová někde mluví na veřejnosti, často říká jednu větu: „V pekle je zvláštní místo pro ženy, které nepomáhají ostatním ženám.“

    Citát české rodačky se objevil na hrnečcích, tričkách i kelímcích na kávu. Slavná diplomatka svou metaforou naráží na jednu věc: ženy na vedoucích pozicích jsou pod větším drobnohledem svých mužských, ale i ženských podřízených než jejich mužští kolegové. Jak píše magazín The Quartz, takový trend naznačuje výzkum Martina Abela z Middlebury College. Přišel na to díky experimentu, při němž nabral 2700 lidí, nechal je dělat stejnou práci a ke každému z nich přiřadil fiktivního mužského či ženského šéfa. Tito „šéfové“ pak hodnotili vykonanou práci: každý pracovník dostal zprávu se svým hodnocením a podpisem šéfky nebo šéfa. Lidé poté vyplnili dotazníky, v nichž se Abel ptal na to, jakou získali zkušenost a jak by popsali chování svého nadřízeného. Závěry studie, která je dostupná pod tímto odkazem ve formátu PDF, mluví jasně. Jak muži, tak ženy negativně hodnotili kritiku od šéfek. „Kritika od manažerek zdvojnásobuje počet pracovníků, kteří nechtějí v budoucnu pro firmu pracovat, a vede k 70% poklesu uspokojení z práce než v případě kritiky od manažerů,“ popisuje Abel.

  • Potápěči našli antickou loď plnou skvěle zachovaných lahví 1800letého kečupu

    7. říjen 2019
    Starověky kečup

    Objev prakticky neporušeného římského plavidla z třetího století našeho letopočtu byl sám sobě úžasnou zprávou.

    Na jeho palubě ale potápěči našli pravý poklad, desítky dokonale zapečetěných hliněných amfor a v nich ty nejvybranější pochoutky antického impéria – olivový olej, víno a garum, omáčku srovnatelnou s moderním kečupem. „Garum byl prostě chutí Říma, takový kečup na všechno,“ cituje server The Local britského šéfkuchaře Hestona Blumenthala, který se zabývá historickou kuchyní. „Tehdy byli lidé do garumu úplně zbláznění a přidávali ho všude, obsahovalo ho 90 % všech jejich receptů,“ dodává. Omáčka z kvašených rybích vnitřností, vína, olivového oleje a koření byla tak populární, že se ve velkém vyráběla ve Španělsku a převážela se do Říma. Odtud se distribuovala po celé říši. Archeologové z Baleárského institutu námořních archeologických studií teď nález podrobně zkoumají a radost jim dělá nejen populární starověký kečup, ale i sám vrak lodi. Ten se potopil velmi rychle, zřejmě potom, co narazil na skálu, a je proto skoro nepoškozený. Podle mallorského ministerstva kultury jde o jeden z nejlíp dochovaných vraků v celém Středomoří.

    Podívejte se taky na Mořští archeologové našli nejstarší nedotčený vrak lodi na světě. Pochází ze starověkého Řecka a Archeologové objevili v Norsku vikingskou pohřební loď, speciální radar ji našel jen asi půl metru pod zemí.

  • Na výročí 150. narozenin Mahátmy Gándhího někdo z hrobky ukradl jeho popel

    7. říjen 2019
    Mahátma Gándhí

    Popel, který byl po atentátu na duchovního vůdce v roce 1948 uložen v Bapu Bhawan ve střední Indii, zmizel v den Gándhího 150. narozenin.

    Zloděj po sobě v hrobce nechal nápis „zrádce“, který načmáral přes Gándhího podobiznu. Podle zpravodajského serveru BBC policie vloupání do chrámu vyšetřuje jako „urážku na cti s úmyslem narušit mír“. Zaměří se teď prý na kamerové záznamy z okolí Bapu Bhawanu. Server The Wire dává nápisy i krádež do souvislosti s Gándhího vstřícným postojem k muslimskému náboženství a jeho vyznavačům. Za uklidnění vztahů mezi hinduisty a muslimy držel duchovní vůdce několikrát hladovku a byl za svou vstřícnost k jinému náboženství silně kritizován už v průběhu života. Stala se mu osudnou, v roce 1948 vlivného duchovního zavraždil hinduistický aktivista Nathuram Gódsé. Mahátma Gándhí vedl nenásilné hnutí odporu proti britské koloniální nadvládě v Indii. Většina Indů ho stále označuje za „otce národa“.

    Přečtěte si taky Kastovní systém v Indii jen tak nepadne, říká Pavel Hons z Orientálního ústavu AV.

  • Austrálie, Nový Zéland nebo Island – podle studie zde po globální katastrofě znovu povstane lidstvo

    4. říjen 2019
    Výzkum viru chřipky

    Ostrovní národy jsou podle vědců z University of Otago ve Wellingtonu na Novém Zélandu a ze společnosti Adapt Research největší nadějí humanity, pokud dojde k propuknutí pandemie. Právě ony zajistí pokračování lidského rodu v případě vymření značné většiny jeho populace.

    Jeden z autorů studie publikované v časopise Risk Analysis je přesvědčený, že riziko vyhynutí lidstva nikdy nebylo větší a roste úměrně s rozvojem technologií. „Objevy v oblasti biotechnologie by mohla doprovázet genetickým výzkumem vyvolaná pandemie ohrožující náš druh jako takový,“ tvrdí profesor Nick Wilson z University of Otago. „Přestože nositelé nemoci mohou snadno překračovat hranice, tak právě soběstačný ostrov může být útočištěm izolované, technologicky zběhlé populace, která by mohla po katastrofě znovu obydlet Zemi.“ Kritéria, podle kterých výzkumníci hodnotili ostrovní národy, zahrnovala kvality jako lokace ostrova, jeho populace, zdroje nebo společnost. Nejlépe ze srovnání vyšla Austrálie, protože se jedná o ostrov, který je „rozlehlý a s nadměrnými zdroji energie a jídla“. Další v pořadí se umístily Nový Zéland a Island. Zprávu přinesl server Reykjavík Grapevine.

  • Stromem roku 2019 je osamělá borovice na břehu zatopené vsi

    4. říjen 2019

    Osmnáctý ročník soutěže o nejsympatičtější českou dřevinu zná svého vítěze. Anketu Strom roku, ve které hlasovalo přes šestnáct tisíc lidí, vyhrála Chudobínská borovice.

    Ta roste nad břehem Vírské přehrady na Vysočině a přezdívá se jí Královna zatopeného údolí. Osamělý strom zvítězil v konkurenci dalších jedenácti, když dostal celkem 4 394 hlasů. Chudobínská borovice je významný exemplář borovice lesní. Roste na nepřístupném skalnatém ostrohu u bývalé obce Chudobín. Tu v 50. letech 20. století nechala zatopit komunistická vláda. Strom je teď kvůli ochrannému vodnímu pásmu nepřístupný, jeho krásy si už před napuštěním Vírské přehrady všímali malíři i fotografové. 350 let stará borovice je opředená různými pověstmi a zůstává pro místní symbolem odolnosti proti změnám klimatu i tomu, jak krajinu mění lidé. Vítězství v anketě se pojí s odborným zásahem stromolezce a borovice taky postupuje mezi sedmnáct evropských vítězů v anketě Evropský strom roku. Kompletní výsledky ankety najdete tady.

    Přečtěte si taky Dva zdravé vzrostlé stromy musí na Vinohradech ustoupit sportovišti. Obyvatelé sepisují petici a Fotbal ustoupil umění. V rakouském Klagenfurtu roste uprostřed stadionu les.

  • Ryze ženská expedice vyráží na dvouletou plavbu po oceánech, bude zkoumat znečištění plasty

    3. říjen 2019
    Plachetnice

    Na začátku října vypluje z Velké Británie v rámci projektu eXXpedice první část ryze ženského týmu. Ten bude po dva roky plachtit přes oceány, v plánu má zdolat celkem 38 000 námořních mil.

    Cílem ženské mise je přispět k vědeckému výzkumu znečištěných vod, výzkum mikroplastů i upozornění na to, že ženy jsou stále podceňovány jak ve vědeckých profesích, tak jako kapitánky lodí. Zakladatelka eXXpedice Emily Penn svoje plány oznámila loni v prosinci. Od té doby se jí přihlásilo skoro deset tisíc žen z celého světa, které se plavby chtěly účastnit. Momentálně je obsazena polovina z tří set volných míst celé mise. Účastnice jsou ve věku mezi 18 a 57 lety a pochází ze tří desítek zemí. Jsou to vědkyně, umělkyně, lékařky, manažerky, odbornice na ekologii i management nebo zkušené i méně zkušené námořnice. Česko v květnu během plavby z Fidži na Vanuatu zastoupí doktorka přírodních věd Jana Darmovzalová. „eXXpedice je jedinečnou příležitostí k vytvoření komplexního obrazu o stavu našich moří a výzkum, který v rámci cesty provedeme, je velmi potřebný,“ říká Penn. Námořní mise začíná v Plymouthu a vede přes Azory, Panamské ostrovy, Perth, Kapské Město, Bermudy, Island a Oslo zpět do Velké Británie. Cestu lodi můžete sledovat tady.

    Podívejte se taky na Britka se už více než rok plaví sama na plachetnici. Chtěla poznat svou zem z nové perspektivy.