Pila u Kutné hory zaměstnává lidi z ubytoven. Sociální podniky má podpořit připravovaný zákon

25. srpen 2014

Miroslav Horváth zaměstnává v sociálním podniku pět lidí na pile a pět lidí na úpravu zeleně po městě. Kdyby je nezaměstnal on, skončí na úřadu práce. Přestože jsou všichni jeho zaměstnanci na pracovním trhu znevýhodnění, jeho firma je tak úspěšná, že si do budoucna plánuje nezávislost na dotacích. Sociální podniky jako tenhle mohou na trhu zaplnit pozice, o které běžné firmy nestojí, šetřit státní výdaje a zaměstnávat ty, kteří jinde nemají šanci.

V České republice funguje asi 200 sociálních podniků, jejichž primárním cílem není zisk, ale rozvoj lokalit. Polovinu výdělku reinvestují do vlastního rozvoje. Drtivá většina z takových podniků u nás zaměstnává zdravotně postižené. „Podle údajů z pracovního trhu zůstává v evidenci úřadu práce 44 % lidí déle než 1 rok, průměr v zemích OECD je jen 34 % – je vidět, že hlavně neumíme dostat na trh práce lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Zdravotně postižených je z toho množství jen 10 %, teď by tedy bylo namístě zvýhodňovat zaměstnavatele, kteří se rozhodnou dát práci těm ostatním,“ říká Alena Zieglerová z vládní Agentury pro sociální začleňování.

03192848.jpeg

Horváthovým zaměstnancům je přes padesát let, nejsou kvalifikovaní, většina byla dlouhodobě registrovaná na úřadu práce, bydliště mají na ubytovnách. „Vyřešil jsem to tak, že jsem vzal z každé rodiny jednoho, co mi kdo doporučil, tenhle umí tohle, tenhle zas tohle, ze začátku to bylo na dohody, pak na smlouvy. Teď jsou tady dva na štípačce, dva jsou na pásový pile a jeden je řidič,“ říká Horváth. Jeho účetnímu zabírá část pracovní doby dopisování s exekutory, každému ze zaměstnanců už od nich přišlo několik obálek. Radku Čurejovi, který je tu nejkratší dobu, poslali exekuci na rok a půl staré dítě kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad.

„Já jsem byl na ČKD, vzali mě tam, přišel jsem, všechno mi tam ukázali a pak ráno přišla zpráva, ať nechodím. I když sháním podnájem, tak první otázka je: Jste Rom? Tak bohužel, my už máme svoje zkušenosti,“ říká Radek, který se chce z ubytovny dostat do bytu v Kutné Hoře.

Pan Pešta Rom není, zkušenosti s exekutory má ale taky, nedávno vyhořel a Horváth ho teď ve spolupráci s oblastní charitou bude stěhovat. „Není zas tak těžký sehnat práci, ale není to dneska jistý, dělají to tak, že vás šoupnou na technický na tři měsíce, pak vás vyhoděj a vemou další, dneska se to dělá takhle.“

Kromě oblastní charity spolupracuje firma s městem, s městskými lesy a dalšími organizacemi – pro fungování sociálního podniku je spolupráce s místní municipalitou klíčová. I Horváth zdůrazňuje, že jeho podnik získává mnoho zakázek díky vstřícnosti místních radních. Na mzdy svých zaměstnanců čerpá dotace z evropských fondů, je však hrdý na to, že stroje si dokázali pořídit za vlastní díky dobrým zakázkám, a věří si, že příští rok zvládnou fungovat i bez dotací.

03192847.jpeg

Podporu čerpá Horváthova firma stejně jako ostatní sociální podniky zatím pouze z evropských fondů, změnit by to ale měl připravovaný zákon o sociálním podnikání. „Ve Velké Británii existuje zákon, který zavazuje zadavatele veřejných zakázek, aby si vybírali podle toho, jestli firmy mají přidanou sociální hodnotu, tedy sociální podniky, které přispívají k úsporám města,“ říká Zieglerová. Jako příklad země, ve které sociální podnikání funguje přes 30 let, uvádí kulturně a historicky blízké Rakousko. „Můžeme se tam podívat, co to tam udělalo s trhem. Sociální podniky působí v segmentu, kde se jiným pracovat nevyplatí, jsou to oblasti prospěšné pro místní municipality, třeba odvoz odpadu. Zpravidla jsou sociální podniky prospěšné pro všechny strany, které se tohoto způsobu podnikání účastní,“ vysvětluje Zieglerová a dodává, že zaměstnávat znevýhodněné je pro stát levnější, než když lidé zůstávají na úřadu práce. „5 měsíců nezaměstnaný člověk stojí stát asi 21 tisíc (pokud berete v úvahu částku, kterou do něho stát investuje, a peníze, které člověk nevydělá a neodvede na daních), zatímco mzda toho člověka by rozhodně nebyla takto vysoká, a navíc by ještě pracoval. Z hlediska státu se to jednoznačně vyplácí, a proto jsou mnoha státy tyto podniky podporovány.“ Plné znění nového zákona o sociálním podnikání by mělo být hotové koncem roku 2015.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.