Písek se chce stát prvním českým „smart city“, městem řízeným informačními technologiemi

město Písek

Z Písku se nejspíš stane první české město, které systémově zavede koncept tzv. smart cities. Co si pod tím představit? Třeba chytré parkování, zlepšení komunikace s úřady nebo snazší dopravu po městě. První projekty by rád Písek spustil už během příštího roku. Jeden z důvodů, proč zrovna toto třicetitisícové město, objasňuje místostarosta Josef Knot: „Máme ideální velikost, určitý volný finanční obnos a nacházíme se v relativně bohaté oblasti s největší průmyslovou zónou v Jižních Čechách.“ A sídlí zde i firma Schneider Electric, která už má zkušenosti s technologiemi pro chytrá města. Ta bude na unikátním systému pracovat společně s Fakultou dopravní ČVUT, Technologickým centrem Písek a IBM. Jednou z důležitých součástí nového chytrého města bude sběr dat a jejich vyhodnocování. K tomu budou pomáhat i chytrá čidla. Ta chce Písek instalovat při výměně pouličního osvětlení třeba do pouličních lamp. Dále je má v plánu umístit třeba i na odpadkové koše, díky čemuž budou pak sběrné stanice bezdrátově informovány o jejich plnosti. Díky senzorům a datům z nich získaným by se mělo zjednodušit i spravování chodu města. Pomoct by mohla třeba i při parkování, řízení dopravy anebo využití tras MHD. Data budou moci využít také záchranné složky a hasiči. Součástí celého konceptu jsou i plánované veřejné stavby – nový veřejný bazén a čistička vody. Chytré systémy budou také pohánět i hlavní náměstí, které má brzy projít revitalizací. Na náměstí bude snížen počet parkovacích míst, ale řidiči díky senzorům získají přehled o těch místech, která ještě nejsou obsazena. Podobně to bude fungovat i v chystaném parkovacím domě. Ten bude mít k dispozici i nabíjecí stanici pro elektromobily a hybridní vozy. Chytrým městům je nyní také nakloněna Evropská unie, která s tímto konceptem počítá v rámci strategie Horizont 2020. Písek chce proto vytvořit systém, který by se tak mohl stát vzorem i pro další města. Zájem o spolupráci už projevilo například Bavorsko nebo Rakousko.

Spustit audio
autor: Karolina Zikmundová
  • „Možná dokáže léčit jakoukoli rakovinu,“ říkají vědci o objevené imunitní T-buňce

    21. leden 2020
    T-buňky obklopují rakovinotvorné buňky

    Tým z Cardiffské univerzity zřejmě objevil způsob, jak zastavit rakovinu prostaty, prsu, plic a dalších druhů. Výsledky, které tým profesora Andrewa Sewella publikoval v časopise Nature Immunology, zatím nebyly testovány na pacientech, podle vědců ale mají „obrovský potenciál“.

    To, co imunologové objevili, je složka lidského imunitního systému. Ten se dokáže bránit nejen infekcím, přirozeně taky útočí na rakovinové buňky. Sewellům tým se zaměřil na nekonvenční a dřív nezkoumané způsoby, jak by se naše imunita mohla s nádory vypořádat. Takzvané T-buňky, které v krvi našli, jsou imunitní buňky – tělo prohledávají a posuzují, jestli existuje hrozba, kterou je třeba zničit. Biologové z Cardiffu zjistili, že tyhle buňky by zřejmě dokázaly účinně zaútočit na širokou škálu druhů rakoviny. „Vidíme šanci efektivně léčit každého pacienta. Dřív nikdo nevěřil, že by to bylo možné,“ řekl Andrew Sewell britskému informačnímu serveru BBC. „Naše výzkumy ukazují, že by mohla být jedna univerzální léčba, vhodná pro každého, kdo rakovinou onemocní. Jediný typ T-buněk by to mohl dokázat,“ dodal. Ve výzkumu se uvádí, že cardiffský tým objevil T-buňku, jejíž receptor v laboratoři našel a zneškodnil širokou škálu rakovinných buněk, včetně karcinomů plicních, kožních, krevních, tlustého střeva, prsu, kostí, prostaty, vaječníků, ledvin i děložního hrdla. Zdravé tkáně nechala buňka nedotčené. To, jak přesně funguje, biologové pořád nevědí, mají ale podle svých slov už představu o tom, jak by její umění aplikovali v praxi. Daniel Davis, profesor imunologie na Univerzitě v Manchesteru, ale dodává: „V současné době se jedná o úplně základní výzkum, opravdovým lékům pro pacienty ještě blízko nejsme.“

     

  • Vláda schválila rozšíření chráněných území kolem Labe

    21. leden 2020
    Kaňon Labe

    Když Česko v roce 2004 vstupovalo do Evropské unie, jednou z podmínek bylo vytvoření národní části evropského systému chráněných území Natura 2000, který chrání nejcennější přírodní oblasti. Na jeho rozšíření o dvě nová území se v pondělí dohodla česká vláda. Ochranu nově získalo území Louky u Přelouče, kde žije vzácně velká populace modrásků.

    Už dříve chráněné území kaňonovitého údolí Labe v Českém středohoří, kde je řeka stále ještě blízká přírodnímu stavu, bylo rozšířeno o vzácné štěrkopískové náplavy s unikátními biotopy. Obě oblasti byly dlouholetými předměty sporů mezi ministerstvy a návrhy na jejich zařazení na seznam Natura 2000 byly opakovaně vyřazovány. Česká republika tím porušovala evropské směrnice a vysloužila si kritiku od Evropské komise. Někdejší ministr dopravy Dan Ťok, jehož resort blokoval zvýšení ochrany obou lokalit, za to v roce 2016 dostal ekologickou anticenu Ropák roku, kterou každoročně uděluje organizace Děti Země.

  • Australan a Španěl dali mezi sendvičové chleby planetu Zemi

    21. leden 2020
    Australan a Španěl dali mezi sendvičové chleby Zemi

    Etienne Naude, student z australského Aucklandu, si už delší dobu myslel na přípravu speciálního sendviče. Mezi toastové chleby chtěl sevřít planetu Zemi. S jeho jednou polovinou v Austrálii vycházela druhá část na Španělsko. V době univerzitních prázdnin, kdy se prý nedělo nic zajímavého, našel na Redditu ve Španělsku podobně smýšlejícího mladého muže, jehož jméno média neuvádějí.

    Jak píše server Guardian, jeden kus chleba položili na Bucklands Beach v Aucklandu, druhý plátek uzavíral sendvič ve Španělsku. „V mapách Google jsme si našli naši přesnou polohu, co největší přesnost jsme ladili pomocí obrazových dat,“ řekl Naude australskému webu RNZ. „Organizaci nám trochu ztěžovalo to, že mezi námi byl dvanáctihodinový posun,“ dodal. Aby si tvůrci sendviče mohli být jisti, že se neminuli, na španělské straně Naudův kolega položil chlebů rovnou devět, do čtverce tři krát tři. Podle serveru Guardian je první sendvič vyrobený z planety Země připisován americkému umělci Ze Frankovi, který v roce 2006 zorganizoval položení plátků baget na Novém Zélandu a ve Španělsku.

  • Pracujme s tím, co známe už tisíce let, a budujme hloupá města, vyzývají urbanisté

    21. leden 2020
    Rákosový ostrov na jezeře Titicaca

    Neexistuje žádná konkrétní definice inteligentního města, platí ale, že v nich najdete high-tech věcičky, kamery a senzory na každém rohu určené ke sledování všech a všeho. Shromažďují a sbírají data, následně je vyhodnocují a využívají k tomu, aby život v lokalitě byl ještě plynulejší než před deseti minutami. Přesto se inteligentní technologie nelíbí všem.

    Ne každý chce být sledován, ne každý si myslí, že mít všechno high, tech a digi je užitečné. „Můžeme třeba taky prostě jen přemýšlet hlavou,“ říká Shoshanna Saxe z University of Toronto. „V takzvaných inteligentních městech je správa mimořádně složitá, se všemi druhy nepředvídatelných zranitelností,“ napsala v červenci pro deník The New York Times. Upozornila ve svém textu na to, že technologie stárnou rychle. „A co se stane, když senzory selžou? Mohou si města dovolit drahé týmy technického personálu a zároveň ty, kteří budou dělat práci, která je třeba? Pokud inteligentní data identifikují silnici, která potřebuje opravit, pořád musí přijít lidé s asfaltem a válcem,“ říká Saxe a vyzývá k přesměrování lidské energie směrem k budování „skvělých hloupých měst“. „Pro většinu výzev, kterým teď čelíme, nepotřebujeme nové technologie ani nové nápady, potřebujeme vůli, prozíravost a odvahu využívat to nejlepší ze starých nápadů,“ dodává Saxe.

    Ochránit a zachovat znalosti přírodních zákonů, které k budování sídel využívaly generace už staletí před námi o to se snaží i Julia Watson, která vyučuje urbanismus na Harvardu a Kolumbijské univerzitě. Jak píše server The Guardian, měli bychom podle ní vzkřísit starodávné znalosti a města budovat v souladu s přírodou, používat ekologická řešení a dobře hospodařit s vodou. Watson teď vydala knihu s názvem Lo—TEK: Design by Radical Indigenism, která je výsledkem více než dvaceti let zkoumání původních inteligentních sídel. Urbanistka navštívila obyvatele Ma'dan v Iráku, kteří tkají budovy a plovoucí ostrovy z rákosu, od kmene Zuni v Novém Mexiku se učila stavět terasovité zahrady, které zachycují a skladují vodu, kráčela po živých mostech spletených z kořenů stromů, které odolávají nepřízni počasí líp než jakákoli lidská stavba a které umožňují kmeni Khasi v severní Indii cestovat mezi vesnicemi během monzunových povodní. „Nemusíte neustále přepisovat to, co víte, abyste šli kupředu,“ říká Watson. „Stačí přeskočit a vložit tradiční čínskou technologii založenou na přírodě do něčeho nového a úžasného. Můžete tak vytvářet krásná a funkční města,“ dodává.

  • Čína, největší uživatel jednorázových plastů, je brzy úplně zakáže

    20. leden 2020
    Plastová igelitová taška

    Čína, která je jedním z největších producentů a uživatelů plastů na světě, představila plán pro snížení používání plastů na jedno použití v celé zemi. Nerozložitelné tašky budou zakázány ve velkých městech do konce letošního roku, do roku 2022 by měly vymizet úplně ze všech měst. Během letoška mají restaurace přestat používat plastová brčka, od příštího roku platí zákaz i pro ně.

    Čína se už léta snaží vypořádat s odpady, které vygeneruje 1,4 miliardy občanů. Největší skládka v zemi o velikosti přibližně sta fotbalových hřišť je už plná, a to o 25 let dřív, než se předpokládalo. Jak uvádí britský zpravodajský server BBC, jen za rok 2017 měla Čína shromáždit 215 milionů tun komunálního odpadu z domácností, údaje o jeho recyklaci ale nejsou k dispozici. Podle online publikace Our World in Data, která pracuje s daty Oxfordské univerzity, vyprodukovala Čína za rok 2010 asi 60 milionů tun plastového odpadu, následovaná Spojenými státy s 38 miliony tun. V čínském národním plánu pro dalších pět let je i zákaz plastových sáčků v roce 2022, i když obchody prodávající čerstvé potraviny budou prý osvobozeny do roku 2025. Zakázána bude také výroba a prodej plastových sáčků o tloušťce menší než 0,025 mm. Restaurace musí snížit používání jednorázových plastových předmětů o 30 %. Hotelům plán zakazuje nabízet plastové předměty na jedno použití zdarma.

    Čína není jedinou zemí v Asii, která zakročila proti plastům na jedno použití. Thajsko začátkem roku oznámilo, že ve velkých obchodech zakázalo plastové tašky na jedno použití, od příštího roku bude zákaz platit pro celou zemi. Indonéské hlavní město Jakarta zakazuje v obchodech i na trzích plastové tašky na jedno použití od června. Země taky přestaly přijímat kontejnery s odpadem z cizích zemí. V Evropě schválil v březnu Evropský parlament celounijní zákaz prodeje plastových výrobků na jedno použití, včetně talířů, příborů, brček či vatových tyčinek. Platit začne příští rok. V pátek český ministr životního prostředí Richard Brabec rozhodl, že Česko nebude zavádět plošný systém zálohování PET lahví. Současný systém sběru je podle něj funkční a Česko plní evropské cíle.

  • Maskáče do vesmíru! Nová složka armády USA představila svou uniformu a internet se baví

    20. leden 2020
    Bojová uniforma United States Space Force

    Voják musí mít uniformu. I ten, jehož polem působnosti je vesmír. US Space Force jsou sice novou vojenskou silou jedné z největších armád světa, bohužel ale oblečenou do „starých“ šatů. A s tím vyvstává řada otázek.

    Dotaženo až do absurdních konců, kam to umí velmi dobře hnát internetoví humoristi, je třeba se ptát, jaký maskáčový vzor je nejvhodnější pro boj ve vesmíru. Rozhodně to nebude klasická „lesní“ kombinace odstínů zelené a hnědé, jak vypadají uniformy jednotek nyní. „US Space Force používá stejné uniformy, jaké mají momentálně ve výstroji armáda i letectvo, a to z důvodu úspory nákladů, které by přineslo navrhování a výroba nového stejnokroje,“ vysvětluje lakonicky twitterový účet vesmírných složek. Svou váhu má i argument, že příslušníci těchto jednotek budou (aspoň prozatím) celkem pochopitelně operovat převážně na zemi. Takové vysvětlení samozřejmě ale internetovým posměváčkům nestačí. Kromě upozorňování na rozdíly mezi maskáčovým vzorem a stereotypní představou o barvě vesmíru pozastavují se hlavně nad nevyužitou příležitostí, kterou návrh uniforem pro nevšední vojenskou sílu představuje. Ostatně vzorů najdeme v popkultuře dostatek, třeba legendární uniformy Hvězdné flotily, vesmírné průzkumnicko-vojenské síly ze seriálu Star Trek. US Space Force byly z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa ustaveny 20. prosince minulého roku. Jejich jádro tvoří vojáci, kteří byli součástí Vesmírného velitelství zřízeného již dříve v rámci letectva.

  • Britský diabetik bojuje s potravinovým odpadem – dojídá jídlo po ostatních

    20. leden 2020
    Restaurace -  zbytky

    Andrew Mayers je proti vyhazování jídla a vadí mu, kolik tun potravin putuje do popelnic. Navzdory své diagnóze diabetu 2. stupně se rozhodl žít z toho, co ostatní nedojí a co by vyhodili do koše. I když jsou to třeba jen dvě koblihy a okurka.

    „Dojídám po svých dětech. Tak můžu klidně dojídat po ostatních lidech,“ vyjádřil se pro britský zpravodajský deník The GuardianAndrew dále píše, že se odjakživa snaží vzdorovat nezdravému stravování, které život ve městech podporuje. Navzdory rodině, přátelům i znepokojeným lékařům se rozhodl zkusit to se zbytky. Kamarádi mu začali přezdívat Gutter Gourmet, gurmán z kanálu, jeho praktický lékař neskrýval znepokojení a všichni si tak trochu mysleli, že se mladý muž zbláznil. „Přestal jsem chodit do supermarketů, kupovat jídlo s sebou nebo navštěvovat fast foody. Nepřestal jsem jíst, co nabízejí, jen nekupuju ty věci, které ostatní lidi vyhazují, nepodporuju další plýtvání. Je to moje vlastní food aplikace, zadarmo,“ dodává. Britský vládní poradní orgán Wrap odhaduje roční potravinový odpad na 10,2 milionu tun, na domácnosti z toho připadá 7,3 milionu tun. Britská ekologická neziskovka Hubbub už dříve spočítala, že stravování se v řetězcích rychlého občerstvení produkuje jen v Británii ohromujících 11 miliard položek převážně nerecyklovatelného odpadu z obalů ročně, od obalových kartonů po ubrousky a plastové příbory.

    „Nadzdvihla mě i ta apatie jednotlivců, kteří říkají, že v tak globálním problému sami nic nezmůžou,“ říká Mayers. „Když jsem ležel v nemocnici, pacient na vedlejší posteli si od personálu objednal večeři a snídani, a pak je vůbec nejedl, protože mu jeho příbuzní přinesli něco lepšího. Ptal jsem se ho, jestli mu nevadí, že to jídlo, všechna energie a čas, které jeho přípravu stály, prostě půjdou do koše. Bylo mu to jedno. Přitom jediné, co by musel udělat, bylo nezaškrtnout několik políček ve formuláři,“ dodává. Andrew Mayers si způsob svého stravování nemůže vynachválit. „Styl kanálový gurmán je pro mě očividně to pravé. Trochu víc cvičím, jím menší porce a míň kalorické jídlo. Jsem s těmi, kteří žijí tak, aby co nejvíc šetřili vodu. S těmi, kteří nelétají. Je to všechno jen o rozbití spotřebitelských škatulek. A karta se obrací,“ říká.

  • Masa horké vody, přezdívaná blob, v Tichém oceánu zabila téměř milion mořských ptáků

    17. leden 2020
    Uria aalge - alkoun úzkozobý

    Za méně než rok zahynul asi milion mořských ptáků. Na vině je podle vědců z Washingtonské univerzity obří „blob“ neboli masa horké vody v oceánu.

    Studie zjistila, že tito ptáci, převážně druhu alkoun úzkozobý, pravděpodobně zemřeli na vyhladovění. Většinu mrtvých ptáků příliv nikdy nevyplaví, takže přestože bylo nalezeno podél pobřeží Aljašky, Washingtonu, Oregonu a Kalifornie asi 62 000 kusů, vědci odhadují celkový počet uhynulých zvířat kolem milionu. Alkouni úzkozobí vyhladověli proto, že pro přežití musí sníst minimálně takové množství potravy, které se rovná asi polovině jejich tělesné hmotnosti. Stále teplejší oceán však umožnil rybám, jako je losos nebo halibut, metabolickou vzpruhu, ulovili si mnohem více potravy a pro ptáky to znamenalo boj o přežití kvůli omezené nabídce malých ryb.

    Blob, který katastrofu způsobil, pochází z mnoho let trvajících kritických vln veder dotýkajících se právě mořské vody a je pravděpodobně způsoben počasím s velkým množstvím tlakové výše. Poprvé se objevil v roce 2013. Meteorologický fenomén známý také jako El Niño urychlil zvyšování teplot, které začalo v roce 2015, v roce 2016 pak teplota mořské vody vzrostla o 6 stupňů nad běžný průměr. Tlakové výše se tvoří tehdy, když se hmota vzduchu ochlazuje, smršťuje a stává se hustší, a zvyšuje tak hmotnost atmosféry a tlak povrchového vzduchu.

    Dalším z důsledků oteplení vody je také rozmnožení škodlivých řas podél západního pobřeží USA, což stálo rybolov finanční ztráty ve výši milionů dolarů. Uhynula rovněž další zvířata, například lachtani, papuchalci chocholatí a kosticové velryby. Nedostatek jídla měl kromě úhynu za následek také menší rozmnožování v celém regionu. Již zmiňovaní alkouni po hromadném vymírání stále nedoplnili své počty.„Velikost a rozsah tohoto selhání nemá žádný precedens. Bylo udivující a alarmující, jak velký dopad na mořský ekosystém má nepřetržité oteplování oceánu,“ řekl John Piatt, vedoucí výzkumný pracovník z Washingtonské univerzity. Mezitím na pobřeží Washingtonu vznikl další obrovský blob, který nyní sahá až k Aljašskému zálivu a stále roste.

  • Po smrti stromem? Stačí se nechat pohřbít v kokonu Capsula Mundi

    17. leden 2020
    Capsula Mundi

    Vaše uhlíková stopa na zemi nekončí smrtí. I po ní je vámi planeta znečišťována – hlavně kvůli dřevu, syntetické výplni nebo kovům v běžně užívaných tradičních rakvích a také betonu zpevňujícímu hroby. Italští designéři teď přichází s novým řešením.

    „Na výrobu těchto materiálů, které potřebujete jen po velmi krátký čas a pak skončí v zemi, je využíváno také značné množství energie. Navíc trvá poměrně dlouho, než se rozloží,“ říká Jennifer DeBruyn, docentka biosystémového inženýrství a věd o půdě na univerzitě v Tennessee. Italští designéři Raoul Bretzel a Anna Citelli však možná mají řešení. Nese latinský název Capsula Mundi – „kapsle světa“. Jde o organickou rakev ve tvaru vejce a může fungovat i jako urna pro uložení popela zesnulého. Po pohřbení se rozložitelná skořápka rozlomí a ostatky poskytují živiny stromku vysazenému přímo nad nimi.

    Bretzel a Citelli si myslí, že smrt je spjatá s konzumerismem stejně jako život. Jejich cílem je proto vytvořit hřbitovy plné stromů místo náhrobků, redukovat odpad a proměnit smrt v nový život. Nápad přišel již v roce 2003, když si dvojice všimla tun vyhozeného nábytku, které zbyly po slavném milánském veletrhu designu Salone del Mobile. „Šlo o velkou soutěž v navrhování nových designových věcí, ale takřka nikomu nezáleželo na budoucím dopadu, nebo jestli vůbec někdo tyto předměty využije. Začali jsme přemýšlet o projektech, které by mohly mít environmentální aspekt,“ říká Bretzel.

    Designéři uvádí na trh první verzi svého produktu, která je určena pouze pro popel. Pozdější model by měl být vhodný také pro těla, která zde budou zapouzdřena v poloze plodu. Bude však tento způsob pohřbívání pro životní prostředí skutečně přínosný? DeBruyn si myslí, že ano. „Problém s tradičními pohřby je v tom, že jsou kompletně anaerobní. Ostatky jsou pohřbeny velmi hluboko a utěsněny v rakvi. Tyto kokony mohou pomoci zajišťovat určitý tok kyslíku v systému. Myslím, že tento vynález může poprvé umožnit posmrtný život,“ dodává DeBruyn. Nový proces pohřbívání, tzv. zelený pohřeb, je již legální v celé Severní Americe.