Písek se chce stát prvním českým „smart city“, městem řízeným informačními technologiemi

8. září 2015

Z Písku se nejspíš stane první české město, které systémově zavede koncept tzv. smart cities. Co si pod tím představit? Třeba chytré parkování, zlepšení komunikace s úřady nebo snazší dopravu po městě. První projekty by rád Písek spustil už během příštího roku. Jeden z důvodů, proč zrovna toto třicetitisícové město, objasňuje místostarosta Josef Knot: „Máme ideální velikost, určitý volný finanční obnos a nacházíme se v relativně bohaté oblasti s největší průmyslovou zónou v Jižních Čechách.“ A sídlí zde i firma Schneider Electric, která už má zkušenosti s technologiemi pro chytrá města. Ta bude na unikátním systému pracovat společně s Fakultou dopravní ČVUT, Technologickým centrem Písek a IBM. Jednou z důležitých součástí nového chytrého města bude sběr dat a jejich vyhodnocování. K tomu budou pomáhat i chytrá čidla. Ta chce Písek instalovat při výměně pouličního osvětlení třeba do pouličních lamp. Dále je má v plánu umístit třeba i na odpadkové koše, díky čemuž budou pak sběrné stanice bezdrátově informovány o jejich plnosti. Díky senzorům a datům z nich získaným by se mělo zjednodušit i spravování chodu města. Pomoct by mohla třeba i při parkování, řízení dopravy anebo využití tras MHD. Data budou moci využít také záchranné složky a hasiči. Součástí celého konceptu jsou i plánované veřejné stavby – nový veřejný bazén a čistička vody. Chytré systémy budou také pohánět i hlavní náměstí, které má brzy projít revitalizací. Na náměstí bude snížen počet parkovacích míst, ale řidiči díky senzorům získají přehled o těch místech, která ještě nejsou obsazena. Podobně to bude fungovat i v chystaném parkovacím domě. Ten bude mít k dispozici i nabíjecí stanici pro elektromobily a hybridní vozy. Chytrým městům je nyní také nakloněna Evropská unie, která s tímto konceptem počítá v rámci strategie Horizont 2020. Písek chce proto vytvořit systém, který by se tak mohl stát vzorem i pro další města. Zájem o spolupráci už projevilo například Bavorsko nebo Rakousko.

autor: Karolina Zikmundová
Spustit audio
  • Ve Španělsku zkouší prorazit model kapslových hotelů

    20. říjen 2021
    Kapslový hotel Optimi Rooms v Bilbau

    Španělsko je další země, kde se začíná prosazovat původně japonský model minimalistického ubytování, takzvané kapslové hotely. Lidé v nich nejsou ubytováni v klasických pokojích, ale právě v jednotlivých kapslích o rozměrech zhruba dva metry na šířku a jeden metr na délku. Podle webu deníku El País se teď takový obchodní model snaží proniknout na španělský trh, v některých regionech ale nemá zatím právní ukotvení.

    Vypadají spíš jako vesmírné lodě než jako hotely. Bílé stěny, neonová světla a hlavně pokoje ve tvaru kapsle. V baskickém Bilbau funguje kapslový hotel už dva roky. Noc v jednolůžkové kapsli tam stojí 27 euro, za dvoulůžkovou potom zájemci zaplatí asi o deset euro víc. Velikost postelí byla v tomto hotelu přizpůsobena španělskému trhu.

    Tento model velkých kapslí jsme si nechali patentovat ve Španělsku a přivezli jsme ho z Číny výhradně pro naše hotely, říká Iñaki Zabala, který za projektem stojí. V říjnu se svým obchodním partnerem plánuje otevřít podobně koncipovaný prostor přímo v hlavním městě.

    Podle odborníků, které oslovil deník El País, nejde ale takový typ ubytování oficiálně nazývat hotely. Podle španělských zákonů je lze označit jen za ubytovny, protože nemají samostatné ložnice ani koupelny.

    Proti konceptu kapslových hotelů se zatím staví Madrid. Měl by být přijat zákon, aby se z nich nestal trend, říká José Manuel Calvo z madridské radnice. V západním právu a v našich vlastních předpisech není pro takový podnik místo, protože se nejedná o vhodnou formu ubytování. Reaguje to pouze na další poptávku na nízkonákladovém trhu, který se rozšiřuje do všech sfér, dodává Calvo.

    Podle Eduarda Irastorzy, profesora z OBS Business School, může mít ale inovativní způsob ubytování ve Španělsku úspěch. Lidé dnes vyhledávají zážitky. Chtějí věci zažít, aby o nich mohli mluvit a sdílet je na sociálních sítích,“ říká Irastorza pro El País.

  • Nejlepším seriálem 21. století je podle ankety BBC The Wire

    20. říjen 2021
    Ze seriálu The Wire

    Nejlepším seriálem 21. století je podle britské BBC The Wire (The Wire – Špína Baltimoru). V anketě, která o tom rozhodla, hlasovalo 206 televizních expertů ze 43 zemí. Na druhém místě skončila série Mad Man (Šílenci z Manhattanu) a třetí místo obsadila kriminální sága Breaking Bad (Perníkový táta).

    BBC pravidelně oslovuje filmové kritiky, aby vybrali nejlepší filmy v určité kategorii. Letos se rozhodla zaměřit na oblast televizní tvorby. „Částečně proto, že televize hrála v uplynulých 18 měsících v životě mnoha z nás zásadní roli, když jsme v ní hledali informace, zábavu, útěchu i inspiraci,“ vysvětluje britská veřejnoprávní stanice. Důležitou úlohu sehrály i streamovací platformy, jejich rozvoj a rostoucí obliba.

    S nejlepším hodnocením skončilo kriminální drama Davida Simona z produkce HBO The Wire. Téměř polovina všech kritiků zařadila seriál mezi deset nejlepších a téměř čtvrtina z nich ho dala na první místo s odkazem na zobrazení moci, rasy, třídy a amerického života.

    Do první desítky se kromě už zmiňovaných televizních programů dostala taky třeba fantasy série Game of Thrones (Hra o trůny) nebo komediální The Office (Kancl). Na seznamu jsou taky čtyři animované seriály, nejlépe hodnocený z nich BoJack Horseman z dílny Netflixu skončil jedenáctý.

    BBC přidává k anketě taky statistiku. V devadesáti dvou seriálech je primárním jazykem angličtina, sedmdesát devět seriálů v první stovce vytvořili muži, za jedenácti stály ženy a deset vytvořily smíšené autorské týmy.

  • Režisér Quentin Tarantino uvažuje o natočení třetího pokračování filmu Kill Bill

    20. říjen 2021
    Z filmu Kill Bill

    Quentin Tarantino znovu naznačil, že by rád pracoval na dalším pokračování filmového hitu Kill Bill. Ještě předtím ale chce natočit komediální spaghetti western. Americký režisér opět rozvířil spekulace o návratu Umy Thurman v roli Nevěsty svým vyjádřením na filmovém festivalu v Římě, píše magazín Dazed.

    Tarantino v Itálii přebíral cenu za celoživotní dílo a na otázku, jaký bude jeho další celovečerní film, odpověděl, že nemá tušení. V reakci na spekulace, že by to mohl být právě Kill Bill 3, potom dodal: proč ne.

    Jisté ale je, že ze všeho nejdříve se chce vrhnout na komedii. „Těším se na natáčení, protože to bude opravdu zábava. Chci to totiž udělat ve stylu spaghetti westernů, kde každý mluví jiným jazykem,“ dodal Tarantino.

    Režisér už o třetím pokračování snímku Kill Bill mluvil v minulosti. Před dvěma lety řekl, že o návratu Nevěsty diskutoval s její představitelkou Umou Thurman. Přemýšlel jsem o tom, co se s její postavou stane, víte, o deset, patnáct let později… Co se stane s její dcerou, vyprávěl Tarantino v roce 2019 s tím, že pokud by z některého z jeho filmů mělo vzejít pokračování, bude to určitě Kill Bill.

    Quentin Tarantino natočil za svou kariéru devět celovečerních filmů, jako zatím poslední byl uveden v roce 2019 snímek Tenkrát v Hollywoodu. Režisér už několikrát prohlásil, že desátý film by měl být jeho poslední.

  • Austrálie chce očkovat koaly proti chlamydiím, vědci si od vakcíny slibují záchranu celého druhu

    19. říjen 2021
    Koaly

    Australští vědci začínají s očkováním koal proti chlamydiím. Jako první bude vakcína podána 400 živočichům v Queenslandu, v budoucnu by ji pak odborníci chtěli aplikovat co největšímu počtu živočichů. Ochrana před onemocněním, které u těchto vačnatců způsobuje vážné zdravotní problémy, by tak podle vědců mohla přispět k záchraně celého druhu.

    Jednodávková vakcína na bázi bílkovin dokáže snížit hladinu infekce a zároveň tak může zabránit přenosu bakterie. Ten je možný nejen pohlavním stykem, ale také z matky na dítě. Očkované koaly budou poté očipovány a vypuštěny zpět do volné přírody. V budoucnu pak chtějí odborníci sledovat rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými zvířaty.

    Bakteriální onemocnění vede u vačnatců k vážným zdravotním problémům. „Je to krutá nemoc, která způsobuje oslabující zánět spojivek, infekce močového měchýře a někdy i neplodnost,“ uvedla Amber Gillett, veterinářka a koordinátorka výzkumu.

    Zatímco chlamydie jsou u člověka léčitelné antibiotiky, u vačnatců je tento postup nevhodný. Dochází totiž k narušení střevních bakterií, které koaly potřebují k trávení listů eukalyptu. Účinek léků není ani dlouhodobý. „Pokud jsou zvířata léčena antibiotiky, v mnoha případech se s chlamydiovou chorobou vrací,“ uvedl podle Guardianu Peter Timms, který na vakcíně pracuje už 10 let.

    Nemoc se u koal v Austrálii v posledních letech významně rozšířila v oblasti jihovýchodního Queenslandu, v Novém Jižním Walesu postihla až polovinu zde žijících koal. Kromě nemocí se jejich počty rychle snižují i kvůli suchu, požárům či stavební činnosti člověka. Podle organizace Australian Koala Foundation se počet koal snížil za poslední roky až o 30 procent a její zástupci vyzývají vládu k důslednější ochraně přírodních stanovišť těchto živočichů.

  • Aktivisté pomůžou uprchlické rodině do Evropy, udělají z nich obchodníky s NFT

    19. říjen 2021
    NFT

    Německá aktivistická skupina Peng Collective se rozhodla podpořit afghánského uprchlíka Milada s rodinou a pomoci jim do Evropy. A to netradiční cestou. Chce z nich udělat investory NFT s digitálním uměním a zajistit jim tak prostředky k získání nového domova.

    Skupina se spojila s 16 umělci, každý daroval jedno vlastní digitální dílo. Na základě nich pak software vygeneroval tisíce dalších uměleckých děl. Celkem 5555 kusů bude následně zařazeno do loterie. V prvním kole účastnici nevědí, zda obdrží originál nebo počítačově vytvořené dílo.

    Výtěžek z prvního kola postačí na to, aby Afghánec i se svou rodinou získal prostředky pro cestu do Evropy a získání zlatého víza. To je dlouhodobě považováno za bránu do evropských zemí. Tato víza využívají primárně bohatí podnikatelé, kteří výměnou za určitý obnos získají občanství dané země či povolení k pobytu. Peng Collective se rozhodl celý tento systém obrátit naruby.

    „V našem projektu Golden NFT chceme proti sobě postavit dva mocné systémy: národní stát a kapitalismus. Zatímco peníze můžou volně cestovat přes hranice, běžní uprchlíci jako Miladova rodina nikoli. Uvízli v zemích jako Sýrie nebo Írán nebo čekají v přeplněných pohraničních táborech. Chceme zpochybnit liberální ideologii slovy: Obchodujeme s hranicemi,“ uvedl pro Spiegel zástupce organizace Peng Collective.

    Operovat se organizace rozhodla v Portugalsku, které je z hlediska investic jednou z nejlevnějších zemí v Evropě. Na jih Evropy přijdou Milad s rodinou jako investoři s prostředky pro rekonstrukci místního majetku. K získání zlatého víza, zajištění bydlení a zaplacení evropských daní potřebuje organizace získat přibližně 600 tisíc eur.

    Získání víza ovšem ještě není uzavřená záležitost. „V současné době spolupracujeme s celkem pěti právníky, abychom se ujistili, že naše dokumentace je v pořádku. Děláme vše, co je v našich silách, abychom hráli podle pravidel, ale možnost selhání samozřejmě stále existuje,“ uvedla organizace.

    Pokud se však projekt vydaří a bude dál generovat zisk, Peng Collective plánuje obdobně pomoci další rodině dostat se ze Sýrie do Evropy.

  • Ubývající korálové útesy můžou zachránit umělé podmořské zahrádky

    19. říjen 2021
    Korálové útesy, Francouzská Polynésie

    Korálové útesy v důsledku globálního oteplování a nadměrného rybolovu v posledních letech ubývají. Podle amerických vědců je zde však možnost, jak lidskou činností naopak ohrožené útesy zachránit. Cestou je dle nich umělé vysazování různých druhů korálů. „Podmořské zahrádky“ podle prvních výsledků nejen pomáhají udržovat stávající rozsah útesů, ale dokonce je i podporují v dalším růstu.

    Dvojice vědců v rámci své studie zasadila různé druhy korálů z ostrova Moorea ve Francouzské Polynésii. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak na sebe budou korály působit a zda nebudou vzájemně soutěžit. Ve smíšeném prostředí se jim ale naopak vedlo dobře. „Korály by si měly konkurovat, ve skutečnosti se jim ale spolu dařilo lépe, než když byly samy,“ uvádí jeden z autorů studie Mark Hay.

    Zvýšená biodiverzita však podle výsledků korálům prospívá jen do určité míry. „Korály vysazené v zahrádkách se středním počtem druhů, ve většině případů 3 až 6, fungovaly lépe než ty s nízkým či naopak vyšším počtem jiných zástupců korálů, upřesňuje Cody Clements, Hayův spolupracovník.

    Vědci požadují další výzkum, aby lépe porozuměli, jak by se dalo chování korálů dále využít. „Nadále zkoumáme mechanismy způsobující tento jev, ale naše výsledky neustále poukazují na pozitivní interakce útesů, které převyšují ty negativní,“ říká Hay.

    Nová studie vědců z Georgijského technického institutu tak poskytuje naději pro ohrožené korály. Ty tvoří základy ekosystému korálových útesů, které jsou domovem a zdrojem potravy pro mnohé živočichy. Korálů nejrapidněji ubývá v Karibiku, kde se jejich počet snížil až o 90 procent. O polovinu své rozlohy přišel za poslední čtvrtstoletí třeba i Velký bariérový útes v Austrálii.

  • Nový ročník hitparády Startér zahajují Méta Monde. Vítězný klip So Sad oslavuje pandemickou samotu

    18. říjen 2021
    Méta Monde při natáčení videoklipu k singlu So Sad

    Hitparáda Radia Wave pro neobjevené talenty se vrací. 18. října pustí moderátoři Jonáš Zbořil a Jakub Kaifosz do světa prvních sedm skladeb od budoucích nadějí domácí alternativní scény. O tom, kdo se stane dalším vítězem Startéru, opět rozhodnou posluchači, ale také nová porota, ve které zasedne i Albert Romanutti z Bert & Friends.

    „Nemůžu se dočkat, až zase otevřu e-mailovou schránku starter@rozhlas.cz a najdu tam první hudební klenoty, které ještě nikdo neslyšel,“ přiznává Jonáš, který hitparádu neobjevených talentů na Radiu Wave vede od roku 2013. „Dělám to víc než osm let, ale pořád je pro mě dobrodružné sledovat cestu dobrého songu z mailu až k vítězství v hitparádě a hlavní ceně – natočení nového singlu i s videoklipem.“

    Se začátkem nového ročníku hitparády je spojená také premiéra singlu So Sad od aktuálních vítězů Méta Monde. Nový klip vznikl ve spolupráci s Radiem Wave a je poctou synťákům, ale také ohledávání extrémních nálad, se kterými se člověk v pandemii musel vyrovnávat často a většinou sám.

    „Věříme, že nás So Sad nakopne ještě víc než samotné vítězství ve Startéru a časem nás dostane na prkna festivalů Grape, Primavera a Glastonbury,“ říká zpěvák dua Méta Monde Jakub Baierl. „Startér nás donutil vyjít s hudbou ven, spojil nás s dalšími lidmi plnými entuziasmu. Pomohl nám posunout českou scénu do dalších rozměrů,“ dodává.

    Koho objeví Startér v novém ročníku? Kdo se nejvíc zalíbí nové porotě ve složení Aneta Martínková (Margo), Tomáš Tkáč (Pris, něco něco) a Albert Romanutti (Bert & Friends)? A koho si zamilují hlasující posluchači? Třeba právě váš song. Pošlete ho na adresu starter@rozhlas.cz, e-mailová schránka pro vaše hity zůstává otevřená až do 14. března 2022.

  • Stovky nahých lidí pózují na břehu Mrtvého moře. Fotograf tím chce upozornit na ekologickou katastrofu

    18. říjen 2021
    Vysychající Mrtvé moře se stalo již potřetí předmětem fotografického projektu amerického umělce Spencera Tunicka

    Vysychající Mrtvé moře se stalo již potřetí předmětem fotografického projektu amerického umělce Spencera Tunicka. Pro jeho nejnovější počin mu pózovalo přes 200 lidí na nejníže položeném místě na světě. Dobrovolníci na břehu stáli natřeni bílou barvou, která má připomínat geologický útvar charakteristický pro danou oblast, a to solné sloupy. Chce tím upozornit na tamější ekologickou katastrofu.

    „Velmi mne zajímá ta dualita mezi zranitelností a silou těla. Nahota je nebývale mocná. Stejně tak v nás ale vyvolává pocity zranitelnosti. Nahota může také pozvednout informaci,“ řekl umělec pro britskou BBC s tím, že za ústřední motivy ve své práci pokládá právě hladinu vody, ale také otázky spjaté se životem a smrtí. Stejně tak podle fotografa dílo poukazuje na jednu zásadní věc – a to, že jsme také ovlivněni životním prostředím – například právě kvůli zdroji čisté pitné vody.

    Ačkoliv projekt podpořila i místní správa, někteří členové židovské komunity z projektu nejsou nadšení. Tunickova práce už v minulosti vyvolala pozdvižení. Člen izraelského parlamentu se dokonce snažil umělcovu tvorbu zakázat – jakkoliv neúspěšně. „Je mi ctí, že existuje zákon, který je po mně pojmenovaný. Ale podle mě by měl spíš existovat zákon, který by ukládal povinnost mi alespoň jednou za život zapózovat nahý,“ vtipkuje fotograf.

    „Mrtvé moře je v podstatě osmým divem světa,“ řekl Tunick pro Times Of Israel. Vůbec poprvé se Tunick problematikou Mrtvého moře zabýval v roce 2011. Tehdy ho uchvátila pláž Mineral Beach, kterou museli Izraelci vlivem propadů půdy zavřít. Fotograf tyto díry přirovnává k velikosti basketbalového hřiště. Ostatně v posledních třech dekádách se hladina moře snížila skoro o 30 a půl metru. Na vině je zdroj vody, a to řeka Jordán, kterou místní zemědělci hojně využívají a v minulosti změnili její tok. Podle některých odborníků by tak moře mohlo zmizet do roku 2050.

  • Vídeňské galerie zakládají na protest proti cenzuře OnlyFans

    18. říjen 2021
    Egon Schiele: Sedící mužský akt (autoportrét), 1910

    Sociální sítě a jejich algoritmy jsou nekompromisní, tedy alespoň co se týče zobrazování nahoty. Své o tom vědí také rakouské galerie. Kvůli přísným pravidlům technologických firem přišlo například muzeum Albertina o TikTok. Leopold Museum se zase dostalo do potyčky s Facebookem kvůli malbě Liebespaar zobrazující dva milence. Vídeň proto začne publikovat fotografie těchto děl na platformě OnlyFans, která nahotu toleruje.

    Podle mluvčí Vídeňské agentury na podporu cestovního ruchu Heleny Hartlauer bylo skoro nemožné propagovat na sociálních sítích některé explicitnější výstavy a expozice, aniž by galerie musely bojovat se zákazy těchto platforem.

    „Samozřejmě že můžeme pracovat i bez děl zobrazujících nahotu, ale některá z nich jsou pro Vídeň důležitá – vezměte si autoportrét od Egona Schieleho z roku 1910. Když jej nemůžeme používat na sociálních sítích, je to nespravedlivé a frustrující,“ vysvětluje Hartlauer pro britský Guardian.

    Ačkoliv se rakouská metropole snaží v postpandemickém světě nalákat turisty, není to jediným důvodem pro založení účtu na OnlyFans. Galerie také chtějí otevřít debatu o cenzuře a hranicích, v nichž dnešní umělci tvoří. Už jenom kvůli tomu, že ti nejmladší z nich jsou odkázáni, na rozdíl od velkých a respektovaných institucí, právě na internetové platformy, které podle Hartlauer obrazy netransparentně cenzurují.

    Proti technologickým firmám bojovali mladí kreativci už v létě, a to hashtagem #FixTheAlgoritm. Nelíbil se jim totiž algoritmus, který nespravedlivě upřednostňoval zobrazování některých uživatelů nad jinými.

    Přestože si Vídeň založila OnlyFans primárně pro účely aktuální kampaně, mluvčí turistické agentury nevylučuje, že by jej mohli používat i v budoucnu. „Tento marketingový nástroj není kýženým řešením pro tento problematický vztah mezi uměním a sociálními médii. Chceme se ale postavit za naše hodnoty. Vídeň byla vždy známá pro svoji svobodomyslnost,“ dodává.

    Na účtu na OnlyFans tamější galerie a muzea dosud zveřejnila fotografie děl od Egona Schieleho, Tiziana či Amedea Modiglianiho.