Plastici, CzechTek a Michal David. Výstava na Vítkově je o spojení hudby s politikou

26. květen 2014

Mixážní pult kapely Plastic People of the Universe, originální dres ze spartakiády z roku 1985, policejní záběry z CzechTeku nebo nechvalně známý proslov Miloše Jakeše, ve kterém mluví o tom, že Hanka Zagorová je sice milá holka, ale už tři roky za sebou bere 600 tisíc každý rok. To je jen malý výčet toho, co můžete vidět a slyšet na výstavě Hudba a politika v Národním památníku na Vítkově.

Pomocí dobových artefaktů, zvukových nahrávek a videí představuje výstava různé formy spojení hudby a politiky na našem území od revolučního roku 1848 až do současnosti. Jak říká kurátorka výstavy Jitka Gelnarová, politických funkcí hudby je mnoho – hudba byla a je nástrojem politické propagandy, ale i politického odporu. Propojení hudby a politiky se sice nemění a funguje i dnes, co se ale mění, je způsob, jakým se hudba mezi lidmi šíří. Co se mění, jsou i hudební styly – jako politická propaganda a tmel společnosti fungovaly v 50. letech budovatelské písně, v 80. letech pak měl tmelicí funkci hlavně tzv. normalizační pop.

Návštěvníci si na výstavě mohou na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to bylo skládat za normalizace tzv. kvalifikační zkoušky. Ty musel absolvovat každý, kdo chtěl za minulého režimu legálně veřejně vystupovat. Zkouška měla tři části – kromě hudební teorie a praxe se zkoušený musel orientovat i v oblasti politické a společenské funkce hudby. Tahle část byla nejtěžší a často si prý správnou odpovědí nebyli zcela jisti ani členové zkoušející komise.

02519185.jpeg

Pro lepší představu otázka za nejvíc bodů zněla v tomto testu následovně – je fotbal také kultura? Za A ano – je to kultura těla. Za B ne – je to sport. Za C ne – je to hra. Pokud chcete znát správnou odpověď a test si sami vyzkoušet, zajděte na výstavu Hudba a politika v Národním památníku na Vítkově. Výstava probíhá až do března příštího roku.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.