Pleny a dámské hygienické potřeby lze vyrobit i z medúz

03736106.jpeg

Pobřeží USA je plné medúz. Letos jich přibývá kvůli zvyšující se teplotě oceánů, znečišťování a nadměrnému lovení ryb. Podle vědkyně Lisy-Ann Gershwin totiž těmto vodním živočichům prospívá vyšší kyselost vody, můžou ale ublížit mořskému prostředí. Podle odhadů odborníků by se měl počet medúz dál zvyšovat a i nebezpečných druhů bude na plážích čím dál víc. Izraelský start-up Cine'al přišel s nápadem, co s nimi. Vědecký tým zjistil, že tělo medúzy dokáže absorbovat velké množství tekutiny. Vytvořili z něj tak super savý materiál. Při jeho výrobě nejdřív naruší tělo medúzy a pak přidají antibakteriální nanočástice, aby odstranili žahání. Ze vzniklé hmoty teď start-up zkouší vyrobit pleny pro děti i dospělé, dámské hygienické potřeby nebo obinadla a obvazy. Jejich plus je i v tom, že by příliš nezatěžovaly životní prostředí. Na rozdíl od běžně používaných plen a tamponů, které se rozkládají i stovky let, se mají tyhle rozložit do třiceti dnů. Na trhu by se produkty z medúz mohly objevit už za rok a půl. „Medúzy jsou elegantní, krásná a fascinující stvoření. Když je pořádně prozkoumáme, můžeme najít mnoho dalších způsobů, jak můžou přispět lidem,“ říká jeden z autorů projektu Shachar Richter z Telavivské univerzity.

Spustit audio
  • Kulturní veřejnost vyzývá politiky k přijetí důležitých opatření k zotavení živého umění

    7. duben 2020
    Publikum během Startéru na Stalinu

    Proexportní kancelář SoundCzech, zaměřená na podporu současné hudby, vydala v sobotu 4. dubna prohlášení, v němž vyzývá politiky k přijetí důležitých opatření. Pořadatelé koncertů, provozovatelé klubů a hudebníci navrhují řešení, která by pomohla zvrátit katastrofální dopady pandemie koronaviru.

    „Až krize pomine, živé hudební produkce budou patřit k posledním, kde bude provoz znovu obnovený, a k úplnému zotavení živého umění budou potřebné další roky,“ píše se v prohlášení. Hudební scéna podle SoundcCzechu funguje jako ekosystém, ve kterém mají všichni zúčastnění, od umělců až po techniky, nezastupitelnou roli.

    Součástí prohlášení jsou návrhy efektivních řešení, jako jsou mimořádné dotace pro autory a výkonné umělce, ponechání grantů i v případě, že se projekt neuskutečnil v plném rozsahu, kompenzace vzniklých škod nebo finanční podpora streamingu či odložení povinnosti zavedení EET pro kulturní sektor.

    Cílem SoundCzechu je propagovat českou hudební scénu v zahraničí, podporovat odborné vzdělávání pro hudebníky a hudebnice a podílet se na vytváření zdravého mezinárodního kulturního prostředí. Podobné manifesty v posledních dnech vydaly i další instituce, které se snaží pomoct. Podporují například záchranu knižního trhu nebo nezávislých divadel.

  • Umělci „odtáli“ státům z vlajek bílou barvu, odkazují na mizení jejich ledovců

    7. duben 2020
    Umělci „odtáli“ státům z vlajek bílou barvu, odkazují na mizení jejich ledovců

    Kanadě, Spojeným státům, Francii a dalším zemím, které mají ledovce, „odtálo“ designové studio Moby Digg bílou barvu z jejich vlajek. Projektem Tající vlajky (Meltdown Flags) upozorňují tvůrci na katastrofální dopady klimatické krize. Zemím s ledovci ubývá na vlajkách bílá, stejně jako na jejich území nenávratně mizí masy ledu.

    Projekt, o kterém píše web zaměřený na umění Colossal, státům nepřetváří jen zástavy, na jeho webovkách je k nalezení i spousta statistik o procentuálním ústupu ledovců v letech 1995–2050, o obyvatelstvu, pevnině i emisích. Výpočty a statistiky projektu začínají v roce 1995, kdy se konala první konference OSN ke změně klimatu.

    Stránka například podrobně popisuje mizení ledovců v argentinských Andách. „I když se tání ledovce Perito Moreno v posledních letech zpomalilo, led se z této oblasti vytrácí jednou z nejvyšších rychlostí na planetě,“ píše web. „Jak mizí led, stoupá teplota vzduchu, což má za následek sucha a záplavy, které ohrožují až 130 tisíc lidí,“ uvádí se v textu.

    Projekt Meltdown Flags taky varuje, že podle současných předpovědí ledovce do roku 2100 úplně zmizí a spolu s nimi i 69 % světové pitné vody.

  • Erasmus kvůli pandemii postihla omezení. Až to bude možné, zase se obnoví, věří europoslankyně

    7. duben 2020
    Erasmus, studenti, průvod

    Pandemie koronaviru převrátila život milionů Evropanů. Mezi ně patří i statisíce mladých lidí žijících v zahraničí v rámci vzdělávacího programu Erasmus. Někteří se navíc obávají o budoucnost oblíbených studijních výjezdů.

    Italský student Alberto Spatola před pěti lety strávil díky Erasmu semestr ve slovinské Lublani. Pět měsíců, které tam pobýval, mu změnilo život. Nejen proto, že si našel mnoho nových přátel a zjistil, jak důležité je získat jiný náhled na svět. Spatolův dědeček totiž za druhé světové války sloužil jako voják ve Slovinsku. „Bylo velmi působivé pozorovat, jak se situace během dvou generací změnila k lepšímu,“ říká Spatola pro web německé veřejnoprávní televize Deutsche Welle. Teď mu, podobně jako dalším studentům, koronavirus další takové zážitky znemožňuje. Spatola se kvůli pandemii nemohl vydat na výměnu do Bruselu, kde se chtěl mimo jiné naučit francouzsky. Místo toho musel zůstat v Janově. Ačkoli může část práce pro výměnný program dělat na dálku, o to nejdůležitější z Erasmu – osobní kontakt a pobyt na místě – přišel.

    Těm, kteří jsou ve stejné situaci jako Spatola či neví, co mají dělat ohledně budoucích pobytů, má pomoct speciální web Evropské komise. Otázkou je, zda se v budoucnu podaří výjezdy obnovit. Podle německé europoslankyně Sabine Verheyen, která se Erasmem zabývá, se Evropa musí co nejdříve, jak to bude možné, vrátit do původního stavu. Zároveň věří, že se podaří pro příští unijní rozpočet vyjednat zdvojnásobení či až ztrojnásobení financí pro zahraniční mobilitu, aby se programu Erasmus mohlo zúčastnit co nejširší spektrum zájemců.

  • Briti kvůli konspiračním teoriím útočí na vysílače 5G. Operátoři prosí veřejnost o pomoc

    6. duben 2020
    vysílač - vysílač mobilního signálu

    Čtyři největší mobilní operátoři ve Velké Británii vydali společné prohlášení, v němž prosí veřejnost, aby jim pomohla zastavit útoky na vysílače 5G. Mnoho z nich bylo minulý týden úmyslně zapáleno poté, co konspirační teorie spojily sítě 5G se šířením koronaviru.

    Falešné zprávy o vysílačích se šíří po sociálních sítích, píše technologický magazín The Verge. „Nejenže jsou tato tvrzení nepodložená, ale rovněž škodí lidem a podnikům, které spoléhají na naše služby. Kvůli nim jsou též uráženi naši technici a v některých případech nám bylo znemožněno provést nezbytné opravy,“ uvedly společně firmy EE, O2, Three a Vodafone. Britskou veřejnost pak prosí, aby jim pomohla. „Prosíme, pomozte nám to zastavit. Pokud uvidíte někoho, kdo šikanuje naše klíčové pracovníky, nahlaste to. Jestliže narazíte na zavádějící informace, upozorněte na to,“ píše se dále v prohlášení. Jen Vodafone minulý pátek zaznamenal čtyři útoky na své vysílače. Operátor EE uvedl, že někdo zapálil věž v Birminghamu, která však 5G vůbec nevysílá. Ministr britské vlády Michael Gove podle veřejnoprávní BBC k útokům uvedl, že konspirace ohledně 5G jsou „nebezpečný nesmysl“. Rozhořčil se i ředitel tamní zdravotnické služby NHS Stephen Powis, jenž řekl, že je znechucen lidmi, kteří na věže útočí. Připomenul, že mobilní sítě jsou potřebné k tomu, aby Británie překonala pandemii.

  • Když nemůžete za sportem, podívejte se aspoň na sportovní filmy. BBC jich vybrala hned padesát

    6. duben 2020
    Z filmu Free Solo

    BBC vybrala padesátku sportovních filmů, které byste měli vidět. Samozřejmě v nich nechybí známé Kokosy na sněhu, Million Dollar Baby, Rocky nebo Bílí muži neumějí skákat. Ve výběru britských novinářů jsou však i mnohé další, a to z nejrůznějších sportovních odvětví.

    Mezi snímky, které byste podle BBC rozhodně neměli minout, patří Invictus. Vypráví o jihoafrické ragbyové reprezentaci přezdívané Springboks, která se stejně jako celá země musí vypořádat s následky apartheidu. V hlavních rolích Morgan Freeman coby Nelson Mandela či Matt Damon jako kapitán týmu Francois Pienaar. Z fotbalového prostředí je v nabídce třeba dokument An Impossible Job o trenérovi Grahamu Taylorovi, jemuž se nepodařilo s anglickým týmem postoupit na mistrovství světa. Dalším z dokumentů je Free Solo, v němž kamery sledují lezce Alexe Honnolda, jak se snaží zdolat skalní stěnu El Capitan v Yosemitském údolí v Kalifornii.

    Americký fotbal zblízka nabízí hraný snímek Vítězové a poražení od Olivera Stonea. Klub Miami Sharks se v něm snaží pozvednout Joe Pesci, Jamie Foxx nebo Cameron Diaz. Dalším filmem, v němž si zahrál Pesci, je Zuřící býk Martina Scorseseho. Spolu s Robertem De Nirem vypráví příběh boxera Jakea LaMotty. Lednímu hokeji se věnuje snímek Šampióni (The Mighty Ducks), který je o smyšleném dětském týmu hokejistů plném nezvladatelných hráčů a jejich novém trenérovi.

    Co se týče basketbalu, kromě zmíněných Bílých mužů je ve výběru i časosběrný dokument Hoop Dreams. Režisér Steve James v něm sleduje životy dvou afroamerických mladíků, kteří se snaží dostat ze střední a vysoké školy až do NBA. Nejde opomenout ani paralympijské sporty, konkrétně ragby na vozíčku. Osudy hráčů USA a Kanady zachytil dokument Murderball. Oblíbené snímky vybrali i redaktoři sportovního magazínu Radia Wave Tribuna. Doporučují například československý běžecký seriál Dlouhá míle nebo britský Prokletý klub o neúspěšném fotbalovém trenérovi Brianu Cloughovi. Z dokumentů vybírají například Za hranicemi možností o ruské gymnastice či The Least Expected Day, sledující cyklistickou stáj Movistar.

    Přečtěte si také Prokletý klub i Dlouhá míle, hlavně ne Poslední sezona. Jaké sportovní snímky stojí za to? nebo Nekonečná šikana, úporná dřina i věčné konflikty. Sportovní dokumenty odhalují zákulisí gymnastiky, cheerleadingu a olympiád.

  • Pandemie koronaviru by mohla vyhladit brazilské domorodce. Někteří se chtějí ukrýt v pralese

    6. duben 2020
    Brazilští indiáni

    Koronavirus může zabít téměř všechny původní obyvatele Brazílie. Varují před tím lékařští experti. Respirační onemocnění byla už před pandemií hlavním důvodem úmrtí v domorodých komunitách. V minulosti je zasáhly například spalničky.

    K první dubnové neděli Brazílie zaznamenala více než 11 tisíc potvrzených případů nemoci COVID-19 a 486 úmrtí. Jak píše server veřejnoprávní BBC, infekce se nejprve rozvinula v průmyslovém státě São Paulo (Brazílie je federace), poté se však rozšířila i do zbytku země. A území původních obyvatel v povodí řeky Amazonky, které je rozlehlé jako Španělsko a Francie dohromady, není výjimkou. První nakažené původní obyvatele zaznamenali ve státě Amazonas.

    „Existuje ohromné riziko, že se virus rozšíří napříč domorodými komunitami a vyhladí je,“ tvrdí Sofia Mendonça, výzkumnice z Federální univerzity v São Paulu. Podle ní by koronavirus mohl mít stejný dopad jako předchozí velké epidemie. Například v šedesátých letech epidemie spalniček v komunitě Yanomami u hranic s Venezuelou zabila devět procent ze všech nakažených.

    Podle webu francouzského veřejnoprávního rádia a televize France 24 se nákaza rychle šíří i kvůli tomu, že původní obyvatelé žijí v osadách ve velkých staveních. Z toho důvodu může celou komunitu ohrozit i jediný nemocný člověk. „Všichni se nakazí a přijdeme o staré lidi, jejich moudrost a společenské zvyky,“ dodává Mendonça. Některá společenství se proto chtějí na obranu před pandemií rozdělit do menších skupin a schovat se hluboko v pralese. Tak se jim podařilo přežít i v minulosti.

  • Nejužší nominaci mezinárodní Man Bookerovy ceny vede kniha transgender autora Marieke Lucas Rijneveld

    3. duben 2020
    Marieke Lucas Rijneveld

    Letošní šestici nejlepších knih, ze kterých vzejde vítěz mezinárodní Man Bookerovy ceny, vede román The Discomfort of Evening od Marieke Lucas Rijneveld. Transgender autor je ve svých osmadvaceti druhým nejmladším v historii udělování ceny, a může vyhrát honorář 50 tisíc liber.

    Porota vybrala finálních šest děl po šestihodinové videokonferenci z celkem 124 knih přeložených do angličtiny. Letošní finalisté napsali své knihy původně ve španělštině, němčině, nizozemštině, perštině a v japonštině. Na jejich díla podrobněji upozorňuje britský deník The Guardian.

    Vycházející hvězda nizozemské literatury Rijneveld, která se identifikuje jako muž, napsala román o dívce, jejíž bratr zemře při bruslení. Čerpala ze svých vlastních zkušeností – když jí byly tři roky, jejího dvanáctiletého bratra srazil autobus. Za pozornost stojí i další titul z užší nominace – knihu The Enlightenment of the Greengage Tree íránské spisovatelky Shokoofeh Azar překládala z fársí žena, která zůstává z bezpečnostních důvodů anonymní. Vypráví ji duch 13leté dívky, která uprchla z domu po islámské revoluci v Íránu v roce 1979.

    Přehled všech nominovaných i recenze jejich knih přináší Guardian tady. Vítěz Mezinárodní Man Bookerovy ceny, do jejíž nominace se v roce 2009 dostal i Arnošt Lustig, bude vyhlášen 19. května.

  • V Německu prudce stoupá poptávka po kondomech, v Británii trhá rekordy vibrátor Šeptající králíček

    3. duben 2020
    kondom, prezervativ, banán

    Epidemie koronaviru zpomaluje celosvětovou ekonomiku a přivádí spoustu firem do stavu existenční nouze. Neplatí to ale pro výrobce kondomů, sexuálních pomůcek a převleků, píše z Berlína zpravodaj deníku The Financial Times.

    Například Ritex, největší německý domácí výrobce kondomů a lubrikačních gelů, zaznamenal podle deníku za březen skoro dvojnásobné tržby. Společnost uvedla, že se její prodej kondomů meziročně zdvojnásobil na 12,7 milionu. Výrobci si to vysvětlují tím, že se v zemi zastavil společenský život a nedá se jít nakupovat, na fotbal ani do baru. Německý specialista na sexuální zdraví Axel-Jürg Potempa k tomu říká, že okolo Vánoc čeká zemi kvůli karanténě baby boom.

    Stejný trend pozorují i Britové. Síť spodního prádla Ann Summers uvedla, že prodej sexuálních pomůcek minulý týden vzrostl o 27 procent. Nejprodávanějším produktem byl „Šeptající králíček“, velmi tichý vibrátor. „Zákazníkům teď na tom, jak je pomůcka hlasitá, dost záleží. Zřejmě je to tím, že jsou všichni členové domácnosti neustále doma,“ uvádí společnost.

    Berlínská firma Dildo King od začátku karantény zaznamenala dokonce 87procentní nárůst prodeje sexuálních hraček, v Bavorsku vzrostla poptávka po sexuálních pomůckách dokonce o 300 procent a třicetkrát líp se tu teď také prodávají nemravné kostýmy zdravotních sestřiček.

  • Život v oceánech můžeme ještě pořád úplně zachránit, říká nová studie

    3. duben 2020
    velryba

    Lidstvo má pořád ještě šanci zachránit život v mořích a oceánech. Pokud začne hned, vyčerpaná flóra i fauna se do roku 2050 úplně uzdraví.

    Do studie, kterou publikoval prestižní vědecký časopis Nature, se zapojili přední světoví vědci z 16 univerzit v deseti zemích. Jako podklady využili úspěšné záchranářské projekty z celého světa a jejich data, která přináší celkem přesnou představu o schopnostech oceánů se obnovovat a uzdravovat. Na jejich základě biologové a další vědci sestavili seznam zásadních kroků, které je třeba udělat. Mezi úspěšné záchranné projekty, které se ve studii objevily, patří třeba nedávný nárůst počtu velryb v jihozápadním Atlantiku, který se objevil po zákazu komerčního rybolovu. Přitom ještě před pár lety balancoval tenhle druh na hranici vyhubení.

    Hlavní zjištění mezinárodní studie přináší velkou naději: vědci zjistili, že mořský život, na který má lidská existence často ničivé dopady, je pozoruhodně odolný. Zatímco v průběhu 20. století došlo k výrazným ztrátám v mořské biologické rozmanitosti, dokázala se flóra a fauna odrazit ode dna a během několika desetiletí je na svých původních hodnotách a kvalitě, stačilo jen trochu pomoct.

    Spoluautor studie profesor Callum Roberts z katedry životního prostředí a geografie na University of York upřesňuje: „Úspěch mnoha projektů na ochranu moří v posledních letech ukazuje, že život v našich oceánech můžeme skutečně změnit k lepšímu, pokud se včas poučíme. Zatím ale pořád neděláme dost.“ Vědecká zpráva, která obsahuje soubor konkrétních opatření, připomíná, že na záchraně oceánů budou muset státy a jednotlivé organizace spolupracovat a hodně do ní investovat. Studie ale zároveň odhaduje, že ekologické, hospodářské i sociální přínosy z obnovy mořského života budou obrovské.