Po návratu z Maďarska jsem cítila, že jsem zpět ve svobodném světě, říká dokumentaristka Kateřina Turečková

10. leden 2019

Svůj několikaměsíční studijní pobyt v Budapešti přetvořila dokumentaristka Kateřina Turečková do snímku Iluze. V něm dává nahlédnout do života současné maďarské společnosti. „Myslím, že to každým měsícem bylo horší a horší, protože jsem postupně přicházela na další a další problémy. A přesně si pamatuju ten moment, kdy jsem se vrátila do Prahy a měla jsem pocit, že jsem znovu ve svobodném světě,“ shrnuje své dojmy z desetiměsíční stáže.

Jakým způsobem do svého dokumentu sháněla jednotlivé protagonisty? „Oslovovala jsem úplně všechny, mladé lidi, profesory na univerzitách, starší generaci, kolemjdoucí na ulici, a vůbec to nefungovalo,“ přiznává Turečková s tím, že jí nakonec nejvíc pomohla seznamovací aplikace Tinder a sociální sítě. „Častý problém taky byl, že jsem z těch lidí necítila žádné emoce, což pro mě byla podmínka, od které jsem nechtěla upustit. Potřebovala jsem, aby lidé, kteří budou v dokumentu, vystupovali emocionálně.“

Kateřina Turečková

Jednotlivé „úrovně“ v dokumentu se vedle hlavních protagonistů liší také použitou hudbou, kterou mají na svědomí mimo jiné Vladivojna La Chia nebo Dizzcock. „Mám strašně ráda hudbu, ale zároveň ji sama nedokážu tvořit. Takže jsem napsala několika hudebníkům, o kterých vím, že jsou to i lidé, kteří nějakým způsobem mluví o nedemokratických režimech, nebo z jejich hudby cítíš emoce a úzkost. A řekla jsem jim, že od nich chci jenom jednu minutu, protože budu pracovat i s tím zacyklením typickým pro hudbu v počítačových hrách,“ vysvětluje Turečková a dodává, že každému dala o svém dokumentu trochu jiné informace.

Po distribuční premiéře v pražském Kině Pilotů je dokument Iluze aktuálně k vidění v některých českých kinech, o promítání v těch maďarských si ale autorka nejspíš bude muset nechat jen zdát. „Problém s promítáním v Maďarsku je, že se jim do toho moc nechce. Oficiálně jsme dostali zákaz pustit film na maďarském velvyslanectví v Praze a teď uvidíme, co budeme dělat dál,“ uzavírá Turečková.

Který moment v Budapešti byl spouštěčem toho, že se Kateřina Turečková rozhodla začít točit? Kolik je ve filmu grafických vrstev? Kterou scénu z dokumentu považuje sama autorka za nejsilnější a na jakém snímku začíná pracovat teď? Poslechněte si celý rozhovor!

Spustit audio