Po největší explozi od velkého třesku vznikla černá díra na místě, kde by podle dat neměla být

9. září 2020

V květnu minulého roku byly v naší sluneční soustavě zaznamenány nejsilnější tlakové vlny, způsobené největším intergalaktickým výbuchem v časoprostoru od velkého třesku.

Během zlomku vteřiny se do vesmíru uvolnilo množství energie rovnající se jednomu kvadrilionu atomových bomb ve formě gravitačních vln. Cestovaly rychlostí světla a na Zemi se dostaly až sedm miliard let po detonaci.

Tlakové vlny odhalily detektory gravitačních vln LIGO v USA a VIRGO v Itálii. Vědci dospěli k závěru, že kataklyzma bylo výsledkem galaktické fúze, možná nejdramatičtější události ve vesmíru, kdy se každá ze dvou černých děr zachytila na oběžné dráze té druhé a pak se stočily do sebe.

„Pravděpodobně jde o největší explozi, o které ve vesmíru víme,“ řekl astronom Matthew Graham pro časopis National Geographic.

Galaktické fúze jsou známé a zaznamenané události, ale modely vědců naznačují, že tato konkrétní vytvořila dosud neznámý mezihvězdný objekt – černou díru 142krát větší, než je naše Slunce. Útvar vzniklý po nedávné explozi se navíc nachází na místě, kde by podle tradiční astrofyziky, založené na dosud pochopených mechanismech, jak se z hvězd stávají černé díry nebo supernovy, být neměl.

Během rozebírání této velkolepé události v astrofyzikální komunitě přinesl National Geographic rozhovor s členem týmu LIGO Christopherem Berrym. Ten poznamenal, že nedávná exploze a následné sloučení černé díry jsou podle dosud dostupných vědeckých modelů vlastně nemožné události, které ale otevírají zcela novou cestu výzkumu.

Spustit audio
  • Porota vybrala třináct knih, ze kterých na podzim vzejde vítěz Bookerovy ceny

    27. červenec 2021
    Kazuo Ishiguro

    Pořadatelé Bookerovy ceny zveřejnili seznam třinácti titulů, které porota vybrala a budou se tak ucházet o toto prestižní literární ocenění. Do užšího výběru potom v září postoupí šest knih, vítěz by měl být znám 3. listopadu.

    Na seznamu je například nový příběh nositele Nobelovy ceny za literaturu, britského spisovatele japonského původu Kazua Ishigury s názvem Klara and the Sun. Porota u něj ocenila „strhující vypravěčský hlas“, píše web Guardianu. „Není to jen román o technologické budoucnosti," popisuje porotce a spisovatel Rowan Williams. „Je to román o moci, o povaze osobnosti, o svobodě a o lásce,“ dodává.

    Z ženských autorek se do širší nominace dostala například Kanaďanka Rachel Cusk s románem Second Place. Ten vypráví příběh ženy, která pozve slavného umělce do svého penzionu na odlehlém pobřeží. Porotu zaujalo taky dílo srílandského autora Anuka Arudpragasama A Passage North s válečnou tématikou.

    Bookerova cena je významným oceněním v anglicky mluvícím světě, která už víc jak 50 let vyhledává výjimečnou beletrii. Každoročně se cena uděluje nejlepšímu románu napsanému v angličtině a vydanému ve Velké Británii nebo Irsku.

  • Neznámé písně Amy Winehouse. Rodina zpěvačky chce vydat nahrávky z jejích začátků

    27. červenec 2021
    Amy Winehouse

    Rodiče zpěvačky Amy Winehouse se deset let po její smrti snaží zachránit doposud nepublikované nahrávky, které po sobě umělkyně zanechala.

    „Něco jsme našli, ale bude to těžké, protože CD jsou trochu poškozená,“ říká o raných nahrávkách britské BBC zpěvaččin otec Mitch Winehouse. Možná nebudou tak skvělé jako Back To Black, ale podle toho, co jsem slyšel z útržků, které se nám snad podaří zachránit, jsou dobré, dodává.

    V roce 2015 vyvolala velkou diskuzi slova šéfa hudebního vydavatelství Universal Music UK Davida Josepha. Ten v rozhovoru pro americký hudební server Billboard uvedl, že všechny demo nahrávky Amy Winehouse zničil. Chtěl prý zamezit jejich zneužití. Byla to otázka morálky, prohlásil tehdy. Rodina s jeho rozhodnutím nesouhlasí a chtěla by, aby se nevydané skladby dostaly k příznivcům zpěvačky.

    Objevené nahrávky mají pocházet z doby, než se hudebnice stala slavnou. Podle rodičů by tak fanouškům mohly umožnit nový pohled na její umělecký vývoj. Matka Amy, Janis Winehouse-Collins, pro BBC dodala, že pokud by se skladby podařilo vydat, deska by mohla nést název The Progression of Amy.

    Talentovaná zpěvačka a skladatelka Amy Winehouse zemřela v červenci 2011 na otravu alkoholem. Bylo jí 27 let.

  • Mladým zaměstnancům se po pandemii nechce z home office vracet do kanceláří

    27. červenec 2021
    Home office

    Zlepšující se epidemická situace ohledně nákazy covid-19 otevírá firmám možnost znovu povolat své zaměstnance do kanceláří. Po dlouhých měsících v lockdownu se ale hlavně mladým lidem nechce home office opustit. Na některých pracovištích to mezi nimi a staršími kolegy vytváří přímo názorovou propast.

    Ve firmách po celém světě se poslední dobou střetávají starší manažeři, kteří považují za přirozené pracovat v kanceláři, s mladšími zaměstnanci. Pro ty je naopak normální plnit svoje pracovní povinnosti z domova a pandemie koronaviru je v tom jen podpořila.

    Čtyřicetiletý David Gross z jedné z newyorských reklamních agentur svolal před nedávnem své podřízené, většinou dvacátníky a třicátníky, na další z mnoha video hovorů. Tentokrát jim ale oznámil: je čas přemýšlet o návratu do kanceláře. Po jeho slovech následovalo hrobové ticho. Jeden z mladších zaměstnanců se pak začal vyptávat, jestli je návrat z domova povinný. Odpověď se mu nelíbila. Firma chce nově všechny lidi v kanceláři alespoň tři dny v týdnu. „Nevědí, o co přicházejí, máme silnou firemní kulturu," vysvětluje svůj postoj David Gross v New York Times.  „Kreativní činnosti vyžadují osobní spolupráci. Je těžké uspořádat brainstorming přes Zoom," dodává.

    Podle nedávného průzkumu společnosti Conference Board asi 55 procent mileniálů (narozených mezi lety 1981 a 1996) zpochybnilo to, že návrat do kanceláří je dobrý nápad. Mezi lidmi z generace X (ročníky 1965 až 1980) mělo o takovém návratu pochybnosti 45 procent dotázaných. U starších lidí (narozených mezi lety 1946 a 1964) takový názor zastávalo 36 procent zůčastěných.

    Podle The New York Times jsou k akceptování home office obecně přístupnější mediální a technologické firmy. Zatímco třeba v bankovnictví zaujímají tvrdší postoj a nekompromisně požadují návrat do starých kolejí.

    Osmadvacetiletá Amanda Diaz je ráda, že ona se zatím do kanceláře vracet nemusí. Pracuje pro jednu z portugalských zdravotních pojišťoven. Centrála je od jejího domova vzdálená asi 40 minut jízdy. „Vezměte si, kolik času strávíte přípravou a dojížděním do práce,“ říká. „Raději tento čas využiju k tomu, abych si připravila dobrý oběd, zacvičila si nebo odpočinula,“ dodává.

    Poslechněte si taky Volání po home officu je spíše voláním po zkrácení pracovní doby, říká politoložka a podívejte se na sérii rozhovorů Makám z domu, která se věnovala home officu.

  • Šéf Philip Morris chce do deseti let konec cigaret v Británii. Propaguje ale téměř stejně škodlivé alternativy tabáku

    26. červenec 2021
    kouř - kouření - cigarety

    V Británii by se měly v příštích deseti letech přestat vyrábět cigarety. V rozhovoru pro týdeník Sunday Telegraph to prohlásil generální ředitel korporace, která stojí třeba za značkou Marlboro. Souhlasí tak s plánem britské vlády, která chce, aby do roku 2030 byla celá země nekuřácká.

    Ředitel nadnárodní firmy v rozhovoru prohlásil, že čím dříve se svět zbaví cigaret, tím to bude lepší. O cigaretách by podle něj měli lidé přemýšlet stejně jako nad spalovacími motory, které by se od roku 2030 také měly přestat vyrábět. „Vláda by měla ukončit zmatek panující mezi kuřáky, kteří si pořád myslí, že alternativy jsou horší než cigarety,“ dodává s tím, že problém by se dal vyřešit motivací kuřáků k přechodu na tabákové alternativy, jakými jsou třeba elektronické cigarety nebo přístroje zahřívající tabák.

    Deník Guardian ale upozorňuje, že nejnovější Olczakovy výroky jsou spíše jen součástí promyšlené propagace. Vedoucí představitel tabákové společnosti se totiž paradoxně staví do pozice aktivisty za budoucnost bez cigaret, zároveň ale pořád propaguje alternativní cigaretové výrobky, které jsou podle upozornění lékařů téměř stejně škodlivé. Jak upozornila Světová zdravotnická organizace, nemoci spojené s kouřením zabijí ročně přes osm milionů lidí

    Do firmy Philip Morris přišel Olczak tento rok a od té doby masivně investuje právě do nikotinových alternativ. Na tržbách firmy se v současnosti podílí podobné výrobky zhruba čtvrtinou. Jeho přístup je ovlivněn i britskou vládní politikou, která cigarety vysoce daní a snaží se je co nejvíce omezovat.

  • Běloruskému PEN klubu hrozí konec. Vláda zmrazila jeho účty a předvolala členy před soud

    26. červenec 2021
    Světlana Alexejevičová

    Pobočka PEN klubu v Bělorusku, kterému předsedá spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny Světlana Alexejevičová, čelí žalobě ze strany Běloruské republiky. Před projednáním případu u nejvyššího soudu hrozí nejznámějšímu sdružení spisovatelů v zemi konec. Informuje o tom web Calvert Journal.

    Běloruské úřady informovaly členy klubu o jejich stíhání 22. července. Doručený dopis ale obsahoval výzvu k předvolání jako svědků před soudem, který se však odehrál už dva dny předtím. Současně s tím zmrazila vláda asociaci 19. července všechny účty – jen několik dní poté, co v jejím sídle provedla policie razii.

    Běloruská organizace je součástí mezinárodního sdružení PEN, které podporuje svobodu projevu v literatuře a spisovatele po celém světě. Mezi jeho členy v Bělorusku patří třeba spisovatelé Viktar Marcinovič a Adam Hlobus nebo spisovatelka Natalia Babina.

    Občanskoprávní spor, který bude přezkoumávat běloruský nejvyšší soud, je součástí vlny represí proti nevládním skupinám a nezávislým médiím v zemi. Ta přichází zhruba rok po trvajících masových protestech proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi. Podle protestujících byly prezidentské volby zmanipulované.

  • Nejrychlejší český superpočítač startuje v Ostravě. Bude jedním z nejvýkonnějších strojů v Evropě

    26. červenec 2021

    V Ostravě spustí na začátku srpna nejvýkonější český superpočítač (HPC). Pod jménem Karolina ho do chodu uvedou pracovníci centra IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Stane se tak jedním z nejvýkonnějších přístrojů nejen v Česku, ale i v Evropě. Informuje o tom web Lupa.cz.

    Jméno počítače odvodili jeho konstruktéři z názvu ostravského dolu. Karolina je teď aktuálně 19. nejvýkonnějším superpočítačem v Evropě a 70. na světě. Jde o vůbec první zdejší superpočítač, který bude součástí evropské sítě strojů EuroHPC. Na víc než třetině jeho financování se proto podílela Evropská unie.

    Spuštění superpočítače se zdrželo kvůli problémům s dodávkou, protože dodaná instalace neměla výkon, který centrum požadovalo. Aktuální výkon ale funguje podle plánu. Evropská spolupráce mimo jiné umožní pracovníkům na ostravské univerzitě využívat další výkonné přístroje a spolupracovat na celoevropských projektech.

  • UNESCO rozhodne, zda přidá české lázně na seznam světového dědictví

    23. červenec 2021
    Kolonáda v Mariánských Lázních

    Lázeňská města Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy lázně by se v sobotu 24. července měla dozvědět, zda budou oficiálně připsána na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Výbor organizace totiž rozhoduje o přijetí kandidatury evropských lázeňských měst známých jako Great Spas of Europe (Slavné evropské lázně). 

    Zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO se letos uskuteční online a o přijetí dalších nominací se rozhodne v sobotu od 11.30 do 15.30 pražského času. O zápis na seznam společně usiluje celkem 11 lázeňských měst z celé Evropy už několik let, mimo výše zmíněné české zástupce jde například o francouzské Vichy, britský Bath, belgické Spa nebo německé město Baden-Baden.

    V případě, že se česká města na seznam dostanou, připravuje jejich vedení propagační kampaň a oslavy. Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek za hnutí STAN při této příležitosti pro Chebský deník uvádí, že by to pro města byl významný krok, který by přilákal další evropské návštěvníky a povýšil unikátní značku českého lázeňství.

    Schválení nominace The Great Spas of Europe doporučila na začátku června poradní organizace ICOMOS, což nasvědčuje tomu, že jsou připraveny všechny podklady a města by mohla uspět.

  • Spermobanka v Šanghaji uspořádala soutěž o nejlepší sperma. Ti nejlepší ho budou moct darovat

    23. červenec 2021
    sperma - spermie

    Šanghajská spermobanka během léta pořádá soutěž pro vysokoškolské studenty, která by měla zjistit, kdo má nejlepší kvalitu spermií. Chce tak podpořit osvětu týkající se reproduktivního zdraví a nalákat dárce, kteří by doplnili zásobu jejich vzorků. Ti nejlepší navíc získají až 1160 dolarů.

     

    Soutěž spuštěná 12. července vybere dárce s největším počtem aktivních spermií, jména vítězů ale mají zůstat anonymní. Spermobanka v Šanghaji se pro tento krok rozhodla kvůli drastickému úbytku kvality vzorků sperma v posledních letech. Soutěž zároveň cílí pouze na vysokoškoláky proto, aby propagovala důslednou péči o zdraví reprodukčních orgánů už v mládí.

    Dárci, kteří se chtějí porovnávání účastnit, pak musí do banky přinést vzorky ještě několikrát v dalším půlroce, aby získali až 7500 jüanů (v přepočtu zhruba 25 000 korun). Aby spermobanka zvýšila zájem o darování, oficiálně taky každý měsíc informuje o nejlepším vzorku. V červnu tak měl nejúspěšnější dárce v jednom vzorku přes 282 milionů spermií na milimetr, což je zhruba o 19 % víc, než je v populaci běžné. Zástupce nemocnice Renji, kde odběr probíhá, uvedl, že muž by velký sportovní fanoušek.

    O úplném vítězství ale nerozhoduje pouze počet spermií, měří se také jejich pohyblivost. Nejpohyblivější spermie měl v červnu muž, který podle nemocnice studoval literaturu, a pohyblivost jeho spermií se pohybovala nad 76 %, což je dvakrát víc, než je běžné. Aby se mohli studenti soutěže účastnit, musí měřit víc než 165 centimetrů a nesmí trpět krátkozrakostí na víc než pět dioptrií. Vyloučeni jsou také lidé, kteří mají nebo někdy měli pohlavně přenosnou chorobu. Informuje o tom server Vice.

  • Pandemie očima té, která pere prostěradla zemřelých. Španělskou básnickou cenu vyhrála poezie o práci v prádelně

    23. červenec 2021
    knihkupectví - knihy

    Jednu z nejprestižnějších literárních cen ve Španělsku, Hiperión za poezii, získala básnířka Begoňa M. Rueda, která ve své tvorbě reflektuje pandemický rok z pozice pracovnice nemocniční prádelny. Její básnická sbírka Servicio de lavandería (Prádelna) je plná civilních a často až děsivě přesných přirovnání z nové profese.

    Devětadvacetiletá básnířka začala pracovat v prádelně andaluské nemocnice Punta Europa už v roce 2019, její zkušenost ale přinesla další rozměr po začátku globální pandemie covid-19 . Změnu a nápor práce během koronaviru popisuje první částí knihy, druhá část napsaná ještě před pandemií se zaměřuje hlavně na každodenní život a těžkou práci pracovnic, jež jsou podle autorky veřejností přehlíženy.

    „Chtěla jsem také upozornit na dělnickou profesi, jakou práce v prádelně je a na kterou se často ostatní koukají povýšeně. Chtěla jsem podpořit i ženy, které v prádelnách drtivě převažují, aby se za svojí práci nestyděly,“ upřesňuje literátka. Její básně z období pandemie jsou plné nejistoty a přicházejícího strachu, na který si všichni postupně zvykají, zatímco si Rueda každý den všímá jen čím dál větších hromad oblečení a prostěradel po pacientech. V jedné ze silných pasáží knihy popisuje, jak vojáci dezinfikují celou nemocnici, ale zapomenou na prádelnu, jako by tam to už nebylo potřeba.

    „Sbírka se vzdává všech laciných okrasných prvků a umělosti, aby mohla vytvořit civilní poezii o nemoci ve společnosti a celkových dopadech pandemie,“ odůvodňuje porota ceny Hiperión, proč ocenila právě Begoňu M Ruedu. Mladá básnířka, která musela z ekonomických důvodů ukončit studium španělštiny a španělské literatury, získala už několik španělských literárních cen a jde o její už sedmou básnickou sbírku

    Ve španělském originálu jsou ukázky sbírky k přečtení na webu Zenda Libros, v anglickém překladu otiskl jednu báseň i Guardian.