Po nepochopeném aprílu museli v ruském muzeu zaměstnat kočku

11. duben 2016

V muzeu v ruském městě Serpuchov pracuje kočka. Nejdřív šlo jen o aprílový vtípek – muzeum zveřejnilo fotku pracovní smlouvy „naškrábané“ kočkou. Apríl měl takový ohlas, že nakonec bylo nejjednodušší kočku skutečně zaměstnat. Dnes už kocoura Maraje všichni považují za plnohodnotného zaměstnance. Podle jedné verze se v roce 2014 objevil ve starověrském Pokrovském chrámu, který je pobočkou tamního muzea. Jiná verze říká, že původně žil poblíž masny. V každém případě se jednoho dne přestěhoval do hlavní muzejní budovy. Všichni zaměstnanci si kocourka brzy oblíbili a začali ho krmit. Od té doby, co se v médiích objevily zprávy, že v muzeu pracuje kočka, počet návštěvníků značně vzrostl. Vozí Marajovi dárky, veterináři ho bezplatně očkují a podle smlouvy má dostávat i výplatu: ryby a karbanátky. Trochu proto v poslední době tloustne. Není jisté, jaké budou Marajovy hlavní pracovní povinnosti. Zatím hlavně čeká v informačním centru na turisty, kteří si s ním fotí selfies.

autor: mit
Spustit audio
  • Zaměstnanci Netflixu, které uráží jeho obsah, mají odejít

    16. květen 2022
    Netflix

    Zaměstnanci společnosti Netflix by měli společnost opustit, pokud budou mít problém s jejím programem. Vedení firmy to uvádí v interní zprávě pro pracovníky.

    V části memoranda o firemní kultuře nazvané „Umělecké vyjádření“, které mělo být veřejně sdíleno až tento čtvrtek, ale magazín Variety ho získal dříve, se zaměstnancům doporučuje, aby společnost opustili, pokud je urazí obsah jejího vysílání. Anticenzurní akce přichází několik měsíců poté, co Netflix odvysílal kontroverzní stand-up speciál Davea Chappella The Closer, po němž příznivci LGBTQ+ mezi zaměstnanci na protest proti jeho transfobním a homofobním vtipům odešli.

    Jak připomíná magazín NME, Ted Sarandos, jeden z generálních ředitelů Netflixu, tehdy Chappelleho vystoupení obhajoval slovy: „Na Netflixu nevysíláme tituly navržené tak, aby podněcovaly nenávist nebo násilí, a nevěříme, že The Closer tuto hranici překračuje.“

    Aktualizované znění memoranda o firemní kultuře Netflixu nyní uvádí: „Ne každému se bude líbit nebo bude souhlasit se vším, co naše služba nabízí. I když je každý titul jiný, přistupujeme k nim na základě stejných principů: podporujeme umělecké vyjádření tvůrců, se kterými se rozhodneme spolupracovat, tvoříme program pro různorodé publikum a necháváme diváky rozhodnout, co je pro ně vhodné. My sami konkrétní umělce nebo hlasy necenzurujeme.“ V závěru je napsáno, že to, co považují zaměstnanci za své osobní hodnoty či za škodlivý obsah, nebude bráno v potaz.

    Netflix upravil memorandum poprvé po téměř pěti letech. Zaměstnanci prý byli s úpravami předem seznámeni formou sdíleného dokumentu. Tisíce pracovníků se k nim mohly po dobu šesti měsíců vyjádřit.

  • Roste tlak na Island, aby zakázal krevní farmy, kde se odebírají hormony březím klisnám

    16. květen 2022
    koně Island
    Island čelí tlaku, aby zakázal produkci hormonu extrahovaného z březích koní. Podle ochránců zvířat jde o krutou praktiku a týrání zvířat. Farmáři ve Velké Británii a Evropě používají tento hormon ke zvýšení reprodukce u prasat, krav a dalších samic hospodářských zvířat. 

    Gonadotropinové sérum (PMSG) se získává z březích koní na islandských „krevních farmách“, přemění se na prášek a expeduje do celého světa. Aktivisté, kteří bojují za dobré životní podmínky zvířat na Islandu, ukázali redaktorům Guardianu rozbité omezovací boxy a ohrady s okousanými ploty. Podle nich jsou to projevy úzkosti u koní.

    Tajně pořízené záběry z farem také zachycují, jak jsou koně biti a uzavíráni do omezovacích boxů. Následně jim je pomocí obří kanyly odebrána krev z žíly na krku. Odborníci také uvedli, že se koním odebírá až příliš velké množství krve.

    Farmaceutická společnost Isteka, která vlastní několik farem, informovala, že se březím klisnám každý týden po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů odebírá pět litrů krve. To je čtyřikrát víc, než povolují mezinárodní směrnice.

    Islandský úřad pro potraviny a veterinární péči, který firmě Isteka udělil licenci, to odmítá: „Neexistuje žádný náznak toho, že by odběr krve v množství pěti litrů týdně po dobu až osmi týdnů měl negativní dopad na zdraví a pohodu klisen nebo jejich hříbat.” Ingunn Reynisdóttir, veterinářka, která žije na severu Islandu a celý život pracuje s koňmi, nesouhlasí: „Je to příliš. Když jim vezmete příliš mnoho krve, třesou se a mají potíže s chůzí.“

    Mette Uldahl, viceprezidentka Evropské federace veterinárních lékařů (FVE) reagovala: „Je to týrání zvířat a krutost. Neměli byste používat netrénované koně, protože se příliš bojí.“ Island je domovem asi 80 000 koní, z nichž 5 383 se používá jako „krvavé klisny“. Krevní farmy v zemi fungují zhruba čtyřicet let. V současnosti jich je 119.

    Zákaz těchto praktik podporuje čím dál víc Islanďanů i různých skupin, jako je například Islandská asociace cestovního ruchu. Tamní opoziční lidovci už prosadili návrh zákona, který teď čeká na schvalování v parlamentu.

  • Z evropských řek byl loni odstraněn rekordní počet přehrad

    16. květen 2022
    Odstraňování bariéry na slovenské řece Hučavě (léto 2021)

    V roce 2021 bylo v 17 zemích Evropy odstraněno nejméně 239 bariér, včetně přehrad a jezů. V počtu odstraněných přehrad na celém kontinentu je tak minulý rok rekordní. První příčka této statistiky patří Španělsku se 108 stavbami odstraněnými z řek v zemi.

     „Naše úsilí o odstraňování přehrad po celé Evropě nabírá na rychlosti,“ říká Pao Fernández Garrido, projektový manažer nadace World Fish Migration. „Přibývá vlád, nevládních organizací, společností a komunit, které chápou, jak je důležité zastavit a zvrátit přírodní ztráty, a uvědomují si, že odstraňování přehrad je důležitým krokem k obnovení řek, dodává.

    Přehrady, jezy a další říční překážky blokují migrační trasy ryb, což často vede k zániku míst, kde se rozmnožují, a snížení počtu druhů, jako jsou losos, jeseter, pstruh a úhoř. To dále ovlivňuje širší biologickou rozmanitost ekosystémů, včetně například orlů nebo vyder. Volně tekoucí řeky také umožňují proudění sedimentů a živin.

    Odhaduje se, že na evropských řekách existuje více než milion překážek, z nichž mnohé byly postaveny před víc než stoletím. Nejméně 150 tisíc z nich je zastaralých a neslouží žádnému ekonomickému účelu.

    „Odstranění přehrad je skutečně potřeba,“ uvádí dále pro Guardian Fernández Garrido. „Máme statisíce bariér, což je bezpečnostní problém. Přehrady ovlivňují kvalitu vody a hladiny podzemních vod, způsobují erozi kanálů a pobřeží a mizení pláží, generují emise skleníkových plynů a vedou k úbytku, nebo dokonce vymírání populací stěhovavých ryb. Za posledních 50 let došlo v Evropě k úbytku stěhovavých ryb o 93 %. Přehrady mají negativní dopad na životní prostředí, takže pokud přehrada nebo jez už nejsou nezbytně nutné, nesmíme přenášet zátěž na další generace.“

  • Číňan chce oženit syna, daroval mu přes 20 nemovitostí. Doklady o nich pak ukazoval v dohazovacím koutku

    13. květen 2022
    čínská svatba

    Manželku pro svého čtyřiadvacetiletého syna se rozhodl najít muž v čínské provincii Che-pej. Aby zvýšil šance svého potomka pro nalezení budoucí družky, daroval mu přes 20 nemovitostí a dokumenty prokazující jeho vlastnictví pak ukazoval v takzvaném dohazovacím koutku.

    Na videozáznamu, který koluje po sociálních sítích, je otevřená růžová taška, v níž je vidět štos dokumentů, o nichž otec říká, že jsou to listiny o vlastnictví komerčních nemovitostí.

    Syna a jeho „věno“ pak prezentoval v takzvaných dohazovacích koutcích, které se nacházejí po celé Číně. Na těchto místech se místní rodiče scházejí, aby našli potenciální partnery pro svoje děti. Často se zde pohybují i profesionální dohazovači, kteří pomáhají rodiče vzájemně propojit.

    „Otec se nesnaží předvádět. Chtěl jen projevit svou upřímnost a najít rovnocennou snachu,“ sdělil podle serveru Jimu News dohazovač jménem Wang, který pomáhá mladému muži nalézt vhodnou partnerku. „Řekl, že jeho syn má stabilní zaměstnání a má mnoho dobrých vlastností,“ pokračoval Wang.

    Čin otce vyvolal na internetu debatu o posedlosti některých rodičů provdat své děti. V Číně se podle tradic očekává, že se lidé ožení před třicítkou, rodiče často své potomky do sňatků tlačí. Jak připomíná server Insider, mladí lidé se ale stále více manželství vyhýbají. Podle oficiálních statistik klesá počet uzavřených svazků v Číně již osm let po sobě.

  • Žirafa se narodila s pokroucenou končetinou, od lékařů dostala speciálně upravenou ortézu

    13. květen 2022
    Žirafa Msituni dostala speciální ortézy

    Žirafí mládě Msituni v americké ZOO přišlo na svět s končetinou ohnutou na špatnou stranu. Podle ošetřovatelů hrozilo, že zranění znemožní kojení a chůzi po výběhu, což by mohlo vést při neřešení situace až k úhynu zvířete. Zachránila jej nakonec speciálně upravená ortéza, která je jinak určena pro lidské pacienty.

    Mládě se narodilo na začátku února v zoologické zahradě v americkém Escondidu nedaleko San Diega s poškozením horního kloubu přední končetiny. Nadměrným přetěžováním se začalo poškození projevovat i na druhé straně a dalších kloubech a částech jeho těla. I vzhledem ke své výšce a váze, která byla při narození přes 170 centimetrů a 55 kilo (a každým dnem rostla), potřebovala žirafa speciální ortézu. „Běžně nasazujeme sádru, obvazy a další věci,“ popsal pro server NPR veterinář Matt Kinney. Rozsah poškození byl ale tak velký, že se rozhodli obrátit na odborníky na lidskou ortotiku na klinice Hanger.

    Aby ortéza na míru fungovala, musela být odolná, zároveň ale měla zajistit dostatečný rozsah pohybu. Klinika Hanger proto spolupracovala se společností, která vyrábí ortézy pro koně. Výsledná pomůcka byla zhotovena do osmi dní. Do té doby žirafa nosila sešité pooperační ortézy určené pro lidské končetiny.

    Msituni nakonec potřebovala jen jednu ortézu, po deseti dnech nošení speciálně vytvořené pomůcky byl problém odstraněn. Ve zvířecí nemocnici strávila celkem 39 dní. Přestože se po tuto dobu postupně seznamovala s ostatními členy stáda a svou matkou, ta ji za svou už nevzala. Mláděte se ale ujala jiná samice.

    Zoologické zahrady se při hledání řešení pro nemocná zvířata stále častěji obracejí na lékaře, kteří jinak léčí lidi. Začátkem tohoto roku se ZooTampa na Floridě spojila s podobnými odborníky, aby nahradili zobák rakovinou postiženého ptáka hrabáče velkého protézou vytištěnou na 3D tiskárně. Tým Hanger pak v roce 2006 vytvořil také protézu pro delfína skákavého, který přišel o ocas poté, co se zamotal do lan z pasti na kraby.

    Žirafa Msituni dostala speciální ortézy
  • Vědcům se podařilo vypěstovat rostliny v půdě z Měsíce

    13. květen 2022
    Rostliny, které vědci vypěstovali z měsíční půdy

    Američtí vědci z Floridské univerzity dokázali vypěstovat rostliny v půdě, kterou ze své výzkumné mise na konci 60. let přivezla posádka programu Apollo 11. Přestože se jednalo o vzorek půdy, která podle předpokladů vědců není pro pěstování vhodná, rostliny vyklíčily.

    Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, zda by povrch Měsíce mohla nová generace průzkumníků využít k pěstování potravin. Robert Ferl z Floridské univerzity proto spolu se svými kolegy loni v květnu zasadil do měsíční půdy semínka huseníčku rolního a dalších drobných rostlin. K jejich překvapení vyklíčily. Výsledky byly publikovány v časopise Communications Biology.

    „Je to velký krok kupředu, když víme, že rostliny lze pěstovat,“ řekl Simon Gilroy, odborník na vesmírné rostliny z Wisconsinské univerzity v Madisonu, který se na studii nepodílel. „Skutečným dalším krokem je jít a udělat to na povrchu Měsíce,“ uvedl podle serveru Guardian.

    Vzorky pocházely z oblasti Moře klidu. Půda zde patří mezi geologicky starší, podle vědců byla proto nejméně vhodná pro růst. I proto rostliny v prvních dnech rostly pomaleji. Čím déle je totiž půda vystavena kosmickému záření a slunečnímu větru, tím hůře by se rostlinám zřejmě dařilo. Naopak nejúrodnějšími jsou podle autorů výzkumu geologicky mladší oblasti na Měsíci, kterými jsou například půdy v oblasti bývalých lávových proudů.

    Šest posádek Apolla přivezlo celkem 842 kilogramů měsíčních hornin a půdy, většina z nich byla archivována. Počátkem loňského roku NASA poskytla 12 gramů právě výzkumníkům z Floridské univerzity.

  • LGBTQ+ muzea oslavují queer komunitu. Nejnovější teď otevřeli v Londýně

    12. květen 2022
    srdce lgbt

    První britské muzeum věnované LGBTQ+ historii otevřeli v Londýně minulý týden. Muzeum Queer Britain je první stálou národní sbírkou svého druhu v zemi. Informuje o tom server Euronews.

    Nápad otevřít podobné muzeum dostal ředitel Joseph Galliano, bývalý šéfredaktor magazínu Gay Times, v roce 2017. Tehdy navštívil výstavu v londýnské galerii Tate Britain připomínající padesáté výročí dekriminalizace homosexuality v Anglii a ve Walesu.

    „Překvapilo mě, jakou pozornost výstava v Tate Britain vyvolala,“ řekl Galliano americkému serveru Huffington Post. V muzeu věnované queer historii proto viděl potenciál: „Chtěl jsem té příležitosti využít a posunout ji o něco dál. Muzeum tak reflektuje celé spektrum britské queer komunity, transgender osob, ženských příběhů nebo lidí různých ras,“ vysvětluje svůj záměr Galliano.

    V první části muzea jsou k vidění díla queer umělců Sadie Lee a Paula Harfleeta. Výstava „Chosen Families“ v druhé části zase představuje díla, která vytvořili Alia Romagnoli, Bex Day, Kuba Ryniewicz nebo Robert Taylor. Fotografie od 19. století po současnost zase připomínají milníky britské queer historie včetně kontroverzní sbírky zákonů Section 28 zakazující v letech 1988 až 2000 propagaci homosexuality.

    Historii LGBTQ+ komunity připomínají i další evropská muzea a galerie. První takovou instituci otevřeli v roce 1985 v Berlíně. Schwules Museum pravidelně pořádá výstavy věnované queer komunitě a její historii. Součástí je i noční klub, kavárna a centrum LGBTQ+ lobby bojující za rovnoprávnost. Další podobné muzeum v Německu, Centrum Schwule Geschichte, funguje v Kolíně.

    V Amsterdamu queer komunitu od roku 1999 připomíná The International Gay and Lesbian Information Centre and Archive, galerie shromáždila už přes 100 tisíc předmětů týkajících se queer komunity – od knih, přes magazíny po filmy, dokumenty nebo fotografie. LGBTQ+ komunitu ale brzy oslaví i další instituce – ještě letos by se v Londýně měl otevřít galerijní prostor Queercircle. Nabízet bude výstavy, semináře nebo umělecké rezidence.

  • Skupina německých antivaxxerů se uchýlila do Paraguaye. Mají tam svobodu, říkají

    12. květen 2022
    globus

    Neúspěšná árijská kolonie, uprchlí nacisté a uvolněná protiepidemická pravidla lákají do jihoamerické země davy evropských odmítačů očkování proti covidu-19. Do izolované vesničky mají přístup asi jenom tři stovky obyvatel a místních dělníků.

    Osada se jmenuje Paraiso Verde – v překladu Zelený ráj – a není to exkluzivní rekreační středisko ani rehabilitační klinika. Jak upozorňuje server Vice, je to spíše izolovaná a tajemstvím zahalená komunita převážně německých odpůrců očkování, kteří se do vzdálené Paraguaye uchýlili před evropskými proticovidovými omezeními.

    „Mnoho z nás se sem přesunulo, protože chceme být svobodnější. Nechceme pociťovat tolik tlaku od úřadů, zejména co se týče zdravotnictví,“ říká Gerhild Wichmann, která se do vesničky Paraiso Verde přestěhovala před dvěma lety, když začala pandemie koronaviru.

    Paraguay láká antivaxxery proto, že po většinu pandemie nepožadovala po turistech při vstupu do země očkování, a to i přes to, že počet obětí nemoci covid-19 strmě stoupal.

    „Pořád je to to samé dokola, pořád si někdo myslí, že jsme nějací podivíni. Tak to ale není, stejně tak, jako je vaše město plné různých lidí, tak je to i tady,“ říká Heinz Kloetzner a upozorňuje na to, že Němci sice tvoří nejpočetnější část obyvatel vesnice, ale složení populace je mnohem bohatší. Součástí mezinárodní komunity jsou i Američané, Kanaďané a lidé z několika evropských zemí.

    V současnosti žije v zemi oficiálně skoro osm tisíc německých přistěhovalců. Podle německého konzulátu je to ale ve skutečnosti něco mezi 22 až 30 tisíci, protože spousta z nich nemá potřebnou dokumentaci. V předešlém roce se do Paraguaye přistěhovalo víc než 1 600 Němců, což je až trojnásobně víc než v roce 2020. Němci jsou po Brazilcích a Argentincích největší přistěhovaleckou komunitou v zemi.

    První němečtí přistěhovalci se v Paraguayi objevili v 19. století. Skupina antisemitů tehdy vytvořila podmínky pro uprchlé nacisty, kteří se do země uchýlili po druhé světové válce. Samotnou vesničku Paraiso Verde v roce 2016 založil německý pár Erwin a Sylvia Annauovi, který nesouhlasil s migrační politikou tehdejší německé vlády.

  • Lorde spouští vlastní rádio. Posluchačům nabízí „vhled do svého mozku“

    12. květen 2022
    Lorde ve videoklipu k písni Fallen Fruit

    Stanice SOLARSYSTYM bude vysílat pod streamovací službou Sonos Radio a v jejím playlistu se objeví jak skladby, tak krátké příspěvky mapující život a kariéru novozélandské zpěvačky Lorde od jejích raných let do současnosti. Posluchači se mimo jiné dozvědí, co ji inspiruje v tvorbě. O projektu informuje hudební server Pitchfork.

    „SOLARSYSTYM je jako vhled do mého mozku, fanoušci budou moct z první řady poslouchat skladby, které jsou pro mě stěžejní. Je to sbírka gravitačně provázaných forem, taková hrstka planet, desítky dalších trpasličích planetek a spousta malých skalisek. Všechny odrážejí sluneční svit. Jsou to formy, které změnily můj směr k lepšímu,“ popisuje zpěvačka.

    Lorde není první umělkyní, která bude pod Sonos Radio vysílat. V minulosti svoje stanice založily například americká zpěvačka Erykah Badu, britská umělkyně FKA twigs, islandská zpěvačka Björk nebo Thom Yorke z Radiohead.