Pobyt v humanitárním kempu může lidem bez domova změnit život, říká terénní pracovnice
Aktuální opatření proti šíření nového koronaviru velí zůstat doma. Zároveň byly uzavřeny noclehárny pro lidi bez domova. Kam tedy mají tito lidé jít? V Praze na Císařské louce proto vznikl humanitární kemp pro více než 70 osob. Život v něm může být nejen akutní pomocí, ale i příležitostí ke změně.
Náladu v kempu zpočátku do značné míry ovlivňovalo počasí. „Poslední březnové dny bylo v noci ještě asi pět stupňů pod nulou a jediná možnost se ohřát byla v party stanu se čtyřmi fukary, což se na náladě vyčerpaných klientů podepsalo,“ popisuje začátek fungování kempu vedoucí Michaela Márová z neziskové organizace Naděje, která jej provozuje. S teplejším počasím se ale situace ustálila a místní atmosféra někdy podle Márové trochu připomíná letní tábor. „V tuhle chvíli klienti chápou kemp jako bezpečný prostor, který tam je pro ně,“ říká Márová.
Stanový tábor je pro některé lidi bez domova přijatelnější formou ubytování než bydlení v bytě. Mimo jiné proto, že část z nich se za bezdomovce primárně nepovažuje, mluví o sobě spíše jako o trampech nebo čundrácích. Když se jim teď naskytla možnost, že mají přes den nějaké bezpečné místo a nemusejí se, koneckonců ani se nemohou, bezcílně potloukat po ulicích, aby zabili čas, vyvstává otázka, jak s takto nabytým volným časem naložit. „Někteří přicházejí s tím, že by se rádi podívali po nějaké brigádě, zkusili si napsat životopis, protože to nikdy nedělali,“ popisuje vedoucí kempu. Zároveň místní obyvatele těší i to, když se mohou o svůj prostor v kempu starat. „Vymýšlejí, co bychom mohli postavit, jak by to tam mohlo vypadat, jsou rádi, když dostanou nějaký úkol, i když jde třeba jen o vynášení pytlů s odpadem nebo dezinfikování stolů,“ popisuje Michaela Márová.
Právě fakt, že tito lidé mají najednou nějaký prostor, kde mohou bezpečně trávit čas i během dne, nikoliv jen v noci, jak je to v noclehárnách obvyklé, skýtá příležitost svůj život alespoň trochu změnit. Pro některé klienty tak může být pobyt v humanitárním kempu zdrojem tolik potřebné motivace. Nutno dodat, že jejich život však dokáže změnit jen částečně. Mnoho z přítomných se nadále potýká se svými životními strastmi, duševními nemocemi či závislostmi.
Jak se žije mezi několika desítkami někdy velmi svérázných jedinců? Nemůže takové zařízení negativně ovlivnit místní lokalitu? A jaké jsou možnosti udržet podobnou službu i po skončení karanténních opatření? Poslechněte si Diagnózu F s Michaelou Márovou, vedoucí humanitárního kempu Císařská louka.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
