Pod povrchem poetického venkova se dějí závažné věci. Liberatura s Jiřím Hájíčkem
Zbyněk žije v Českých Budějovicích a poslední dobou nemůže spát. Jak moc je to civilizační fenomén, to už je vlastně jedno. Zbyněk se sám sobě ztratil a bude muset pátrat v minulosti. Vydat se zpět do kraje svého dětství, na venkov, kde se lidé v tichosti zrazují, mezi sousedy vřou politické a majetkové spory, zatímco ve městě si nikdo ničeho nevšímá. Jiří Hájíček přišel povídat o závěrečném dílu své volné venkovské trilogie morálního neklidu, románu Dešťová hůl. Bude to jeho poslední kniha?
„V tuhle chvíli mám pocit vyprázdněnosti, protože na tomhle románu jsem pracoval tři roky. Opravdu nevím, jak budu pokračovat. Myslím si, že každý autor má nějaký rezervoár příběhů. Pokud bych cítil, že nemám téma, za kterým bych si stál, tak nemyslím, že dál musím být spisovatel,“ přiznává v Liberatuře Jiří Hájíček. Pro někoho to může být nešťastná zpráva, pro jiného důkaz, že do Dešťové hole investoval český spisovatel všechnu svou kreativní energii.
Příběh Hájíčkovy nové (a snad opravdu ne poslední) knihy vypráví o současnosti jihočeského venkova, krajině Zbyňkova dětství, která za jeho dospívání poztrácela všechny zbytky nevinnosti. Hlavní hrdina musí řešit problém majetkových sporů a dostává se do morálního dilematu. „Je to nahlédnutí do problému, který třeba není moc známý, nehýbe světem. Jsou to územní plány, katastrální mapy obcí a menších měst, ale pod tímhle celkem klidným povrchem se mohou dít celkem závažné věci,“ vysvětluje Jiří Hájíček.
Dešťová hůl je podle jeho názoru angažovaná kniha. „Angažovaný text pro mě není ten, ve kterém se probírají aktuální kauzy. Může se týkat naprosto lokální věci, kde je ovšem člověk postavený před nějaké dilema. Jestli se postaví za dobrou věc, nebo jestli bude dělat, že nic nevidí a starat se sám o sebe,“ říká Hájíček a vzápětí se pouští do problému současnosti v české literatuře. „Už nechci postupovat tím způsobem, že si člověk vezme atraktivní historické téma, vytvoří okolo toho zápletku, navlékne to na současnost. Lákalo mě zabořit se do přítomnosti. Těch témat je hodně. Kdo tvrdí, že současnost nemá silná témata, tak říká, že jeho život není zajímavý.“
Poslechněte si Liberaturu s Jiřím Hájíčkem o románu Dešťová hůl!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
