Podle prvních recenzí bude nové Mission: Impossible nejlepším blockbusterem léta

13. červenec 2018
Z filmu Mission: Impossible – Fallout

V dalším pokračování akční série se všehoschopným superagentem v hlavní roli Mission: Impossible – Fallout uvidíte to nejlepší z předchozích dílů: vzrušující honičky na zemi i ve vzduchu, nasazování masek i Toma Cruise za konečky prstů balancujícího na hranici nekonečného pádu.

Vše je prý ale ještě mnohem spektakulárnější ve výrazu a hlavně vážnější ve sdělení. Často zaznívá v recenzích srovnání s bondovskou sérií. „Tom Cruise nebude nikdy hrát Jamese Bonda, ale určitě existuje paralelní vesmír, ve kterém vystupuje jako Felix Leiter, Bondův kámoš ze CIA. Navíc už šestým filmem si buduje svou vlastní bondovskou fanšízu,“ skládá po britsku v Telegraphu poklonu Tim Robey. Na rozdíl od agenta 007 Cruiseův Ethan Hunt spolu se svým hercem stárne a jeho filmový svět se vyvíjí. Řada recenzentů upozorňuje na jednu z největších předností posledních dvou dílů Mission: Impossible, které režíroval Christopher McQuarrie, a proto někteří z kritiků mluví o šestém snímku přímo jako o sequelu Rogue Nation. „Jestli něco vyzdvihuje Fallout nad předcházející filmy, tak je to skutečnost, že pracuje s Huntovou předchozí životní zkušeností a zapojuje ji přímo do vyprávění,“ má jasno Peter Debruge z magazínu Variety. Svět se tak opět ocitne na pokraji nukleární katastrofy, Ethan Hunt se bude muset vypořádat jak s démony terorismu, tak přízraky vlastní minulosti a v průběhu toho vás vezme na ty nejvíc dechberoucí lokace kol kolem po světě. Jen nečekejte, že se někde moc zdržíte, ale panoramata, která vykouzlil s IMAX technologií kameraman Rob Hardy (Anihilace, Ex Machina), jsou prý zážitkem sama o sobě.

Spustit audio
autor: Petr Pláteník
  • Vědci navrhují nechat kolem domů vzniknout louky spíše než pěstovat trávníky

    15. říjen 2018
    Louka - muž se psem

    Pěstěné plochy zeleného trávníku rozléhající se kolem domů, firem a v parcích už podle australské vědkyně Marie Ignatievy a švédského vědce Marcuse Hedbloma nejsou tím nejvhodnějším způsobem, jak pěstovat zeleň v prostředí kolem nás. 

    Podle jejich studie publikované v časopise Science bychom se měli zamyslet nad udržitelnější variantou zeleného pokryvu půdy. Způsob pěstování takového trávníku totiž škodí životnímu prostředí víc, než mu samotný trávník prospívá. Na jeho udržování se spotřebuje velké množství vody, hnojiv a přístroje pro jeho sekání a kosení bývají často motorové, takže znečišťují ovzduší. Na stránkách serveru Inhabitat dále tito městští ekologové upozorňují, že travní plochy pokrývají na Zemi plochu o velikosti srovnatelné s rozlohou Anglie a Španělska dohromady. A varují, že na zalévání trávníků se použije 75 % spotřeby vody při udržování domácnosti. Ignatieva a Hedblom doporučují například místo toho nechat plochu volně zarůst a dát vzniknout přirozeným loukám. Například v Berlíně je taková možnost již povolená. Ekologové uvažují také o vyvinutí nového druhu krátké traviny, která pro své přežití nebude vyžadovat tolik vody.

  • Film, který polské duchovní označuje za zkorumpované, opilé smilníky a pedofily, trhá rekordy

    15. říjen 2018
    Z filmu Klér

    Kontroverzní polský film Klér vyobrazuje duchovní činitele jako zkorumpované smilníky a upozorňuje na celou řadu příkladů nepřípustného chování v celé katolické obci. Satira založená na skutečných událostech, přecházející v hořké svědectví hlavně o sexuálním zneužívání dětí v historii i současnosti v Polsku, trhá rekordy ve sledovanosti. 

    Během prvních deseti dní od uvedení do kin ho vidělo podle deníku The Guardian přes tři miliony lidí. Jeho vlivem se teď začínají dostávat ve známost skutečné konkrétní skandály. V souvislosti s filmem se píše hlavně o případu z Poznaně, kde místní soud potvrdil přelomový rozsudek. Jak uvádí server Aktualne.sk, církev musí ženě, kterou jako třináctiletou dlouhodobě zneužíval kněz, doživotně platit rentu a navíc zaplatit jednorázové odškodné v přepočtu téměř šest milionů korun. Polská církev samotný film režiséra Wojciecha Smarzowskiho rozhořčeně odsoudila a označila ho za produkt vulgární klergyfobie.

  • Měsíc autobusů zdarma ve francouzském Dunkirku způsobil malou společenskou revoluci

    15. říjen 2018
    bus - autobus - veřejná doprava

    Ve francouzském přístavním městě Dunkirk zavedli před měsícem autobusy zdarma a od té doby se z nich stala malá společenská atrakce. Město s počtem obyvatel kolem 200 000 nemá žádnou jinou formu veřejné dopravy. Nejezdí tu tramvaje, trolejbusy ani lokální vlaky. Svézt se obyvatelé i návštěvníci města mohou pouze autobusem, a to nově už měsíc zcela zdarma. 

    Obyvatelé Dunkirku změnu velmi vítají. V období, kdy se ceny pohonných hmot neustále zvyšují, se z čím dál využívanějších autobusů stala téměř společenská událost. Místní žena pro britský deník Guardian přiznává, že se občas projede jen tak pro radost, aby si popovídala s lidmi. Další si pochvaluje, že jí zrušení jízdného výrazně pomáhá s jejím důchodovým rozpočtem. Autobusy ale jezdí i mladí lidé, kteří v nich zadarmo využívají internet, mohou si v nich telefony i nabít. Město plánuje pořádat na palubách diskuze, hudební akce, nebo dokonce občas pozvat nějakou celebritu. Některé z vozů na sebe už z dálky upozorňují zářivým nátěrem. Počet měst s neplacenou hromadnou dopravou se stále zvyšuje. Momentální seznam nejen těch evropských můžete najít ve studii Wojciecha Keblowskiho, experta na městské plánování.

  • Za úspěchy Islanďanů v hudbě a umění může školství preferující ruční práce a pletení před testy

    15. říjen 2018
    Reykjavík, Island

    Není to dáno neobyčejnou přírodou, ale systémem školství a výchovy preferujícím kreativitu a dovednosti před vědomostmi, čím si můžeme vysvětlovat výraznou islandskou stopu na poli hudby, literatury či filmu.

    Ze studie zpracované University of Kansas se dozvídáme, že většina Islanďanů nemá v oblibě teorii zdůvodňující výlučnost jejich kultury právě unikátními přírodními podmínkami ostrovního státu. Jeho obyvatelé dokonce často nenahlíží svou společnost jako nějakou výrazněji kreativnější v porovnání s jinými státy. Vysvětlení úspěšnosti a originality zdejších umělců musíme hledat spíš v kombinaci několika faktorů. Již od počátku 20. století jsou islandské děti ve školách vedeny k ručním pracím – zpracování dřeva, šití, pletení či vaření. Navíc před více než 20 lety bylo do zdejšího školství uvedeno kurikulum (základní edukační dokument, udávající ráz a podobu školství, pozn. red.) zdůrazňující kreativní složku výuky, což se projevuje mimo jiné tím, že islandští školáci nepíšou tak často testy a nejsou zkoušeni z holých vědomostí. Svou roli také hraje funkční, otevřené rodinné prostředí, kterému vychází vstříc podpora ze strany státu. A více než nevšední příroda se ukazuje dle Islanďanů podstatnější městské prostředí. Nabízí totiž dostatek komunitních či sportovních středisek poskytujících dětem prostor pro vyžití i rozvíjení svého kreativního potenciálu. V neposlední řadě také musíme vzít v potaz, že Islanďané jsou velmi malým národem, což v oblasti kultury umožňuje snadnější přehlednost uměleckých scén a propojování tvořivých tendencí. Zprávu přinesl server Iceland Magazine.

  • V Amsterdamu vzniklo muzeum ekologické módy, vystavuje oděvy z jablek nebo hub

    15. říjen 2018
    Fashion For Good je interaktivní muzeum představující mimo jiné práci asi 50 společností, které se svými inovacemi snaží měnit módní průmysl k lepšímu

    Nové muzeum v Amsterdamu vystavuje ekologické inovace v textilním průmyslu a snaží se návštěvníky inspirovat k zodpovědnější spotřebě.

    Fashion For Good je interaktivní muzeum představující mimo jiné práci asi 50 společností, které se svými inovacemi snaží měnit módní průmysl k lepšímu. Nachází se zde například biologicky odbouratelná imitace kůže vytvořená z jablek nebo oděv vyrobený z mycelia, materiálu, který se nachází v kořenech hub. Muzeum se také snaží návštěvníkům poradit, které konkrétní kroky mohou podniknut, aby změnili své spotřebitelské návyky. Projekt má podnítit diskuzi, která je podle jeho zakladatelů nezbytná pro to, aby mohla být móda ekologicky udržitelným průmyslovým odvětvím. „Byli jsme šokováni, když jsme se dozvěděli, že oděvní průmysl je jedním z odvětví, které nejvíce přispívá ke změně klimatu. Odhaduje se, že vypustí 1,2 miliardy tun emisí skleníkových plynů každý rok,“ cituje Jakea Bartona, zakladatele organizace, která za projektem stojí, web Dezeen.

  • Více než milion lidí v Británii žije v potravinové poušti, mají ztížený přístup k čerstvým potravinám

    12. říjen 2018
    britská ulice

    Podle nové studie žije více než milion lidí ve Velké Británii v takzvaných „potravinových pouštích“. Jde o místa, kde je v důsledku špatné veřejné dopravy a nedostatku supermarketů omezený přístup k cenově dostupným čerstvým potravinám, především ovoci a zelenině. Život v takových čtvrtích má negativní dopad na jejich zdraví.

    Potravinovými pouštěmi jsou podle odborníků nejčastěji velká městská sídliště, obsluhovaná hrstkou malých a relativně drahých obchodů. Obchody tu jen zřídka prodávají čerstvé a zdravé potraviny. Odborníci se domnívají, že život v těchto oblastech, ve kterých se zpravidla nachází i rozsáhlá síť rychlých občerstvení, přispívá k vyšší pravděpodobnosti řady zdravotních problémů. Častější je tu výskyt cukrovky a obezity. Nedostupnost supermarketů ohrožuje prý navíc hlavně starší lidi se sníženou pohyblivostí, pro které je obtížnější nakupovat ve vzdálených supermarketech. Pro další obyvatele potravinových pouští, kde je chudoba častým problémem, to pak znamená další nezanedbatelné náklady na dopravu. „Každodenní potravinová nejistota je ve Velké Británii stále častější. Pro ty, kteří žijí v potravinových pouštích, to může znamenat, že jsou nuceni dát část svého už tak napjatého rozpočtu na dopravu, aby si tak zajistili jídlo,“ cituje Guardian odbornici na potravinovou bezpečnost z Univerzity v Sheffieldu Megan Blake. S podobným problémem se potýkají také v USA. V některých státech se proto rozhodli přilákat do ohrožených sousedství supermarkety za pomocí grantů, a tím zlepšit dostupnost zdravých potravin.

  • Kanye West není Picasso. V posmrtné sbírce Leonarda Cohena je báseň o rapperovi

    12. říjen 2018
    03737102.jpeg

    Posmrtné vydávání artefaktů se nevyhlo ani Leonardu Cohenovi. U kanadského písničkáře, který zemřel téměř přesně před dvěma lety, ale zatím nejde o hudební alba. Na začátku října vyšla kniha The Flame, ve které najdeme básně, ilustrace i deníkové zápisky z posledních let Cohenova života.

    Největší poprask okamžitě způsobila báseň Kanye West Is Not Picasso, kterou Cohen napsal v březnu roku 2015 a kterou na Twitteru sdílela písničkářka Amanda Shires. Originál básně si můžete přečíst tady, my vám navíc nabízíme přebásnění do češtiny od našeho odborníka na severoamerickou literaturu Jakuba Kaifosze. Pokud vám básně nestačí, nezoufejte. Cohenův syn Adam nedávno potvrdil, že příští rok by měla vyjít i zmíněná posmrtná Cohenova deska.

    Kanye West není Picasso

    Kanye West není Picasso
    Já jsem Picasso
    Kanye West není Edison
    Já jsem Edison
    Já jsem Tesla
    Jay-Z není Dylanem čehokoliv
    Já jsem Dylanem čehokoliv
    Já jsem Kanye Westem Kanye Westa
    Kanye Westem
    Významně bezcenného plynutí přizdisráčské kultury
    Z jednoho butiku do druhého
    Já jsem Tesla
    Já jsem jeho transformátor
    Transformátor, který učinil elektřinu měkkou jako postel
    Já jsem Kanye West Kanye Westových představ
    Když vás shazuje z pódia
    Já jsem opravdový Kanye West
    Už ani moc nevycházím
    Jako ostatně vždy
    Ožívám pokaždé jen po válce
    A do té jsme se stále nepustili

    (březen, 2015)

  • Marihuana má zřejmě horší dopad na mozek dospívajících než alkohol

    12. říjen 2018
    Marihuana - konopí - tráva

    Kanadští výzkumníci zkoumali vliv alkoholu a marihuany na mozky dospívajících. Odhalili, že žáci, kteří užívali marihuanu, měli horší výsledky v testech paměti, vnímaní a sebeovládání. Dopady se prý navíc projevovaly déle než u alkoholu.

    Ukázalo se, že negativní účinky marihuany se projevovaly ještě rok poté, co mladí lidé s konzumací drogy skončili. U žáků, kteří pili alkohol, tyto účinky dlouhodobě nepřetrvávaly. Zároveň se u nich na rozdíl od konzumentů marihuany neobjevilo zhoršení výsledků, pokud spotřebu navýšili. „Byli jsme překvapeni, že dopady marihuany byly výraznější než u alkoholu. A byli jsme překvapeni přetrvávajícími dopady. I když mladý člověk snížil spotřebu, stále jste mohli pozorovat vliv i o rok později. Bylo to výraznější, než jsme čekali,“ cituje jednu z autorek výzkumu Patricii Conrod web Daily Mail. Výzkumníci z University of Montreal, kteří výzkum prováděli, ale přiznávají, že zatím s jistotou nedokáží určit příčinu a následek. Tedy jestli jsou horší mozkové funkce u mladých lidí způsobeny konzumací drog, nebo jestli mají žáci větší sklon tyto látky užívat, pokud mají horší mozkové funkce. Stejně tak prý nedokáží oddělit vliv dalších faktorů, jako je například rodinné prostředí a životní styl. 

  • Desítky tisíc dobrovolníků se zapojí do akce 72 hodin, budou sázet stromy nebo pomáhat potřebným

    11. říjen 2018
    Číměř, sázení stromů

    Po celém Česku ve čtvrtek začíná akce 72 hodin. Dobrovolníci mohou sázet stromy, uklízet přírodu nebo pomáhat nemocným, opuštěným lidem i zvířatům. Po celé republice je naplánovaných přibližně 580 projektů. Nejvíce akcí, 73, je v Moravskoslezském kraji, kolem sedmdesátky projektů je pak připravených v Ústeckém a Středočeském kraji.

    Iniciativy mohou být libovolně dlouhé – může jít o několikahodinovou aktivitu, ale i o třídenní maraton. Podle mluvčí České rady dětí a mládeže Soni Polak se letos do akce zapojí asi 33 000 školáků a mladých lidí, to je zhruba o 3 tisíce více než loni. Přes polovinu z nich představují nadšenci ze škol, zájem darovat svůj čas ale mají i dobrovolníci z různých dětských spolků a dalších neformálních skupin. Jednou z tradičních aktivit akce, kterou rada letos pořádá už posedmé, je upravování školních zahrad. „Za poslední čtyři roky jsme rozdali 1 200 sazenic třešní, hrušní a jabloní, a naplnili tak zhruba dvě stovky zahrad ovocnými stromy,“ řekla Jihlavskému deníku za organizátory Soňa Polak. Dobrovolníci mají v plánu také navštívit domovy pro seniory nebo útulky zvířat a pomoct na některých hradech s údržbou zeleně či nátěrem laviček. Zájem o dobrovolnictví mezi dětmi a mladými lidmi v Česku podle loňského průzkum České rady dětí a mládeže roste, do projektu 72 hodin se jich rok od roku hlásí více a více. Průzkum mládežnických organizací v zemích Visegrádské čtyřky nicméně ukázal, že Češi ve srovnání s jinými Středoevropany dělají dobrovolnou práci stále málo.