Podmořská krása z 3D tiskárny je k nerozeznání od živých rostlin

r_2100x1400_wave.png

Umělecký projekt novozélandské designérky Nicole Hone využívá 3D tiskárny k tvorbě 4D soch, kde čtvrtou dimenzi představuje čas. Její diplomová práce Hydrophytes se inspiruje podmořským životem, rostlinami a živočichy, kteří se vznáší v temných vodách. Umělecké dílo ale může také pomoct řešit problém klimatických změn, bělení korálů a znečištěných moří.

Nicole Hone si totiž ve své práci kladla za cíl nejen zachytit krásu a křehkost organismů podmořského světa, ale vymyslet 4D objekty tak, aby byly schopné interagovat s okolím. „Během raných fází tvorby jsem přišla na to, že materiály se ve vodě chovají odlišně, a tak mě napadlo, že by bylo skvělé uspořádat výstavu, na které by mohli návštěvníci s rostlinami budoucnosti interagovat,“ říká designérka pro Treehugger.com. Umělkyně tvary rostlin navrhla na počítači a později používala i materiály tvrzené ultrafialovým světlem a vzduchovými tryskami. 4D rostliny, jejichž konstrukce připomíná tělo medúzy, modelovala párátkem. Zdařilý projekt, který je v určitých momentech k nerozeznání od dokumentárních záběrů reálného života v modrých hlubinách oceánů, by do budoucna mohl posloužit jako předobraz biologům pro takzvané chytré rostliny. Do produktů z 3D tiskárny se totiž dají zakomponovat technologie, které se v současnosti už využívají u filmu, v medicíně nebo ve stavitelství. Odborníci stejně jako Hone si umí představit, že by podobné umělé rostliny čistily například zanesené korály a podobně, jak uvádí web 3dprinting.com.

Spustit audio
autor: Karolína Tomašková
  • Nikdy nezveřejněné Kafkovy práce získala knihovna v Izraeli, možná je mezi nimi i konec Procesu

    19. duben 2019
    Franz Kafka

    Po deseti letech soudních sporů by již brzy mohla být zveřejněna sbírka dlouho skrytých prací Franze Kafky. Okresní soud v Curychu minulý týden potvrdil verdikt izraelského soudu, který rozhodl, že několik bezpečnostních schránek ve Švýcarsku může být otevřeno a jejich obsah odeslán do izraelské národní knihovny. Odborníci spekulují, že ukrytá sbírka může obsahovat závěry některých důležitých Kafkových děl, která po jeho smrti vyšla v nedokončené podobě.

    Kafka své spisy v roce 1924 krátce před smrtí odkázal svému dlouholetému příteli Maxu Brodovi. Požádal ho, aby je zničil, Brod ale jeho přání ignoroval a většinu jeho díla vydal. V pozůstalosti byly například i slavné romány Proces a Amerika, které z Kafky posmrtně udělaly jednoho z nejslavnějších spisovatelů 20. století. Nezveřejnil ale vše. Před svou smrtí v roce 1968 pověřil svou osobní sekretářku Esther Hoffe, aby předala rukopisy akademickým institucím. Hoffe si ale dokumenty nechala a některé z nich prodala. Původní rukopis románu Proces tak byl například v Londýně vydražen za 1 milion liber a převezen do německého archivu literatury v Marbachu. Když Hoffe v roce 2008 ve svých 101 letech zemřela, přenechala sbírku svým dvěma dcerám, které krátce nato také zemřely. Jejich rodiny se o své dědictví od té doby soudně přely. Podle jejich obhájce díla legitimně zdědily a jejich zabavení označil jako „hanebné“. Izraelská národní knihovna naopak tvrdí, že Kafkovy dokumenty jsou kulturními statky patřícími židovskému lidu. Rozsudek švýcarského soudu proto vítá. 

     

  • Dobře tak, že je smrt na světě? Vědci oživili mozky prasat několik hodin po porážce

    18. duben 2019
    prase - prasnice

    Týmu z lékařské fakulty na univerzitě v Yale se podařilo oživit buňky v mozcích prasat, která byla již několik hodin mrtvá.

    Neznamená to ovšem, že by mozky začaly znovu fungovat jako celek nebo by se zvířatům vrátilo vědomí. K oživení mozků použili vědci přístroj zvaný BrainEx, který funguje podobně jako dialýza. Mozky byly vyživovány speciální tekutinou, po několika hodinách se některá mozková spojení začala znovu obnovovat a některé buňky fungovatVědci doufají, že jejich studie vydaná nyní v časopise Nature pomůže také při výzkumu nejrůznějších nemocí a poškození lidského mozku. „Jsme z toho nadšeni, protože by nám to mohlo pomoct lépe porozumět tomu, jak léčit lidi, kteří utrpěli srdeční zástavu a zastavil se jim přívod krve do mozku,“ vysvětluje Khara Ramos z U.S. National Institute of Neurological Disorders and Stroke. Výzkum ale doprovází i etické a filozofické otázky, zda a jak změní podobné pokusy naše chápání smrti.

  • Tropické lesy jsou káceny i kvůli poptávce z Evropy, varují vědci

    18. duben 2019
    00750862.jpeg

    Vědci odhadují, že až 39 % produkce uhlíkových emisí, která kvůli odlesňování vznikne, souvisí s poptávkou z Evropské unie.

    „Dá se říct, že Evropská unie dováží každý rok velkou část dřeva z odlesněné plochy,“ řekl Martin Persson, vedoucí výzkumu z Technologické univerzity Chalmers ve Švédsku. Studie ukázala, že kvůli odlesňování vzniklo mezi lety 2010 a 2014 asi 2,6 miliard tun oxidu uhličitého. Evropská unie podle Perssona musí problém s odlesňováním řešit, pokud chce dosáhnout dříve deklarovaných klimatických cílů. Většina uvolněné země byla použita na pěstování úrody a pastvu – především chov skotu a pěstování olejnatých semen. Některé státy EU se pokouší proti importu spojenému s odlesňováním bojovat. Plán na boj proti takovým produktům spustila například Francie. Varování v této souvislosti vydali i investoři některých společností. Persson a jeho tým ale nevěří, že se jim tak podaří přinutit firmy s kácením pralesů skončit. Součástí problémů je podle nich také nedostatečná regulace, která by zemím bránila dovážet produkty, kvůli kterým k odlesňování dochází. Persson se také domnívá, že státy by měly zajišťovat větší podporu pro místní farmáře, kteří dbají na udržitelnost.

  • V Madridu budou trestat žáky, kteří nenahlásí šikanu

    18. duben 2019
    šikana, škola, spolužáci, smutek

    Vzdělávací instituce v Madridu chtějí skoncovat se šikanou ve školních třídách. Od příštího školního roku tak bude každý žák nebo učitel, který šikanu neoznámí, posuzován jako spoluviník. Trestem pro žáky může být zákaz vstupu na hřiště nebo až šestidenní vyloučení.

    Vyhláška se bude vztahovat na všechny střední a základní školy v Madridském autonomním společenství bez ohledu na to, zda jsou veřejné nebo soukromé. Několik sdružení ale vyjádřilo pochybnosti o konečném výsledku opatření. Lucía Martínez Martín, vedoucí madridské kanceláře Save The Children, se například domnívá, že opatření nebude účinné, protože děti podle ní nerozeznají například psychickou šikanu. Podle ní tento pojem chápou jen ve vztahu k fyzickému násilí. Opatření také stanovuje tresty pro samotné násilníky, kteří by se vzhledem k závažnosti šikany museli účastnit integračních kurzů, byli by vyloučeni z konkrétních školních aktivit a předmětů, přemístěni do jiné třídy nebo dočasně či trvale vyloučeni. Vyhláška je reakcí na nárůst nahlášených případů šikany na madridských školách.

  • Dánská neziskovka zná recept na osamělost. Mladým lidem nabízí večery, kde si mohou najít kamarády

    18. duben 2019
    Přátelé - radost - kamarádi - kamarádství - mileniálové

    Jeden z deseti mladých Dánů trpí osamělostí, a to navzdory tomu, že Dánsko boduje v žebříčcích nejšťastnějších zemí světa. Právě těm, kdo se cítí sami, nabízí své služby nezisková organizace Ventilen. V rámci ní se dvakrát týdně schází mladí Dánové od 15 do 25 let s dobrovolníky Ventilenu a společně hrají hry, vaří nebo chodí do kina. Díky tomu se mohou s někým skamarádit a společně čelit problémům spojeným s osamělostí, jako je třeba deprese.

    Do Ventilenu, který v dánštině odkazuje na slovo „kamarád“, chodí i dvacetiletá Toad. Je autistka a jako dítě neměla žádné přátele. Když se přestěhovala z venkova do Kodaně, příliš se toho nezměnilo. „Říká se, že je to životní fáze, ale z fáze se stane život,“ popisuje svou situaci Toad pro webový magazín Quartz a dodává, že místo toho, aby brala prášky, se snaží bojovat s depresí tím, že nebude tak osamělá. Pomoc vyhledal také Christian, kterému je dvacet tři. Podle svých slov se necítil dobře na střední škole, a ačkoli měl dva kamarády, s nimiž často mluvil, málokdy se s nimi viděl naživo. Zkusil i léky proti úzkosti, pak mu ale jeho teta doporučila Ventilen. „Pomohl mi otevřít se,“ říká Christian. Organizace má podle svého webu 20 poboček po celém Dánsku, které v předloňském roce navštívilo téměř sedm set lidí, mírně převažovali muži. Podle organizace se 70 procent účastníků cítilo méně osaměle a téměř třem čtvrtinám narostlo sebevědomí. Neziskovka také spolupracuje s více než čtyřicítkou středních škol, na nichž učí pedagogy, aby zvládli pomáhat osamělým studentům.

    Podívejte se také na „Samota tě nutí cítit se jako bílá vrána. Vyřešit ji musíš taky sám,“ shodují se osamělí.

  • Na plovoucím květinovém trhu v Amsterdamu končí poslední květinář. Turisté mu prý kazili obchod

    17. duben 2019
    Květinový trh Bloemenmarkt v Amsterdamu

    Plovoucí květinový trh Bloemenmarkt v Amsterdamu přijde o posledního květináře, stěhuje se jinam. Podle něj za to mohou turisté, kteří vytlačují jeho zákazníky, a měnící se centrum města.

    Bloemenmarkt byl založen roku 1862 a je propagován turistickou agenturou jako světově známá atrakce ležící na kanále, jenž patří mezi památky Unesco. Právě příliv turistů a stánky s levným zbožím označuje květinář Michael Saarloos za důvod, proč zavírá svůj krámek. Turisté, kteří se shlukovali okolo tržiště a fotili stánky, prý Saarloosovi překáželi v práci. „Už jsem měl dost všech těch turistů, kteří mi kazili obchod. Když byli ve skupině, nemohl jsem obsluhovat zákazníky,“ řekl Saarloos nizozemským novinám De Trouw. Šestnáct stánků, které tvoří plovoucí tržiště, je nyní obsazeno prodejci magnetů, dřeváků, konopných výhonků a dřevěných a plastových tulipánů. Právě to také vadí Saarloosovi, který říká, že amsterdamský centrální obvod nevymáhá pravidlo, podle něhož musí květiny tvořit tři čtvrtiny zboží, které se prodává na stánku. „Před několika lety jsem požádal radnici o pomoc. Řekl jsem jim, že mám problémy kvůli zboží, které povolili prodávat v ostatních stáncích. Je tu plno magnetů,“ sdělil Saarloos. Centrální obvod podle De Trouw také není spokojen s momentální situací na tržišti a květinářovo rozhodnutí označil za „velmi nešťastné“. Saarloos ale nechce ukončit svou 45letou praxi a svůj obchod stěhuje jinam. I v dalších částech Amsterdamu však mají problémy. Město letos podle deníku Guardian navštíví 18,5 milionu turistů, kvůli čemuž se mnozí obávají, že se z města stává Disneyland. Tamní politici se proto snaží bojovat s nevhodným chováním některých turistů. Například močení do amsterdamských kanálů je pokutováno 140 eury a stejně je postihováno i odhazování odpadků na ulici.

  • Obrovský nelétavý papoušek ze Zélandu má šanci na přežití. Vylíhl se rekordní počet mláďat

    17. duben 2019
    Kakapo soví

    Nejtěžší a zároveň jediný nelétavý papoušek na světě kakapo soví z Nového Zélandu je kriticky ohroženým druhem, naživu je pouze 147 dospělých jedinců. Letos se ale vylíhlo více mláďat než v minulých letech a podle vědců se tak situace začíná zlepšovat. 

    Kakapo je na Novém Zélandu jedním z nejoblíbenějších ptáků a je znám pro svou charismatickou povahu a hlavu podobnou sově. Před několika staletími patřil mezi tamní nejběžnější opeřence, pak byl ale téměř vyhuben kvůli lovu, nepůvodním druhům a úbytku lesů. Díky tomu, že je populace kakapů tak malá, dostal každý papoušek jméno. Jeden se tak jmenuje třeba Hoki, další Suzanne a Zephyr. V malém počtu se snadno orientuje, ale jak upozorňuje web New Zealand Birds Online, hůře rozmnožuje. Někteří z ptáků jsou totiž příbuzní, což v důsledku vede k nízké plodnosti. Letos se však vylíhlo 76 mláďat a 60 z nich by se mělo dožít dospělosti. Přispěl k tomu i dostatek jejich oblíbeného jídla, ovoce z jehličnanů zvaných rimu. Vajíčka letos nakladlo 49 z 50 oplodněných samiček. Posledního rekordu dosáhli v roce 2016, kdy hnízda opustilo 37 mláďat. „Za poslední dvě sezony se urodilo největší množství ovoce za padesát let. To je důvod, proč všechny samice vědí, že je čas na páření, a navíc začínají mnohem dříve než normálně. Díky tomu jsou některé schopny zahnízdit i dvakrát za rok,“ říká pro deník Guardian Andrew Digby, který radí ochranářům kakapů. Všichni papoušci mají vysílačky, ochranáři sledují i jejich hnízda a dohlíží na mláďata. Cílem je získat alespoň 150 samiček, které budou pravidelně klást vajíčka. Vědci by rádi papoušky jednou vrátili tam, kde už žili, na Jižní a Severní ostrov, zatím je ale musí držet na dvou izolovaných ostrovech, kde nežijí predátoři.

  • Vědci vyvinuli nanogenerátor, který dokáže vyrobit elektřinu z padajícího sněhu

    16. duben 2019
    Sníh - pes

    Skupina vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles navrhla zařízení, které umí získat elektřinu z padajícího sněhu. Jedná se o malý, levný a pružný nanogenerátor, který zvládne zároveň také analyzovat povětrnostní podmínky. 

    „Je to velice chytrý přístroj – meteorologická stanice, která vám dokáže říct, kolik sněhu padá, v jakém směru, jak rychle fouká vítr,“ vysvětluje Myung Ki Hong, který se věnuje inovaci materiálů. Technologie může podle autorů najít využití třeba při zaznamenávání aktivity sportovce při zimních sportech, jako je běh na lyžích, lyžování, nebo také trekingu a běhu. Zařízení by mohlo posloužit při vývoji nové generace chytrých sportovních zařízení. Dokáže totiž poznat, jestli osoba jde, běží nebo třeba skáče. Další možné využití vidí jeho tvůrci v zimním provozu solárních panelů, u kterých zasněžení snižuje efektivitu. V zimě by se totiž na jejich povrch mohly připevnit tyto nanogenerátory, díky kterým by se dalo vyrábět kontinuálně stejné množství elektřiny jako po zbytek roku. Princip výroby elektřiny je přitom velice snadný – sníh má kladný náboj, silikon, ze kterého je zařízení vyrobené, je nabitý záporně. Když se padající sníh dostane do kontaktu se zmíněným materiálem, uvolní se elektřina.

  • Somálec provozuje jedinou bezplatnou záchrannou službu v zemi. Na provoz přispívají dárci

    16. duben 2019
    V somálském Mogadišu existuje jediná bezplatná záchranná služba, která navíc funguje neziskově

    V somálském Mogadišu existuje jediná bezplatná záchranná služba, která navíc funguje neziskově – s jejím provozem pomáhají nadšenci a provoz je možný díky dárcům. Službu založil před 13 lety dnes 45letý Abdulkadir Abdirahman Adan. Ačkoliv se mu daří služby rozšiřovat a pomáhat stále většímu množství lidí, práci mu podle jeho slov ztěžují místní úřady. 

    Adan se rozhodl začít poskytovat pomoc kvůli nedostatečné dostupnosti záchranné služby ve městě, která je podle něj na špatné úrovni doteď. Než začal přepravovat pacienty k lékařům zdarma, ve městě byly k dispozici jen placené soukromé služby. Lékař a zároveň přednášející na několika univerzitách zároveň postupně začal oslovovat lidi kolem sebe, jestli by mu na provoz služby nepřispěli.

    „Požádal jsem své studenty, jestli by nechtěli pomoct zachránit život – darovat jeden dolar měsíčně,“ řekl BBC. Adanova Aamin Ambulance se postupně zvětšovala, aktuálně má k dispozici 20 sanitek a pracuje v ní 35 lidí, část z nich jsou dobrovolníci a studenti. Záchranná služba může fungovat díky příspěvkům, dvě auta získala od Světové zdravotnické organizace a od Rozvojového programu OSN dostala vysílačky. Od státu ale nemá podporu žádnou. „Nedávno jsme poprosili kancelář starosty, jestli by nám nemohli darovat 10 litrů benzinu na každý den, ale zatím pořád čekáme na jejich odpověď,“ popsal Adan. Služba vyřídí každý den asi 42 telefonátů s prosbou o pomoc. Vedle toho, že do nemocnice převáží staré lidi nebo rodící ženy, vyjíždí i k výbuchům, které nejsou nejen v Mogadišu výjimečné. Hlásí se k nim hlavně hnutí Šabáb, které násilnými prostředky usiluje o svržení ústřední vlády v hlavním městě a zavedení systému islámského náboženského práva šaría v zemi. Místní úřady navíc nedávno Aamin Ambulance zakázaly na místa explozí jezdit. Jak píše BBC, důvodem bylo mimo jiné informování o počtech obětí. Záchranná služba o nich totiž informuje na Twitteru a poskytuje tak informace z místa mimo jiné novinářům. 

    „Mluvil jsem s policejním komisařem, který sice zákaz vyjíždět k explozím odvolal, ale zároveň nám řekl, že je musíme informovat o zásazích. A nemůžeme mluvit s médii, ani nesmíme informovat o počtu mrtvých,“ vysvětlil zakladatel záchranné služby Adan. Mluvčí místních úřadů to označil za nedorozumění a dodal, že jde spíše o snahu zjistit, jak spolupracovat co nejlépe. Adan chce záchrannou službu rozšiřovat tak, aby mohl pomoct lidem po celém Somálsku. Věří, že záměr mu nezkazí ani teroristické hnutí Šabáb, které kontroluje většinu venkovských oblastí. S bezpečností mají problém i Lékaři bez hranic, kteří v zemi působí.