Pokračování seriálu Babylon Berlín je podmanivá neonoirová jízda výmarskou zónou soumraku
Léto skončilo, ale na podzim 1929 je v Berlíně pořád horko. Z Chicaga na Sprévě se pomalu stává Mordor, kde soupeří staré známé gangy. Armén přestal servírovat své obchodní partnery a z restauratéra je teď filmový producent. Tajná říšská armáda sice prohrála bitvu, rozhodně však nevzdala válku. Národní socialisté posilují a komisař Gereon Rath s Charlotte Ritterovou marně pátrají po tajemném fantomovi, který vraždí herecké hvězdy rovnou na place.
Nová série Babylonu Berlín navazuje na události té předchozí a vyšetřování zločinu je jen pozadím pro naplňování ambicí všech zúčastněných. Gereon sice skončil s morfiem, ale stejně jej dohání minulost i vztah s manželkou mrtvého bratra, který mu jeho psychoanalytik důrazně nedoporučuje. Přestože nosí baloňák a poslouchá jazz, není to žádný chandlerovský hrdina dost dobrý pro všechny světy, ale věčný vyděděnec, který zosobňuje archetyp cizince ve vlastní zemi. Lotta, která se dosud přirozeně pohybovala berlínským světem i podsvětím, zase zjišťuje, že v prostředí starých bílých mužů s licousy z ní navzdory jejím talentům policejní vyšetřovatelka prostě nebude.
Lidé pozdního expresionismu
Babylon Berlín je stále působivý průřez nejrůznějšími společenskými vrstvami a věnuje se v něm velkorysý prostor průzkumu berlínských kulturních povrchů. Široké perspektivy městských pasáží, bytů chudiny, luxusních hotelů, dělnických hospod nebo klubové scény střídají barvité pohledy do interiérů, kde je k nalezení cokoliv, od nelegálních bordelů až po horlivé adepty učení smaragdové desky. Všichni obyvatelé tohoto babylonu disponují omezenou sadou informací a jakýkoliv pokus o vytvoření uceleného obrazu vede jen k dalšímu zmatení. Ornamenty, které tato masa vytváří, jsou fascinující i znepokojivé, protože nikdo netuší, jak vypadá propast, nad níž se Německo pohybuje. Do krachu na newyorské burze ostatně zbývají dny a Mein Kampf je oblíbená četba mládeže.
Čtěte také
Seriál je volnou adaptací nepříliš povedené, ale populární knižní řady od Volkera Kutschera. Oproti jeho těžkopádné nápodobě americké drsné školy je ovšem televizní zpracování mnohem ambicióznější. Detektivky a thrillery z meziválečného a nacistického Německa jsou součástí popkultury desítky let. Psali je ale hlavně angloameričtí autoři, pro které je druhá světová válka atraktivní kulisa jejich zápletek, ne však součást národní identity. Mezi nejznámější patří román Otčina Roberta Harrise nebo Praha osudová Phillipa Kerra.
Karel May ft. Walter Benjamin
Tom Tykwer natočil seriál, kterým se o tento typ příběhu hlásí samotní Němci. Není to ovšem odtažitý obraz doby, který přes spoustu detailů a atrakcí připomíná uzavřenou časovou kapsli. Namísto hledání alibi v mytické tlusté čáře za minulostí se v Babylonu Berlín celkem nekompromisně říká, že problémy Výmaru a triumf nacismu si Němci zavinili sami. Že nešlo o jednoduchý proces s jasnou příčinou. A nejvíc se tu rozebírá způsob myšlení, které není omezené na vzdálenou historickou zkušenost, ale v příhodných podmínkách může být znovu aktuální.
Je samozřejmě možné nechat se hladit po srsti a sledovat Babylon Berlín jako zábavný brak, který připomíná kolportážní romány Karla Maye. Byla by ale škoda ignorovat kontext a chytré zcizující momenty. Víte třeba, jak prolomit ledy na nacistickém večírku? Zacitujte jim Waltera Benjamina! Podobné detaily jsou vtipné a zároveň je z nich jasné, že pozdní Výmar už byl daleko míň kabaret a mnohem víc koncentrák. Babylon Berlín tak i po další sezóně zůstává gradujícím spektáklem s varovným apelem, který nemá ve střední Evropě obdoby. A přestože i u nás v poslední době vznikají série usilující o střízlivější pohled na československé dějiny, jako je Rédl nebo Bez vědomí, potřebujeme podobně radikální řez vlastní minulostí stejně jako Gereon svoji dávku.
V pokračování seriálu Babylon Berlín vyšetřují inspektor Gereon Rath a jeho spolupracovnice Charlotte Ritterová vraždu filmové hvězdy, ale o detektivku jde až v poslední řadě. Více se dozvíte v recenzi.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
